Můj Králíček Part 1

96 🐶🐰 ~ Králíček

Zamručel jsem. ,,Problém je, že ten týpek pracuje zřejmě pro tvého otce, nebo co." Objal jsem ho pevněji. A teď ví, že má Izu Natsumi. Takže je možnost, že půjdou přes soud, aby si ji mohli vzít.

,,Hm super." Zamručel jsem. Hah. Tak to je bezva. Vydechl jsem a zavřel oči. ,, Mimochodem. Natsumi už se hýbe. Rukou drží svoje ouško." Změnil jsem téma.

Hm? ,,Vážně? Už?" Bože, za chvilku si domů přivede kluka! Ugh!

,,Jo taky jsem si říkal. Třeba se hybridi vyvíjejí trochu rychleji?" Pokrčil jsem rameny. Já nevím jak to bylo u mě. To bych si určitě pamatoval. Heh.

,,Teď by bylo dobrý promluvit si s vašima, ale oni jsou kreténi." Zabručel jsem. Počkat! ,,Za jak dlouho tu bude pobíhat tvoje mini verze?"

,, Táta jo. Mámu ani tolik neznám. Takže nevím. A pokud jde o králičí podobu. To nevím. Může to být různě." Hlesl jsem.

Našpulil jsem rty. ,,Až se ztratí, hledáš jí ty." Zamrkal jsem a usmál se.

Našpulil jsem rty teď já. ,,No jo. Dobře teda." Zahuhlal jsem a ucítil vůni Katsudonu víc. Hm... Zakručelo mě v břiše. Zčervenal jsem. Ehm...

Zasmál jsem se. ,,Kouknu jestli už je katsudon hotovej." Pověděl jsem mu. Ten musí mít hlad, páni.

,,Hm.. " kývl jsem a vstal z něj. Sedl jsem si na druhou židli. Opřel jsem se a hlavu si položil na stůl. Zabručel jsem.

Jo, už to je. ,,Nandal jsem mu do největší misky, kterou tu mám a vzal hůlky. Položil jsem to na stůl před něj. ,,Prosím, dobrou chuť."

,,A ty taky." Našpulil jsem rty. ,, děkuju." Vzal jsem si hůlky, zvedl hlavu a hned se do toho pustil. Maaah... Mňamka. Olízl jsem si rty.

No, jo, no, jo. Nandal jsem i sobě a sedl si k němu. Taky jsem začal jíst. Hm. Začínám být lepší a lepší.

,,Je to skvělý." Zahuhlal jsem a jedl. Jo. Výborný. Potom jsem dojedl a zvedl se. Alespoň umyju nádobí. Přišel jsem k lince.

Usmál jsem se a taky dojedl. Misku jsem dal do dřezu a objal Izuku kolem pasu. Políbil jsem ho na tvář. ,,Miluju tě." Zvrněl jsem.

Usmál jsem se. ,,Řekl bych to samé, ale..." Vydechl jsem. ,,Když jsme byli venku, tak jsi mi nevěřil." Šlo to na něm poznat, ale teď bude tvrdit, že to není pravda. Přivřel jsem oči a začal mýt nádobí. Chtěl bych si promluvit o všem o čem pochybuje, ale to radši ne. Zívl jsem. ,, Pustíme si pak nějaký film nebo něco?" Usmál jsem se.

Cože to? Prosím? To myslí vážně? Fajn! ,,Dneska spíš v kleci pro křečka." Sdělil jsem mu naprosto vážně a odtáhl se. Já mu dám! ,,A na film se kouknout můžeme." Sedl jsem si ke stolu.

Zamrkal jsem. Co... Co jsem zase řekl špatně?! Nafoukl jsem tváře a povzdechl si. No a kvůli tomu že nemluvíme to je tohle. Zabručel jsem a domyl nádobí. Utřel jsem ho a uklidil.

Zaklonil jsem hlavu a zavřel oči. No. Co teď? To je otázka.

,,Podíváš se na Natsumi jestli spí? Zatím neví najdu v televizi a půjdeme si něco pustit." Zamumlal jsem a uklidil. Podíval jsem se na něj.

Kývl jsem a zvedl se. ,,Jasně." Zamumlal jsem a došel do ložnice. Ehm. Ha? ,,Kam jsi ukládal Natsumi?" Houkl jsem na něj.

Šel jsem do obýváku a zapnul televizi. Hm? ,,Do postýlky přece." Zavolal jsem a koukal se co budou dávat. Hm... Za deset minut budou dávat nějaký film. Neznám, ale vypadá dobře.