| 𝗖𝗵𝗮𝗽𝘁𝗲𝗿 𝗧𝘄𝗲𝗻𝘁𝘆-𝗙𝗶𝘃𝗲 |

788 38 3
                                    


T: Dobré ráno.

A: Dobré ráno? To je vtip? Je sedm hodin. Pro mě je ještě noc. 

T: Ranní ptáče dál doskáče! 

A: No jo pořád. 

T: Mám plán pro dnešní den. Vyzvednu tě o půl deváté. Tak koukej vstávat! 

A: Jo jo.

Jestli si vážně myslí, že mě jen tak v sobotu v sedm hodin budu vstávat, tak to se plete. Ani mě nehne se zvednout, a tak se zpátky vrátím ke spánku. Ale ani ne za dvě minuty mi začne zvonit mobil. Ani se neobtěžuji podívat kdo to je a hned to zvednu. 

A: Ano? 

T: Že ty jsi zpátky usla? 

A: Ne...

T: Jasně, dělej! 

A: No jo, furt! 

Hovor položím a zvednu se z té vyhřáté postele a mířím si to do koupelny. Hned jak se podívám do zrcadla se zděsím a začnu přemýšlet, že bych si vážně měla pohnout. 

Jako první šla na řadu sprcha. Poté vyfénovat mé zrovna umyté vlasy a hned na to vyčistit zuby. Dálé skin care a nakonec každodenní lehký make-up. Jakmile skončím svou ranní rutinu v koupelně si to namířím k šatníku a vyberu si outfit dne. Je pomalu Únor, takže venku je ještě zima. Chtělo by to něco v čem mi nebude zima. 

Nechám to jak to je a podívám se na čas

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Nechám to jak to je a podívám se na čas. V tom zjistím, že OPĚT nestíhám, jaká klasika. Poberu si rychle důležité věci a jdu dolů. Nikdo není doma. A vlastně nevím kde všichni jsou. Vezmu si proteinovou tyčinku. Protože jsem se rozhodla, že začnu jíst zdravě a cvičit. No prostě healthy lifestyle. 

Rychle se obuju a hned jak otevřu dveře, zrovna Tomovo auto zastaví před našim domem. Je přesný jako hodinky. Rychle přejdu ke dveřím spolujezdce a nastoupím do auta. 

,, Ale někdo ani neměl čas na snídani?" zasměje se když mě uvidí jak držím proteinovou tyčinku v ruce. 

,, Tommy, miluju tě." daruju mu polibek na rty ,, Ale drž hubu a jeď." teď se zasměju já. 

,, Dobré ráno i tobě, zlato." řekne ironicky.

,, Takže kam přesně jedeme?" zeptám se po chvíli jízdy.

,, Mám plany na dnešní den a ty jsou tajemství. Takže jako první k našim." 

,, Cože? K tvým rodičům? Vědí to o nás vůbec?" 

,, Ano, řekl jsem jim když jsi byla mimo." 

,, Dobře." 

Netrvalo to dlouho a dojely jsem k domu Hollandovích. Díky tomu, že Tom a Haz jsou kamaradí už od pradávna tak se znám s Hollandovími dost dobře. Takže jakmile jsem ve šly dovnitř hned mě přivítala Niky pevným dlouhým objetím. 

,, Tak ráda tě znovu vidím Clary. Jsem ráda, že se to s Tomem snažíš dát zase do kupy. Byl bez tebe docela dost ztracený." Poslední větu mi zašeptala do ucha a já se za smála. 

,, Mami, nebude ti vadit, když jsi ji odvedu." Tom mě vezme za ruku a vede do obývacího pokoje, kde se nachází zbytek rodiny. 

Ze všemi se přivítáme a pak jdeme obědvat. Niky je skvělá kuchařka, a tak jsme si všichni pochutnaly na dobrém jídle. Potom jsme s Tomem šly k němu do pokoje. 

,, Nikdy jsem nebyla v tvém pokoji." přiznám. 

,, Není to tu tak špatné, ne?" zeptá se a sedne si na postel, zatímco já si prohlížím jeho staré ale i nové fotky a medaile, co má na stěnách. 

,, Máš to tu moc hezké." sednu si k němu.

Místo toho aby mi něco řekl, začne mě líbat. Začnu spolupracovat a on mě povalí na postel. 

,, Co to děláme? Jsme u tvých rodičů, co když někdo příjde?" řeknu mezi polibky. 

,, Nikdo nepříjde, protože jsem zamkl." odpoví a sundá mi tričko. 

,, Tome." Nechci s ním teď spát. Chci dělat nějakou aktivitu. Povídat si. 

,, Dobře, půjdeme dolů a můžem s bráchama hrát na PS4." 

,, Dobrý nápad." 

Ruku v ruce jsme šly dolů a domluvily se s klukama na hře. Byla to nějaká skákačna pro více lidí. Bylo to super, celou dobu jsme se smály a dělaly blbosti. 

VESELÉ VÁNOCE! AŤ MÁTE VŠE CO JSTE SE PŘÁLI A HLAVNĚ ZDRAVÍ. 

Just you and I I tom holland IKde žijí příběhy. Začni objevovat