Záhada nového Snapea (Snarry)

35. kapitola

Byl to dobrý plán? To nevěděl, ale byl to jediný plán, který měli a jediný se kterým byl Malfoy ochoten souhlasit. Kolik věcí se mohlo pokazit? Strašně moc. Vlastně úplně všechny od odhalení Hermiony až po Harryho neschopnost kouzlení.
Hlavou se mu promítaly všechny možné i nemožné scénáře, které by mohly nastat a nebyly zrovna příjemné.

Během posledních dnů se výrazně ochladilo a od Harryho úst se kouřilo. Vrazil ruce hlouběji do kapes a znovu se rozhlédl potemnělou ulicí. Žádný náznak, že by se blížila Hermiona a Malfoy. Podíval se na hodinky a povzdechl si. Moc času již nemají.

Když tak přemýšlel nad Malfoyem, vzpomněl si, co o svém kmotřenci říkával Severus.

„Nepochybně je pravý Zmijozel, ale to neznamená, že je skrz na skrz špatný. Není dobrý nápad soudit knihu podle obalu, to přece víš, Harry. Je jen příliš ovlivněn okolím ve kterém vyrůstal. Pochybuji, že je o něco víc zlý než ty nebo já.“

„Jenomže se chová jako zmetek. To chceš omluvit jak?“

„Copak mě neposloucháš? Já ho neomlouvám, pouze říkám, že nemůžeš vše posuzovat jen při pohledu zvenčí. Neměl jsi normální rodinu a výchovu, takže vůbec nevíš jak moc tě rodiče ovlivní. Jeho chování je odrazem jeho výchovy.“

„Stejně je to zmetek.“

Severus si povzdechl a smířil se s prohranou bitvou.

„Tohle prostě nemá smysl.“

Teď, po mnoha letech Harry zjišťoval o čem vlastně tenkrát Severus mluvil. Roky po válce se i na Malfoyovi podepsaly. Nejenže jméno Malfoy dávno ztratilo svůj původní lesk, ale svět je plný všeho, co ještě v Bradavicích odsuzoval. A ukázalo se, že opravdu není zlý člověk jen špatně vedený. Jeho nynější spolupráce to pouze dokazuje.

Konečně se ozval zvuk přemístění a na konci ulice se objevila Hermiona s Dracem. Společně se přemístili na bezpečné místo, aby provedli poslední přípravy.

„Nepřišlo jí divné, že jsi se jí tak brzy ozval, Harry?“

„Řekněme, že jsem použil dobrou historku s Ronem v hlavní roli.“

„Cože?“

„Ale no tak, Herm! Copak ty nevíš, že Ron celou dobu ví, kde jsem? Jen držel jazyk za zuby?“

„Ten zatracený - .“

„Uklidni se, Grangerová. Potter jen předvádí ucházející herecký výkon.“

„Ucházející? Tos podělal Malfoyi!“

„Tak já ti na to neskočil, takže to bylo ucházející.“

„Alice mi na to skočila, takže to bylo dost dobrý.“

Ani jeden z mladíků si nevšiml, že je Hermiona udiveně a s jemným úsměvem pozoruje.

„To se budete hádat kvůli takovéhle hlouposti?“

Oba muži odpověděli naráz.

„JO!“

Hermiona si povzdechla a zadívala se na lahvičku, kterou svírala v ruce. Mnoholičný lektvar vyvolával spoustu nepříjemných vzpomínek a osobně byla ráda, že to není ona, kdo se ho bude muset napít.

„Dobře, byl to dobrý výkon, hlavně už sklapni, Pottere!“

„Věděl jsem, že to uznáš.“

Harry se zatvářil vítězoslavně, ale jen do chvíle, než si všiml Hermionina smutného výrazu. Moc dobře věděl, co se jeho spolužačce honí hlavou.

„Konec srandy, je nejvyšší čas vyrazit. Když se budeme držet plánu, tak za hodinu je Severus v bezpečí a vy dva doma.“

„A ty?“

„Uvidíme. Hlavní je Severus. Vy dva se tam každopádně nebudete zdržovat. Plášť si pak vezmi k sobě, Hermiono.“

Harry věděl, že z tohohle se nedostane a nijak zvlášť se tím netrápil. Nevšiml si však významných pohledů, které si mezi sebou Draco s Hermionou vyměňovali.

I oni měli svůj plán.