| 𝗖𝗵𝗮𝗽𝘁𝗲𝗿 𝗳𝗶𝗳𝘁𝗲𝗲𝗻 |

716 36 4
                                    

O 3 měsíce později:

Tři měsíce. Tři měsíce plné pláče a celkově deprese. Tři měsíce čekání na odpovědi na moje zprávy. Tři měsíce. Tak dlouho jsem neviděla Toma.

Odešel a ani se neozval. Nechal po sobě jen ten blbý vzkaz. Píšu mu a volám, ale vždy bez odpovědi. Chybí mi. Myslela jsem, že to byla jenom malá hádka. Mýlila jsem se.

Chtěla jsem mu říct, že ho miluju, ale on to tak necítí. Protože kdyby ano neodjel by.

Rodiče a sourozenci už jsou doma. Nevycházím z pokoje, pokud to není nutné. Ve sprše jsem byla naposledy před třemi dny. Všichni se mě pořád ptají, co se děje, ale nikdy nic neodpovím. 

Co se týče školy, udělala jsem úspěšně zkoušku a odpromovala. Aspoň něco pozitivního. Rachel jsem řekla, úplně to stejné co ostatním, že je mi fajn. 

Co vím tak Haz za ním dnes jede. Odjíždí a nespíš se dozví pravdu. Ale teď je mi tak nějak vše jedno. 

,, Clary?" někdo zaklepe na moje dveře. Byl to Haz.

,, Co je?" zeptám se otráveně.

Otevře dveře a vejde do místnosti, naštěstí za sebou nezapomene zavřít dveře.

,, Jen jsem se přišel rozloučit. Za pár hodin mi letí letadlo." sedne si na postel.

,, Dobře. Užij si to." usměju se na něj.

,, Chceš abych mu něco řekl?" zeptá se.

,, Ne ani ne." nepřestávám se usmívat. Bohužel je to falešný úsměv. 

,, Dobře." obejme mě. Držím se abych se nerozbrečela. Nechci mu říct, že chci letět taky. 

Ano chci letět taky. Chci si to s Tomem vše vyříkat, ale nechci to udělat horší. 

,, Mám tě ráda, bráško." pronesu když se odtáhneme.

,, Já tebe taky sestřičko." usměje se, vstane a odejde z pokoje.

Hned jak odešel, začala jsem znovu přemýšlet nad Tomem. Byli Vánoce a co já vím tak na ně ještě přijel domů. Taky vím že vždy chodil k nám a s bráchou se dívaly na pohádky. 

Ale letos nic. Bylo tu tak prázdno, protože všichni šly právě k Hollandům, jen já ne. Řekla jsem mamce, že je mi špatně a nikam nejdu. No co na to říct, jsem prostě dobrá herečka, ještě abych nebyla. Chodila jsem do hereckého kroužku. 

----------------------------------------------

,, Nazdar Clar." 

,, Nemluv na mě." 

,, Ale, ale. Slečna dneska má špatný den? A nechtěla by ho zlepšit?"

,, Byl úžasný, dokud jsem neuviděla tebe a ne to je dobrý" 

,, Tak dneska večer." 


,, Políbila by si ho?" 

,, I kdyby nic ti do toho není... I když je to tvůj bratr." 

 ,, Navíc ani nevím proč se staráš. Nesnášíš mě."

,, To jsem nikdy neřekl."


,, Vadilo by ti, kdybych ho políbila?"

,, Jo, vadilo."


,, Vím, ale zajedeme si ještě na projížďku." 


,, Ale teď chci být tvůj kamarád."


,, Zůstaň prosím, aspoň než usnu."


 ,, Tebe ty lesy nějak berou, ne?"


,, Bála si se o mě?"


,, Nejsi hra. Chci se přestat hádat a prostě se kamarádit."


,, Ne, tak s tímhle ti nepomůžu. Všechno jen ne kluci." 


,, A co kdybych tě políbil?" 

,, To neuděláš. Říkal si že jsme přátelé."

,, Jenomže já nechci být tvůj kamarád. Chci tě líbat, dokud nám nedojde dech a chci být pořád s tebou, protože jen tak jsem sám sebou."

,, Tak to udělej."

,, Cože?!"

,, Polib mě."


,, Co? Co si semnou?"

,, Šťastná." oddechnu si. Rozejde se ke mně a dlouze mě políbí.

,, Já jsem s tebou šťastný. Nejsi jako ostatní holky. Si jiná a to se mi na tobě sakra libí."


 ,, Jenomže ty nevíš co chceš. Děláš věci a dáváš mi naděje, a potom couvneš zpátky."


,, Chci aby si byla semnou."


 ,, Záleží ti víc na tom co si lidi budou myslet, co budou říkat, víc než na tom co chceš?"


,, Myslím že bych měla být pro jednou sobecká a říct ti že chci být s tebou." On se usměje a já s ním. Vezme můj obličej do tvářích a dlouze mě políbí.


,, Jen jsem chtěl ještě vidět tvůj úsměv."


,, O jaké motivaci si to mluvila?"


,, Představ si mě." pronesu ,, Nahou..."


,, Odjíždím, Clary... Za tři dny."


Clary, vím že si na mě naštvaná, ale tím že odjedu dřív všechno usnadním jak sobě tak hlavně tobě. Až za pět měsíců přijedu, nejspíš se ti bude líbit někdo jiný a vlastně už nebudeš na škole, tak doufám, že si budeš užívat na nějaké party.

Mrzí mě že jsem ti to neřekl dřív.

S láskou Tom.


Je pryč. A je konec.

--------------------------------------------------

Probudím se a rychle se posadím na postel. Všechny vzpomínky. Všechny pocity. Nezvládnu to. 

Musím za ním. 

Otevřu Notebook a objednám si letenku.

Letím za Tomem do Atlanty.


Tak to tady konečně máte! Nová kapitola. Budu se snažit vydat další co nejdřív to půjde! 

Mimochodem tenhle příběh bych chtěla věnovat jedné holčině, protože to byl její nápad. 

Ily. Car.

Just you and I I tom holland IKde žijí příběhy. Začni objevovat