Zabručel jsem. Ugh. Nah. Teď se mi nikam nechce! Otočil jsem se a skočil na něj. Chce se mě zbavit, takže mu to nedopřeju.
Umh! Zabručel jsem. ,,Chtěl jsi jít pryč." Zahuhlal jsem a zavřel oči. Nechápu ho. Mění nálady jak... Eh. Nevím.
Objal jsem ho pevně jako koala strom. ,,Drž papulu a miluj mě, ty ušoune zatracenej!"
Dal jsem mu přes pusu ruku. ,,Natsumi spí." Zabručel jsem a přehodil přes nás teda deku. Usmál jsem se.
Zaculil jsem se. ,,Ta spí jako dřevo, úplně jako ty." Připomněl jsem mu a začal ho pusinkovat.
Usmál jsem se a dal mu pusu na nos. Zavřel jsem oči a objal ho. Zdravou nohou jsem ho objal taky. Tohle je lepší.
Nalehl jsem si na něj, abych ho schoval, jako kdyby mi ho měl někdo ukrást. Zavřel jsem oči a už se spokojeně snažil usnout.
Hehe. Zavřel jsem oči a spokojeně vydechl. Teď jsem se snažil usnout. Je brzy, ale tak co. Usnul jsem téměř okamžitě.
Usnul jsem teprve až když jsem ho slyšel tiše chrápat. Pf.
Ráno jsem se vzbudil a ti dva ještě spali. Ne ona byla vzhůru ale spíš si cucala ucho. Usmal jsem se a vstal. Kulhal jsem do kuchyně a vytáhl si banán. Z lednice jsem si vzal kečup a majonézu. Vrátil jsem se s tím do ložnice a sedl si. Aaah. Moje noha konečně úleva. Je to hrozný. Nohu jsem natáhl a rozbalil banány. Nakonec dva no. Na jeden jsem dal majonézu a začal jsem jíst.
Nakrčil jsem nos a otočil se na druhý bok. ,,Nemůžeš alespoň po ránu jíst něco, co se dá dohromady spolu jíst?" Zamručel jsem.
Zabručel jsem a vyplázl na něj jazyk. ,,Nech mě být." Zahuhlal jsem a dojedl první banán. No druhý jsem si dal kečup a taky ho začal jíst.
Sedl jsem si. ,,Připomeň mi, ať už tě po ránu nelíbám." Hlesl jsem a zvedl se. Šel jsem se podívat na Natsu.
Chtěl jsem kousnout ale nafoukl jsem tváře. ,,To je krutý!" Zakňučel jsem. Pf. Dojedl jsem banán a zamračil se. Já mu dám!
Vzal jsem si malou Natsu, která už je vzhůru a celá od svých slintů. ,,Ahoj, princezno, máš hladík?"
Našpulil jsem rty a lehl si. Slintá jako já v noci. Uchechtl jsem se. Ale je roztomilá. Zavřel jsem oči a jen ležel.
Lépe jsem jí chytil a šel s ní do kuchyně. Dneska jí zkusím dát přesnídávku. Když už stárne rychleji, možná sní už i tohle.
Hm? A zase sám. Ta noha je hrozná? Vydechl jsem a přetočil se. Bezva. Umřu nudou... Zavřel jsem oči a jen odpočíval.
V kuchyni jsem vzal přesnídávku, lžičku lžičku šel zpět do ložnice. Malou jsem posadil Izu na klín a vlezl si za něj, tedy spíš přes něj. ,,Chceš ji nakrmit?"
Otočil jsem hlavu na něj. ,,Em. Jasně." Pousmál jsem se a chytil Natsumi. Hm? Přesnídávka? Je pravda, že to by možná už mohla. Usmál jsem se a vzal si to.
Držel jsem Natsu, aby nepřepadla. Přeci jen, ještě se nesnaží ani lézt. Možná je líná jako my dva.
Rozdělal jsem přesnídávku a přidržel si Natsu. Vzal jsem lžičku a začal ji pomalu krmit. První lžička. Nabral jsem druhou, ale tu mi chytila a snažila se nacpat do pusy celou a tím se umatlala. Lžičku jsem ji hned sebral a ona se pro ní natahovala. ,,Em... Asi jí to chutná, ale chtělo to ubrousek nebo něco kolem krku..."
ČTEŠ
Můj Králíček Part 1
ParanormalIzuku, chlapec který nemá domov a je z poloviny králík. Neumí moc číst, psát... Z dětského domova utekl kvůli šikaně a žije v lese, dokud si ho k sobě domu nevezme jeden mladík, Katsuki, obyčejný a úchylný chlapec. Jenže co když zjistí že je ten krá...