Just you and I I tom holland I

| 𝗖𝗵𝗮𝗽𝘁𝗲𝗿 𝘁𝘄𝗲𝗻𝘁𝘆-𝗻𝗶𝗻𝗲 |

Aaaa sakra moje hlava! Asi jsem to včera trošku přehnala. 

Pomalu otevřu oči, naštěstí jsou záclony zatažené, takže je tu málo světla. Moje hlava třeští. Nepamatuju si ze včerejška nic. Možná pár úryvků, ale jinak nic. Rozhlédnu se po pokoji a všimnu jsi, že jsem u Toma a na sobě mám jen jeho tričko a kalhotky. 

Ohlédnu se na noční stolek a všimnu jsi ibalginu a vody. Vezmu jsi prášek a poslušně ho zapiju. Pomalu vstanu z postele a jdu do koupelny, vypadám jak strašidlo. Moje vlasy jsou jak ptačí hnízdo a můj make-up není to co býval. 

Vlezu jsi do sprchového koutu a celá se umyju. Potom jsi vezmu odličovací ubrousek, které jsem jsi tu k Tomovi vzala a odlíčím zbytky make-upu. Rozčešu si mokré vlasy a potom se je ručníkem snažím aspoň trošku usušit. 

Když jsem v koupelně hotová, mířím jsi to dolů do kuchyně. 

,, Tome?" zakřičím přes celý dům. Nic se však neozve zpět. 

Za sebou uslyším zvuk a všimnu jsi, že je tu Tessa. 

,, Ahoj, ty asi nevíš kde je tvůj páníček, co?" zeptám se jí a začnu ji hladit. 

,, Asi ne." řeknu na konec. Přejdu ke ke kuchyňské lince, kde jsi všimnu, že mám své věci. Vezmu svůj telefon. 

12 zmeškaných hovorů od Toma.                                                                                                                                                               20 zpráv od Toma.

Vytočím Tomovo číslo, mohlo mi být jasný, že to nezvedá. Je na mě naštvaný? Proč? Ze včerejška jsi nic moc nepamatuju. A pak mi to došlo. Ta jedna vzpomínka. 

,, Nechceš tancovat?" 

,, Víš Clary, na Výšce jsi se mi strašně líbila a já chtěl aby jsi byla jen moje. Myslím, že by nám to spolu klapalo."

,, Tome? Co ty tu děláš?"

,, Co ty tu děláš? Nezvedáš mi telefon a raději se necháváš osahávat někým cizím! Jsi mimo! Jedeme domů." 

Sakra! Začnu Toma obklopovat zprávami, na žádnou se mi však nedostane odpovědi.

Už hodinu Tomovi píšu a volám. Ale stále nic. Prostě počkám, až přijde domů. Možná to nebude dnes, ale někdy přece přijít musí. Moje břicho dává jasný signál, že místo toho abych celý den seděla na zadku a pokoušela se kontaktovat Tomu. Měla bych se najíst. Jsem moc unavená a momentálně lína jsi cokoliv přichystat, raději si objednám pizzu. 

Celý den strávím u televize, koukání na seriál. Co jiného mi zbývá?! Tom je na mě naštvaný a úplně mě ignoruje. Raději budu sedět u seriálu s Tessou a čekat až se vrátí, a pak mu vše vysvětlit. 

Už je skoro osm hodin večer a Tom pořád nikde. Rozhodnu se ještě jednou mu zavolat, ale než se mi to podaří, uslyším klíče v zámku. Tessa hned vyběhne. Já však zůstávám sedět na gauči. Všechno co jsem mu chtěla říct se mi najednou vypařilo z hlavy. Slyším jak se Tom vítá s Tessou, ale stále jsem se neodhodlala jít za ním. 

Zvednu se z gauče a čekám než ho uvidím. Přijde do kuchyně, která je propojená s obývacím pokojem. Nejspíš nákup co koupil položí na linku a otočí se. Všimne si mě a s jemným úsměvem přejde ke mně. 

,, Ahoj lásko." věnuje mi polibek na tvář. 

,, Ahoj, neodpovídal jsi mi na zprávy." 

,, Já vím, promiň měl jsem rozhovor a pak schůzky a na telefonu jsem skoro nebyl a měl ho vypnutý." odpoví. 

,, Takže na mě nejsi naštvaný? Nechceš mi dát facku nebo mě aspoň seřvat jako malé dítě?" zeptám se. 

,, Ne, vůbec o tom co se stalo jsi nebudeme povídat. Je to minulost." 

,, Dobře, jsem ráda že to chápeš." usměju se a všechen stres ze mě opadá. 

Chci dát Tomovi pusu, ale místo toho mi jednu věnuje na čelo. Otočí se a jde ke schodišti. 

,, Tome?" 

,, Ano?" otočí se. 

,, Miluju tě." mírně se usměju. 

,, Já vím." odpoví a odejde. 

Něco mi říká, že je mě stále naštvaný a nechce si to přiznat. 

Ještě jsme neskončily...

Docela kapitola o ničem, ale snad se líbila. Příští bude více DRAMA. BTW. Šťastný nový rok. ❤️🥳