Můj Králíček Part 1

92 🐶🐰 ~ Narozeniny

Hm? Je vzhůru. Vydechl jsem a dal jí na zem do ohrádky, kterou jsme nedávno taky připravili. K ní jsem dál pár hraček a šel do kuchyně mu udělat snídani. Vždyť ani nejí, ale co.

Cítím se mrtvě. Možná bych se mohl jít proběhnout. Sice jako neběhám, ale mohl bych udělat výjimku. No  uvidím. Vylezl jsem z ložnice a přišel do obýváku. Malá koukala na jednoho velkého plyšáka. Usmál jsem se a přišel k ní.

Udělal jsem něco co má rád ale něco co umím, co je těžké vybrat ale udělal jsem to. Nechal jsem to na stole a šel do ložnice, kde jsem z krabice pod postelí vytáhl dárek. Pak jsem se vrátil do kuchyně.

Dřepl jsem si před ní. ,,Ahoj, beruško." Usmál jsem se na ní a podrbkal jí po bříšku. Děti jsou zlaté...když jsou moje.

Hm? Usmál jsem se a udělal mu ještě kafe. Vzal jsem dárek, dal si ho podpaždí, do ruky jsem vzal talíř, do druhé kafe a šel do obýváku, kde jsem kafe i talíř položil na stolek a vedle dárek. ,,Pojď se najíst."

Koukl jsem se na Izu. ,,Udělal jsi i sobě?" Zeptal jsem se ho a zvedl se.

Nadzvedl jsem obočí. ,,Ty mi něco říkej dieto. Já jedl už s Natsumi." Našpulil jsem rty a sedl si vzal jsem dárek a podstrčil mu ho k rukám. Nevím jak se slaví narozeniny, ale tak co. Na to jsem se měl jeho mamky asi zeptat, ale říkala mi, že na jeho narozeniny přijede.

Nadzvedl jsem obočí. ,,Tys mi sehnal dárek?" Zeptal jsem se dost překvapeně. To je od něj milé!

Usmál jsem se. ,,Jo. Je to dlouho, ještě než jsem měl břicho. To jsem říkal že ven paty nevytáhnu." Zamumlal jsem a stáhl ho na gauč. ,,Tady máš kafe, vypadáš jako zombie." Hlesl jsem.

Uchechtl jsem se. ,,Děkuji, snažil jsem se." Utrousil jsem a zatahal ho za tvář. Dal jsem mu pusu na čelo.

Koupil jsem mu černý tričko s divnou lebkou nebo co to bylo. Jeho máma mi ukazovala fotku a dětství, tak jsem našel to stejný, plus jsem mu tam dal jednu mou fotku, když jsem byl ve školce. Uraraka má mých fotek víc. Ehm... Divný ale dobře. No a pak jsem mu tam dal srdíčko s názvem miluju tě. Víc mě nenapadlo. Je to zabalený v krabici od bot...

Odtáhl jsem se a otevřel to. Tričko? Tričko. Wow. Usmál jsem se a uchrchtl uchechtl se. ,,Kolik ti toho máma ukázala?" Zeptal jsem se a prohlédl si ho. Oh! To je on jako malej?

,,Jen pár fotek." Zamumlal jsem. To když byla tady, tak mi něco přivezla ukázat. ,,Původně jsem ti místo fotky chtěl koupit hrnek s prsy, protože máš rád prsa..." Hlesl jsem.

Zakuckal jsem se a koukl na něj. ,,Hrnek s tvými prsy?" Našpulil jsem rty. Heh.

Protočil jsem oči. ,,Holčičí. Byl bys asi rád." No a místo toho jsem mu dal svoji fotku... O proti prsům je to nic, ale alespoň má to tričko.

,,Tvoje prsa jsou víc sexy." Odložil jsem tričko a na prsa mu sáhl. Zmáčkl jsem je. Jo, jo, jeho jsou lepší.

Nadzvedl jsem obočí a zamrkal. ,,Vím že ty jsi nadržený na prsa ale na holčičí. Ty jsi sennou začal hlavně kvůli zadku. Navíc jsi říkal, že holky mají skvělá prsa." Nafoukl jsem tváře. A teď tvrdí že já? ,, Já žádná nemám."

Zabručel jsem. ,,Zlato, tvůj zadek je mistrovské dílo, o tom není pochyb, ale tvůj hrudník," kousl jsem se do rtu ,,tvůj hrudník je sakra dobrá sváča." Sdělil jsem mu. Jo. Dívčí prsa jsou skvělá, dobře se s nima hraje, ale Izuku a jeho plochá hruď s růžovými bradavky. Ehem. Dokonalost sama! Sklonil jsem se a políbil ho na krk.

Zabručel jsem. Tomu tak budu říkat. Nic nemám. Má radši holčičí... Ale nechám ho v tom teda. Vydechl jsem a naklonil hlavu. Zavřel jsem oči.

Kousl jsem ho. Nevěří mi, parchant malej. Odtáhl jsem se. ,,Je něco, co tě přesvědčí o tom, že to co říkám je pravda?"

Kousl jsem se do rtu. ,,Nevím. Asi čas. Měsíc trvalo, než jsem začal věřit, že nebudeš spát s jinými. Takže jde asi o čas." A i tak stále mám trochu pochybnosti. ,,Nech to být." Zamumlal jsem a usmál se. Objal jsem ho kolem krku a dal mu pusu.

Pořádně jsem ho políbil. Pevně jsem ho objal kolem pasu a svalil se s ním na záda. Fajn. Jsi chlap tak to řekni. Nemáš s tím mít problém! ,,Miluju tě!"

Usmál jsem se a uchechtl se. Je vtipný, když má problém to říkat. Dal jsem mu pusu na tvář. ,,Já tebe taky." Zamumlal jsem a zavřel oči.

,,Nesměj se mi!" Pleskl jsem ho po zadku. Je první, komu jsem to kdy řekl! Pf! Jestli se mi bude smát i Natsumi až bude větší, stěhuju se na Mars.

Cukl jsem sebou. ,,Já se nesměju. Je to hezký. Tak je pro tebe těžký to říct no." Pokrčil jsem rameny a odtáhl se. ,,A teď se najez." Našpulil jsem rty.

Na našpulené rty jsem mu dal pusu. ,,A dostanu pak zákusek?" Nadzvedl jsem obočí a ušklíbl se. Hehe.

,,To možná později. Teď ne. Přijede tvoje máma ale nevím v kolik." Usmál jsem se mile a dal mu před nos talíř, který jsem vzal. Hehe.

Olizl jsem si rty. ,,Jsi zlej." Přimouřil jsem oči a začal jíst jak po mě chce.

,,Nejsem. I když možná. Ale ty taky nejsi svatoušek." On určitě ne. Heh. Lehl jsem si a hlavu si mu dal na klín. Zavřel jsem oči.

Volnou ruku jsem mu dal do vlasů a hladil ho. ,,Nejsem, a ty už taky ne," uchechtl jsem se ,,dost dobře si tě učím."

Nadzvedl jsem obočí? ,,A co jsi mě naučil hm?" On mě něco naučil? Já byl zlej? Tak to bych chtěl vidět. Heh.

Uchechtl jsem se. ,,Zlato, možná jsi zlatíčko, ale v posteli bych ti naplácal, jak zlobíš." Zatahal jsem ho za tvář a napil se kafe.

,,Protože mě zlobíš. Říkám že tě přivážu." Našpulil jsem rty a přetočil se na bok. Koukal jsem se mu na břicho. Jen najít provaz. Ugh... Zavřel jsem oči.

Zasmál jsem se a kafe dopil. ,,Ale prosím tě, jak tě zlobím?" Zeptal jsem se a opřel se.

,,To bys rád věděl co." Zahuhlal jsem a přetočil se na záda. Zavřel jsem oči a začal si broukat melodii. Chci ven... Sklopil jsem uši a povzdechl si.

Sledoval jsem ho. Zase mění nálady. ,,Copak?" Zeptal jsem se a pohladil ho po oušku.

,,Chci ven..." Zamručel jsem. ,,Tři roky je dlouhá doba. Teda dva..." Otevřel jsem oči a podíval se na něj. Jo je to dlouhá doba. Mohl bych ven, kdyby si mě adoptoval. Bože... To určitě. A nebo... Nebo bych musel promluvit s mámou...

Semkl jsem rty. No. Jak mu mám pomoct s tímhle? Něco vymyslím. Určitě ano.

Ani jedno. Vydechl jsem a protáhl se. Pak se ozvali dveře a někdo věděl dovnitř. Takže nejspíš jeho máma. Hm... Necítím nic sladkého ale něco pikantního. Takže mu koupil pikantní jídlo? Jo vlastně. On moc sladký nemusí aby byl dort.

Cvakly dveře. Hm? To už je tu máma? Ale notak! Já chtěl dezert!

,,Tady." Zavolal jsem a usmál se. Sedl jsem si a opřel se o Kacchana. Jeho máma přišla a jídlo dala na stůl. ,,Ahoj kluci." Usmála se a samozřejmě hned šla za Natsumi a vzala si ji. Heh.

Našpulil jsem rty. ,,Hej, mami, já, tvůj syn, jsem tady." Zamával jsem na ni.

Uchechtl jsem se. Jeho máma přišla k nám s Natsumi v náruči. ,,Já tě vidím. Všechno nejlepší, Katsuki." Řekla a dala mu krabičku. Pak si sedla na gauč vedle něj a položila si na sebe Natsumi.