| 𝗖𝗵𝗮𝗽𝘁𝗲𝗿 𝘁𝘄𝗼 |

1.1K 51 32
                                    

Ne, ne, ne a NE! Nikam nejedu! 

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ne, ne, ne a NE! Nikam nejedu! 

Dnes nám náš třídní učitel oznámil že pojedeme na výlet. Bude to jednodenní výlet na natáčení Spidermana Far From Home, ale tak aby jsme nevěděli co se bude dít. Budeme se koukat jak to celé natáčení probíhá a co kde je. To bude moje smrt. 

,, Pane učiteli?" zvednu ruku.

,, Ano Clary?" pronese učitel.

,, Je tento výlet povinný?" 

,, Ano je." řekne hrubě. Jen protočím očima a než stačím něco říct, už začne zvonit. Tohle byla poslední hodina, takže před školou bude čekat Haz. Pamatuje si kdy mi končí hodiny. Super brácha.

Když vyjdu ze školy všichni někam koukají a míří telefony. Jelikož jsem od přírody zvědavá, tak se jdu podívat taky. To byla chyba. Místo mého bratra tam stojí jeho nejlepší kamarád. Tom. Hned jak si mě všimne, kývne na náznak ať jdu k němu. Jen zakroutím na náznak toho že nikam nejdu. Tom to ale nebere a rozejde se ke mně. To jsem přesně nechtěla, teď všichni budou vědět o tom že se sním tak nějak bavím. 

Všem jsem řekla že se sním nebavím, že je to prostě kamarád mého bratra. Nechtěla jsem aby se mě na něj všichni ptaly. Když ke mně dojde, hned stuhnu a začnu mít husinu. Je tak blízko. Jak asi chutnají jeho rty? Fuj a dost, jsem nechutná. Na co to sakra myslím?

,, Je ti zima?" zeptá se a já jen kývnu. Ta husina ale není jen kvůli tomu že začal foukat vítr. Sundá si bundu a dá mi ji kolem ramen. Všichni holky jen vzdechnou a všichni si něco začnou šeptat. 

,, Kde je Haz?" zeptám se.

,, Musel si jet něco zařídit a tak jsem tu pro tebe já. Takže jdeme." pronese, otočí se a pomalu se rozejde.

,, Ne." řeknu a on se zastaví a znovu přejde ke mně. 

,, Tak fajn Clary máš tu dvě možnosti. Buď půjdeš dobrovolně, nebo si tě vezmu přes rameno a do toho auta tě sám odnesu. Vyber si." řekne a já se ihned rozejdu k autu. Nestojím o to aby mě vzal přes rameno. Už tak je to v prdeli. 

,, Tak fajn, domů prosím." pronesu když nastoupí do auta i on. Nic mi na to neřekne a jen nastartuje a rozjede se. 

Ani jeden z nás nepromluví, nemám důvod se sním bavit. Už jednou jsem výslovně Haze žádala aby se nikde nikdy nezmiňoval že se já a Tom známe a často se vídáme,  kvůli tomu že jsou nejlepší kamarádi. Nechtěla jsem pozornost. Jsem ten typ holky, která má jen pár kamarádů. Pochvíli co se proberu ze svých myšlenek si všimnu že jedeme špatným směrem. 

,, Nevíš kde bydlím?" zeptám.

,, Vím, ale zajedeme si ještě na projížďku." řekne ale nepodívá se na mě.

,, Já ale na žádnou projížďku s tebou nechci. Tome! Otoč to!" ale i přes to co mu říkám dělá že mě neslyší. Tak se na to vykašlu, opřu se o sedačku a zkřížím ruce. Celou cestu se koukám do země a nic neříkám. 

Just you and I I tom holland IKde žijí příběhy. Začni objevovat