,, Jak ještě daleko?" zeptám se po chvíli cesty.
,, Ještě chvilku."
,, To jsi říkal před tou tvou chvilkou."
Už nemůžu, jsem unavená. Doktor říkal, že budu kvůli té nehodě hodně unavená a měla bych odpočívat. A taky mi může být špatně. Tom mě totiž už nenese, protože jsem chtěla zkusit jít sama.
,, Tome." zastavím.
,, Už jen kousek."
,, Tome." pronesu udýchaně znovu ,, Nemůžu se takhle namáhat. Mám mít klidový režim." Tom si povzdechne a opět mě vezme do náruče. Znovu.
,, Tak a teď máš klidový režim." usměje se. Nic mu na to neřeknu. Jsem unavená. Chci jít do postele. Nebo. Proč jsme nemohly jet sakra autem?!
-----------------------------
,, Už jsme tady." pronese Tom.
,, Dobře už mě můžeš pustit." pronesu. Opatrně mě položí na zem.
Před sebou jsem právě viděla louku. Byla jako z pohádky. Byl tam potok a rozkvetlé květiny. Stromy se houpaly ve větru a ptáčci zpívaly. Byla to nádhera.
,, Pojď." pronese Tom a opět mě chytne za ruku. Dojdeme až k potůčku a posadíme se na obří balvany.
,, Takže co budeme tady dělat? Nebo lepší otázka proč si mě sem vzal?"
,, No, už jsme tu jednou byly. Povídaly jsme si a ty jsi se mě zeptala. Proč tě nesnáším? Řekl jsem že to není pravda a tak nějak to celé začalo. Potom jsme se začaly více scházet a více se spolu přátelit." poslední dvě slova tak trochu zašeptal, ale tak abych to slyšela.
,, Kdy se tohle všechno stalo?"
,, Minulý rok v říjnu tuším."
,, Dobře. Fajn." nevím co mu mám dále říct.
,, Vzpomínáš si na něco?" zeptá se mě po chvíli.
,, Ne zatím ne." pronesu smutně. Jako bych tady byla poprvé.
,, Dobře. Třeba to za chvíli přijde."
,, Takhle to nefunguje! Pojďme se bavit o tom o čem jsme se bavily tenkrát."
,, Tak fajn. Ale to bude trochu těžký když si polovinu nepamatuješ."
,, Pojďme to zkusit."
-----------------------------------
Povídaly jsme si více než hodinu, a potom jsme se rozhodly jet na jiné místo. Bylo to někde jinde. Chvíli jsme jely po silnici, a pak jsme odbočily na jinou cestu. Chvíli jsme jely po ní a před námi se začal objevovat les. Tom zaparkuje kousek u lesa a oba vystoupíme z auta.
,, Tebe ty lesy nějak berou, ne?" zeptám se a usměju se na něj. Pokrčí obočí a vypadá to že nad něčím přemýšlí.
,, Tohle už si jednou řekla." usměje se.
,, Vážně?!" vykřiknu radostně. Není to nic moc pokrok, ale i tak.
,, Jo!" rozeběhnu se k němu a obejmu ho kolem krku. Objetí mi hned opětuje.
,, Měly bychom jít, jestli to ještě chceme stihnout jinam. Teda jestli máš ještě další plány na dnešek." pronesu a odtáhnu se.
,, Jo mám, tak jdeme."
,, Jestli budu mít klíště je to na tebe."
,, Platí."
--------------------
,, Tak jsme tu." pronese.
Naskytne se mi pohled na jezero. Hladina je klidná a díky slunci se blyští. Voda je průzračná, tak že vidím na dno. Kolem jezera je jen tráva a na druhé straně se nachází malý domek, vypadá to jako chata, taková maličká. Je to jednoduše nádhera.
,, To je krása."
,, Tak pojď jdeme se koupat."
,, Nemám plavky."
,, To nevadí máš spodní prádlo a můžeš si půjčit moje tričko." usměje se sundá si tričko. Pane bože. Pohled pro bohy. Je sexy. Přejde ke mně a nabídne mi tričko.
,, Myslím že ho nepotřebuju." odpovím a taky si sundám tričko.
Nevím kde se ta sebejistota ve mně vzala, ale začíná se mi to líbit. Svléknu si i kalhoty. Ještě je docela zima, ale i tak je pořád hezky. Stojím před ním ve spodním prádle a ani trochu se nestydím. Co se to semnou stalo? Tohle není Clary, kterou si pamatuju. Ale docela se mi začíná líbit.
,, Dobře, tak fajn." uslyším Toma poté co kolem něj projdu a mířím si to ke břehu.
Dneska nechci být JEN kamarádka....
Doufám že se líbí. Ily. Děkuji za krásné ohlasy u obou knížek s Tomem.
Bye u další kapitoly. Doufám že bude brzy.
ČTEŠ
Just you and I I tom holland I
Fanfiction! Není pokračování MAYBE WE'LL LEAVE TOGETHER ! ,, Kde jsou ty časy, kdy jsme byli děti a hrály si. Potom si se kompletně změnil." ,, Já se nezměnil. To ty jsi se změnila." ----------------------------- Clary Osterfield je milá, malá, hezká a zábav...