Nikdy neměl rád horko. Ve sklepení měl v ložnici vždy příjemně chladno a to mu vyhovovalo, ale teď bylo Severusovi teplo a to ho probudilo. Trvalo jen pár sekund než si uvědomil kde a z jakých důvodů je. Jakmile se jeho vědomí plně probralo a jeho ruka nahmatala lem přikrývky, bylo mu naprosto jasné, že Harry se již vzbudil. Pečlivě pokládal deku, kterou ho mladý lékař přikryl a vydal se do kuchyně, odkud přicházely tiché zvuky.
Harry stál zády ke dveřím a celou místností se linula vůně čerstvě pomleté kávy. Severus nejprve nasál onu omamnou vůni a teprve pak promluvil.
„Předpokládám, že je ti lépe.“
Pokud se mladík lekl, nedal to nijak najevo a pokračoval v přípravě kávy.
„Ano, děkuji. Na tvé lektvary mudlovská medicína prostě nemá. Posaď se, za chvíli bude kafe.“
Zatímco si Severus sedal, neodpustil si menší rýpnutí.
„Kdyby ses po nocích netoulal v dešti, nebylo by třeba lektvarů.“
„Jistě, ale kdybys ty neodešel před koncem rozhovoru, nemusel bych se nikde toulat.“
Harry před Severuse postavil šálek s kávou a posadil se proti němu.
„Děkuji. Nic to nemění na tom, že jsi stále stejně nezodpovědný jako jsi býval.“
„Myslíš? Neřekl bych, že jsem nezodpovědný. Jen jsem přecenil své síly.“
„Přecenil své síly? Víš vůbec, že jsi se potloukal sem a tam v kouzelnickém světě? To ti nepřijde nezodpovědné?“
Harry se opřel a založil si ruce na hrudi. Jeho výraz byl natolik sebevědomý, že zapůsobil i na Severuse a ten se neviditelně otřásl.
„Severusi, deset let je dostatečně dlouhá doba na to, abych se naučil zodpovědnosti, nemyslíš? Bylo nespočet situací, kdy jsem musel jednat rychle a zároveň mít promyšlené kroky dopředu. Takže…, kolik lidí mě vidělo? Předpokládám, že jsou toho plné noviny.“
Severus jen přikývl, protože při pohledu na tohoto nového Harryho se mu nedostávalo slov. Odpovědí mu byl Harryho široký úsměv a pobavené jiskřičky v očích. Přesně takové jaké si pamatoval a které tolik miloval.
„Naprosto jasně si umím představit ten novinový článek. Hrdina Harry Potter byl spatřen ve značně zuboženém stavu! Jedná se o jeho návrat nebo o hloupý vtip? Tedy v takovém duchu se nesl Kingsleyho dopis.“
„Kingsley? Co s tím má společného ministr kouzel?“
Harryho smích se rozezněl kuchyní a Severus se cítil více a více zmatený.
„Severusi, byl to právě Kingsley Pastorek, kdo mi umožnil bezproblémový odchod do mudlovského světa. Jeho sova mě dokáže najít, ale do teď se držel naší dohody a nekontaktoval mě. Ten článek v novinách ho musel řádně rozčílit.“
Severusovi konečně všechny dílky skládačky zapadly do sebe. Tak ministr kouzel byl přímo zapleten do Harryho odchodu! Nečekané, přitom naprosto logické. Profesora lektvarů však mnohem více zajímalo, o čem s ním chtěl mladý psycholog mluvit, že se ho snažil tak urputně nalézt.
„Začínám mít pocit, že co se tebe týká, nemělo by mě již nic překvapit.“
Harry se stále na Severuse usmíval jako kdyby snad ani neuběhlo dlouhých deset let.
„Severusi, původně jsem s tebou chtěl mluvit, abych si ujasnil, jak to s námi bude dál, ale už odpověď znám a myslím, že ji znáš i ty.“
Severusovi se zrychlil dech a stálo ho nemalé úsilí udržet svou mysl v klidu. Stále si nebyl jist svými domněnkami a to i přesto, že mu je potvrdil Draco i pan Morlini.
ČTEŠ
Záhada nového Snapea (Snarry)
FanfictionHarry Potter se snažil zvládat svou roli hrdiny a vyrovnat se ze ztrátami, které během války utrpěl, ale nakonec se vzdal. S pomocí ministra kouzel Kingsleyho se rozhodl hodit za hlavu svůj dosavadní život a ukrýt se ve světě mudlů. Nyní, deset let...