* Navazuje na předchozí kapitolu.
,, Takže, kam jedeme?" zeptám se Toma, který se upřeně dívá na cestu před námi.
,, Prvně na snídani, a potom uvidíme." pokrčí rameny. Natáhnu se na zadní sedadlo a vezmu svou kabelku. Začnu se v ní hrabat, až najdu co hledám.
,, Tady máš." usměju se a hodím po něm ty kondomy, které mi dala máma. Tom se jen vyděšeně kouká, ale potom se rozesměje a já s ním.
Zbytek cesty se jen smějeme a povídáme si, co je nového. Zastavíme u tiché kavárny. Tom opět vystoupí z auta dřív a celé ho přeběhne, aby mi otevřel dveře. Poděkuju a vystoupím.
Vejdeme do kavárny a sedneme si k jednomu stolu vzadu. Vezmu si lístek přede mnou a začnu si vybírat jídlo. Upřeně koukám na lístek, že si nevšimnu Toma, který mě pozoruje.
,, Co?" zeptám se zasměju se.
,, Nic, jen ti to dneska sluší." natáhne se přes stůl a zastrčí mi neposlušný pramen vlasů za ucho. Trochu zčervenám, ale nadám to znát. Najednou mi přijde zpráva. Nechápavě se podívám na Toma. Podívám se kdo mi píše. Bylo to neznámé číslo.
Ahoj Clary, tak co máš teď někdy čas? Mohli bychom někam zajít. Chci tě jen víc poznat. Můžeme třeba jít do kina, nebo třeba nějaká restaurace. Mám nápad, co třeba kavárna ve které teď si? Kašli na Hollanda. Pojď půjdeme někam spolu.
Liam
Podívám se směrem k východu a uvidím Liama. Stojí tam a čeká na mě. Nechci s ním nikam jít. Chci být s Tomem, s nikým jiným, jen s ním.
,, Omluv mě na moment, hned jsem zpátky." vstanu a jdu směrem k východu. Liam si mě všimne a usměje se.
,, Takže sis přeci jen vybrala dobře." přejde ke mně.
,, Ne, přišla jsem ti jen říct, že nikam nejdu. Jsem tu s Tomem. Měj se." usměju se a otočím se, ale než udělám první krok stačí mě zastavit.
,, Nikam nejdeš. Jdeš semnou. Co na něm sakra vidíš?!" tiskne mi zápěstí silně, až tak že to bolí.
,, Pust" syknu a snažím se z jeho sevření vyprostit.
,, Jdeme"
,, Pusť mě!" než stačí Liam něco říct už ho někdo přeběhne.
,, Neslyšel si ji? Pust ji." pronese Tom a postaví se vedle. Liam mě konečně pustí. Otočí se a odejde. Tak to bylo rychlejší než jsem si myslela.
,, Kam jdeš?" zeptám se Toma, který nic neřekl a prostě jde k autu.
,, Co nejdál od tebe." pronese.
,, Proč?"
,, Já se snažil. Chtěl jsem aby si byla šťastná. Bral jsem tě ven a chtěl se s tebou sblížit. Ale ty se stýkáš i s jinými kluky. Takže na to kašlu." řekne naráz a otočí se zpátky.
,, Počkej! To si nevyslechneš moji verzi?"
,, Fajn"
,, Nikdy jsem nechodila ven s někým jiným. Jedině s Rachel, mojí jedinou kamarádkou ze školy a s tebou. Liam se mě zeptal jestli s ním chci někam jít, ale já odmítla. Teď se tu objevil a chtěl abych tě nechala a šla někam s ním. Jenomže pravda je, že jsem nechtěla. Chtěla jsem jít s tebou. Být s tebou. Protože s tebou jsem jedině-" zaseknu se. Nevěřím že mu to tady vykládám.
,, Co? Co si semnou?"
,, Šťastná." oddechnu si. Rozejde se ke mně a dlouze mě políbí.
,, Já jsem s tebou šťastný. Nejsi jako ostatní holky. Si jiná a to se mi na tobě sakra libí." řekne když se odtáhne.
,, Takže jedeme?" zeptá se, kývnu a usměju se.
Společně se rozejdeme k autu.
-------------------------------------------------------------------------
Další kapitola je tadyyy!! Doufám že se líbila.
ČTEŠ
Just you and I I tom holland I
Fanfiction! Není pokračování MAYBE WE'LL LEAVE TOGETHER ! ,, Kde jsou ty časy, kdy jsme byli děti a hrály si. Potom si se kompletně změnil." ,, Já se nezměnil. To ty jsi se změnila." ----------------------------- Clary Osterfield je milá, malá, hezká a zábav...