Just you and I I tom holland I

| 𝗖𝗵𝗮𝗽𝘁𝗲𝗿 𝘁𝗵𝗶𝗿𝘁𝘆-𝘀𝗲𝘃𝗲𝗻 |

,, Clary?" uslyším za sebou ten hlas, který mi tak moc chyběl.

Pomalu se otočí a uvidím ho stát a překvapeně se na mě dívat. 

,, Tome? Ahoj, nevěděla jsem, že tu jsi." dělám blbou. 

,, Tvůj táta řekl, že máš byt ve městě. Co tady děláš? Nebo spíš, potřebuješ něco?" 

,, Ne, jen jsem se tu chtěla stavit, ale naši mají návštěvu, tak nebudu rušit. Ahoj." otočím se zpět k autu a chystám se odejít. 

,, Clary, počkej." otočím se zpět a čekám co z něj vypadne. 

,, Ano?" zeptám se, když na mě jen kouká. 

,, Já jen, jestli nechceš někam zajít, jen že jsme se dlouho neviděli, třeba pokecat." Lhala bych, kdybych řekla, že jsem hned nechtěla říct ano.

,, Bohužel nemůžu, doma mám nějakou záležitost, ale díky." 

,, Můžu ti s tím pomoct?" 

,, Ne!" hned vyhrknu ,, Myslím ti ne, to je dobrý, ale díky." 

,, Clary, dlouho jsme se neviděli, můžu tě aspoň doprovodit domů, skočím si dovnitř jen pro něco a můžeme jet. Chci se s tebou nějak spojit, jako kamarád." 

,, Tome to není nejlepší nápad a navíc já mám v autě strašný bordel." nešlo o to, že by mi vadilo se s ním scházet, ale nechci aby věděl o Emily. Bůh ví co by se dělo.

,, Clary. Znám tě. Co předenou tajíš?" 

,, Nic."

,, Clary." 

,, Ježíši, co po mě chceš?!" zakřičím a najednou uslyším z auta pláč. Tom se podívá směrem na auto. CO MÁM TEĎ SAKRA DĚLAT! 

,, Slyšíš to taky?" 

Rychle se otočím k auto a otevřu zadní dveře s Emily. Vyndám ji ze sedačky a vezmu si ji do náruče. Naštěstí je dneska tepleji a ona je pořádně oblečená. Spolu s Emily se otočím zpět k Tomovi, který celou situaci sleduje.

,, To- to je tvoje?" zeptá se vyděšeně. Najednou mě napadla výmluva století a nezbylo mi nic jiného, než ji použít. 

,, Ne, to je Rachel. Víš. Ona byla těhotná a teď ji jen to dítě hlídám." řeknu a položím Emily zpět do autosedačky. 

,, Clary." 

,, Ahoj." zabouchnu dveře a rychle jdu k dveřím řidiče. Nastartuju a rychle odjedu pryč. V zadním zrcátku vidím Toma. 

,, Jedeme domů Emily." 

-----------------------------------

Byl večer a já zrovna dokojila a dala spát Emily. Chtěla jsem jít do sprchy, ale uslyším klepání na vchodové dveře. Otevřu v očekávání, že je to Haz, ale mé očekávání, bylo špatné. Tom. 

,, Co tu děláš?" zeptá se ho. 

,, Můžu dál?" zeptá se místo odpovědi a tím se vyhne mé otázce. 

,, Dobře, ale nechoď nikam než do obývacího pokoje a kuchyně." 

,, Platí." nechám ho vejít, ihned si začne prohlížet můj byt. 

,, Takže, co potřebuješ?" 

,, Už neděláš chůvu?" 

,, Ne." zalžu. Nedíval se mi do obličeje, snad nepoznal, že lžu.