Můj Králíček Part 1

175 💥🍼🥦 ~ Uwu

Domu jsem se dostal až ve tři ráno. Potichu jsem odnosil a uklidil nákup. No a pak jsem našel Izuku spát na gauči. Telku jsem vypnul a jeho opatrně odnesl do ložnice. Koukl jsem na děti a rovnou si v horním patře v koupelně dal i sprchu, abych nevzbudul Izuku. Čtyři hodiny. Konečně jsem si lehl do postele k Izuku a objal ho. Zbývají mi dvě a půl hodiny s ním než budu muset zase do práce, takže si ho hezky pomazlím.

Zabručel jsem a zavrtěl se. Obličej jsem si zavrtal do jeho hrudi a objal ho. ,,Hmn... Kde jsi byl..." Šeptl jsem a zívl. ,,V lednici máš jídlo..." Šeptl jsem.

Usmál jsem se a lehce ho pohladil po tváři. ,,Trčel jsem v zácpě u bouračky." Odpověděl jsem mu tiše a lehce ho políbil do vlasů.

Nadzvedl jsem obočí. ,,Víc jak šest hodin?" To je blbost ne? Ale no tak mu budu věřit. ,,Jdi si sníst to jídlo..." Zahuhlal jsem a protáhl se. Jeden z kluků začal brečet. Ale notaaak... Zakňučel jsem a zvedl se. Šel jsem za ním.

To mi to jako nevěří? Oh, dobře, fajn, zase jsme v téhle fázi? Super! Zvedl jsem se a předběhl ho. ,,Jdu za ním, jdi do postele." Otočil jsem ho a pošťouchl k ložnici. Došel jsem do dětského pokoje a vzal si ho do náruče.

Povzdechl jsem si a přišel k němu. Vzal jsem si Izumiho. ,,Ty se padej najíst a spát. Byl jsi zavřený v autě, bez jídla a bez spánku. Já spal, takže ty jsi." Zabručel jsem. Chová se teď jako dítě. Vůbec nepsal a za chvíli vstává.

Našpulil jsem rty. Nevěří mi, že jsem byl v zácpě, ale teď to vytáhne proti mě? Pf! ,,Víš co?" Vzal jsem mu Izumiho a šel s ním do kuchyně.

,,Kacchan... Dělej a jdi si lehnout. Udělej to pro mě..." Zakňučel jsem a šel za ním. Jako opravdu? Bude mě štvát? Nebaví mě to.

Neodpovídal jsem. Z ledničky jsem si vytáhl jídlo a sedl si ke stolu i s prckem. Už mi stihl poslintat košili. To má po Izuku, fakt. Všichni tři jsou po něm. Jezus.

Přišel jsem tam a ruce si založil na hrudi. ,,Jdi si pak lehnout jasný?" Zabručel jsem a Izumiho si zase vzal. ,,Potřebuje prebalit, ale tohle nech na mě." Zakroutil jsem očima a šel ho přebalit.

,,Jasný." Zamumlal jsem a nechal ho odejít. Něco málo jsem snědl, uklidil to a vrátil se do postele. Tak jo. Asi se nakonec fakt na chvilku prospím.

Usmál jsem se a Izumiho přebalil. Pak jsem ho položil do postýlky a začal uspávat. Povedlo se celkem rychle. Tak. Podíval jsem se na ty dva další. Ty budou spát... Povzdechl jsem si a vrátil se do ložnice za Kacchanem.

Svlékl jsem se do trenek a schoval se pod deku. Zavřel jsem oči a všechno kolem sebe ignoroval.

Přišel jsem za ním a vlezl si pod deku k němu. Přehodil jsem si přes něj ruku. ,,Teď spát. Dobrou." Usmál jsem se, dal mu pusu a zavřel oči.

Povzdechl jsem si a uvolnil se. Do chvíle jsem byl tuhej.

Povzdechl jsem si. Udělal jsem mu něco? Vždyť jsem nic neudělal... Radši jsem se odtáhl a lehl si k němu zády a snažil se usnout. Usnul jsem až za půl hodiny.

Vzbudil jsem se pět minut před budíkem. Eh, no tak já vstanu, no! Zvedl jsem se a oblékl. Tiše jsem si vyčistil zuby a cestou z ložnice dal Izuku malou pusu. Došel jsem do dětského pokoje a všichni byli vzhůru. Nějak se mi je všechny podařilo přebalil a nakrmit aniž by někdo z nich začal brečet nebo vzbudil Izu. Prcky jsem dal do jezdicí postýlky a Izu udělal snídani. Děti i jídlo jsem mu dal do ložnice, talíř na stůl a postýlku s dětmi ke skříni. Tiše jsem se rozloučil a zmizel do práce.