Můj Králíček Part 1

59 🐇 ~ Uwu

,,Proč mě vlastně líbáš, když jsi na holky?" Nadzvedl jsem obočí.

Přivřel jsem oči. Budu dělat, že jsem ho neslyšel. Znovu jsem ho pořádně políbil. Teď nehodlám přemýšlet.

Povzdechl jsem se trochu sklesle. Furt říkám, že to nechám, ale... Ja prostě... Zabručel jsem a nechal ho.

Pohladil jsem ho po tváři a odtáhl se. ,,Můžeš na chvíli přestat přemýšlet?" Zeptal jsem se.

,,To se snažím furt a nejde to..." Vydechl jsem. Dobře. Kdyby ke mě něco cítil ~ což stejně asi ne ~ řekl by mi to ne? Povzdechl jsem si a políbil ho teda.

Polibek jsem rozpojil a odtáhl se. Pohladil jsem ho po tváři. ,,Jsi se obléct do něčeho na spaní, jdu udělat kakao," zvedl jsem se ,,myslím, že tu budou i marshmallowny." Zamumlal jsem a šel do kuchyně.

Povzdechl jsem si a vstal. Kdykoliv na to zavedu téma, tak se to pokazí. Já to jen potřebuju vědět. Nemusí říkat, že mě má rád. Přišel jsem ke skříni a sundal si kraťasy. Oblékl jsem si košili a kraťasy na spaní. Pak jsem z postele uklidil to učení.

Ohřál jsem mléko a našel našel marshmallow. Do mléka jsem dal kakao a marshmallow ožahl nad ohněm. Tak.

Všechno jsem uklidil a pak si sedl na postel a přikryl se. Opřel jsem se o zeď, zaklonil hlavu a zavřel oči.

Sedl jsem si vedle něj. ,,V pořádku?" Zeptal jsem se. Vypadá dost přejetě.

,,Jo jo jsem." Zamumlal jsem do šlehačky a olízl ji. Odtáhl jsem se. Tohle je lepší. Trochu mě šlehačka odreagovala.

Odtáhl se. Jasně. Chápu. Jsme zase na začátku. Přivřel jsem oči a začal jíst marshmallowny.

Přivřel jsem oči a začal taky jíst marshmallowny se šlehačkou. ,, Díky za Kakao." Zamumlal jsem.

Kývl jsem. ,,Za nic." Zamumlal jsem do hrnku a začal pít. Asi přeci jen do té školy zítra půjdu.

Vydechl jsem a zavřel oči. ,,A promiň. S tou otázkou tě obtěžovat už nebudu." Zamumlal jsem do hrnku a zase se napil. Olízl jsem si rty a vstal.

Zamručel jsem. Dopil jsem a sledoval ho. Kam jde?

Hm? Prázdný hrnek jsem mu vzal a šel do kuchyně je odnést. Dal jsem je do dřezu a z mrazáku si vzal tu jahodovou zmrzlinu. Sedl jsem si ke stolu, hlavu si opřel o ruku a začal se cpát.

Fajn. Zvedl jsem se a zabalil si tašku do školy podle zítřejšího rozvrhu. Tašku jsem si odnesl do chodby a následně se odebral do obýváku. Lehl jsem si na matraci a zavřel oči. Spím tady.

Hm? Takže do školy jde? Nechce tu být se mnou. Jasně. Co jsem čekal. Povzdechl jsem si a hlavu si položil na stůl. Jedl jsem zmrzlinu a kyblík pak vyhodil. Bude mi blbě. Odebral jsem se pak do pokoje.

Ruce jsem si založil na hrudi. Takže. Teď bude tichá domácnost? Jak skvělé. A to byl před chvílí ještě úplnej sladkej mazel.

Až bude spát, tak si lehnu k němu jako králík. Když spím bez něj, tak se mi začíná spát blbě. Lehl jsem si v pokoji do postele a zavřel oči. Přikryl jsem se.

Začal jsem podřimovat. Chce se mi spát.

Ležel jsem takhle asi půl hodiny a u toho čuměl občas do stropu. Pak jsem vstal a šel potichu zkontrolovat Kacchana.

Uslyšel jsem kroky a tak jsem dělal, že spím, abych přišel na to, co jde dělat.

Vypadá to že spí... Přišel jsem k němu a svlékl se. Lehl jsem si k němu a hned se změnil na králíka. Jenže okamžitě zpět na člověka se zakňučením a chytil se za břicho. Au... Tohle bolelo ještě víc. Nadechl jsem se a zavřel uslzený oči. Zapomněl jsem na to... Mám pocit, že za týden bych jako králík praskl.

Ha? Vymrštil jsem se do sedu. ,,Co se děje?!" Chytil jsem ho za ramena. Co tu vyvádí?

Vydechl jsem. ,,Jen jsem zapomněl.., že to bolí, když jsem králík..." zamumlal jsem a kousl se do rtu. ,, Promiň, že jsem tě vzbudil..." Dodal jsem omluvně.

Přitáhl jsem ho k sobě a pevně ho objal. ,,Na to kašli." Zašeptal jsem a začal ho hladit po zádech.

Hm? Pootevřel jsem oči a vydechl. Hlavu jsem si mu zabořil do hrudníku a objal ho. Sklopil jsem uši.

Políbil jsem ho do vlasů. ,,Máš zákaz být králík." Sdělil jsem mu tiše a objal ho pevněji. To jsem tomu dal. Neměl jsem do něj to péro v první řadě strkat.

,,Jo. Já jen v tu chvíli zapomněl. Je to něco, co dělám celý život bez problémů." Hlesl jsem mu do hrudi.

,,Za chvíli bude konec," zamumlal jsem. Začínám mít výčitky svědomí.

Pousmál jsem se. ,,Spi. Budu se snažit taky usnout." Když přemýšlím nad tím vším. Chtěl bych poznat jeho rodiče, ale... Nevím jací jsou. Ještě by mě taky oznámili všem...

Možná nebyl dobrý nápad, si to nechat. Polkl jsem a lehl si s ním. Zavřel jsem oči.

Povzdechl jsem si a snažil se teda usnout. Už to tolik nebolí, takže to šlo lehce.

Čekal jsem než usne. Dřív bych ani neusnul.

Nakonec jsem usnul po asi čtvrt hodině a stále jsem ho objímal.

Uklidnil se. Takže spí. Dobrý. Ještě chvíli jsem ho hlídal, ale pak jsem i já sám usnul.

~ Další den ~

Spal jsem v klidu. Další den jsem se vzbudil dřív než budík, ale opět jsem měl ranní nevolnost, tak jsem se opatrně zvedl a opřel se o zeď kus dál. Držel jsem si břicho a koukal se na něj jak spí.

Než jsem večer usnul, rozhodl jsem se, že nakonec do školy přeci jen nepůjdu, takže dokud mě nevzbudí ten ušoun, můžu spát.

Hm? Podíval jsem se na hodiny. Takže do školy nejde? Hm... Zabručel jsem a pokrčil nohy. Nemám na nic chuť. Vstal jsem a šel do koupelny.

Otočil jsem se a spad z matrace. Uh. Posadil jsem se a promnul si oči. Hm. Kam zmizel? Už je mu dobře tak mě zase nepotřebuje?

Vlezl jsem si do sprchy a opřel se o kachličky. Mám pocit, že budu zvracet. To těhotenství se mi přestává líbit víc a víc. Vydechl jsem a myl se, pak jsem ale ze sprchy rychle přišel k záchodu a opravdu zvracel.

Oh. Tam mu prej dobře není. Zvedl jsem se a šel do koupelny. Přešel jsem k němu a začal ho hladit po zádech.

Hm? Zčervenal jsem. Tohle je hrozný. Vydechl jsem a utřel si pusu. Spláchl jsem to a vstal. Umyl jsem si pusu.

Sledoval jsem ho. ,,Dáš si čaj a piškoty?" Zeptal jsem se ho.

,,Hm, asi ano. Myslel jsem že jdeš do školy.." hlesl jsem a vypnul sprchu. Osušil jsem se. Vzal jsem hadr na podlahu a začal tu vytírat vodu na podlaze, jak jsem hned vyběhl ze sprchy.

Protočil jsem oči a zvedl se. ,,Copak tě tu můžu takhle nechat?" Zamumlal jsem a šel mu teda udělat ten čaj. Možná bych mohl poprosit mamku, jestli by na něj dohlédla?

Hm? Povzdechl jsem si. Má normálně do školy jít. Staral jsem se o sebe od šesti let. Vydechl jsem a hadr uklidil. Přišel jsem do obýváku a oblékl si to pyžamo.

Udělal jsem mu ovocný čaj a vytáhl piškoty. Jo, dám vědět mámě. Sice dostanu po hubě, ale co, že.

Sedl jsem si na matraci a opřel se o zeď. Zavřel jsem oči a vydechl. To je hrozný.

Vzal jsem čaj a piškoty a šel za ním. Klekl jsem si před něj a podal mu čaj i piškoty.

Hm? Pousmál jsem se. ,,Děkuju. Ale opravdu jsi měl jít do školy. Dokážu se o sebe postarat." Hlesl jsem a napil se čaje.

,,No tak půjdu zítra," zamručel jsem. Není to nic extra. Rozdrbal jsem ho.

Vydechl jsem. ,,Promiň." Zamumlal jsem a zase se napil. Hrnek jsem odložil a vzal si piškot.

Protočil jsem oči. ,,Nic se neděje, uklidni se," Pousmál jsem se a sedl si na zadek ,,až to dojíš a dopiješ, půjdeš se prospat."

Usmál jsem se a kývl. ,,Jo dobře." Hlesl jsem. Spal jsem sice dost, ale nevadí mi to.