Záhada nového Snapea (Snarry)

34. kapitola

Od konce války se domníval, že ho už nic nepřekvapí. Přátelství s mudly, nové zákony, dokonce i zmizení Pottera ho nijak zvlášť neudivilo. Ale, že by hrdina, který zachránil celý kouzelnický svět a porazil největšího černokněžníka všech dob, téměř přišel o magii, to ho opravdu překvapilo. Mírně řečeno.

Ne, že by ho měl za bůhvíjak zdatného kouzelníka, ale rozhodně to nebyl úplně ztracený případ a některé jeho kousky byly opravdu zajímavé.

A teď je bez magie? Zmůže se jen na pár kouzel a i s těmi má problém?

Nedokázal si to představit, ale věděl, že Grangerová nemá sebemenší důvod mu lhát.

Proto teď, když kráčel za svou nejméně oblíbenou nebo spíše nenáviděnou spolužačkou, netušil co ho vlastně čeká. A to se mu nelíbilo. Draco Malfoy neměl rád překvapení. Ne ta, která mohou být nebezpečná.

Když však po tolika letech spatřil svého dávného rivala, něco uvnitř něj se hnulo. Jako kdyby snad pocítil…soucit? Lítost?

Pamatoval si ho jako energického, brýlatého mladíka, který bojoval za lepší svět pro všechny své přátele a blízké, i za cenu svého života.

Teď však jeho zrak spočíval na sešlém, pohublém muži, který zjevně neměl energie ani co by se za nehet vešlo. Tmavé kruhy pod očima vypovídaly o nedostatku spánku a zarostlé tváře změnily jeho vzhled k nepoznání.

Marně by v něm hledal Harryho Pottera, kterého znal. Nebo se alespoň domníval, že ho znal.

„Děláš si legraci, Herm? Ze všech lidí zrovna Malfoy?“

„Buď si jistý, že já z toho radost taky nemám, Pottere.“

Potter se nadechoval k nějaké velmi milé odpovědi, ale byl zastaven Hermionou.

„Chceš zachránit profesora Snapea nebo ne?“
„Jasně, že jo!“
„
Tak se budeš muset smířit zrovna s Malfoyem. Není moc schopných lidí, kteří by se vydali na záchranu někoho, kdo dle všeho zachránit nepotřebuje. Obzvláště když se jedná o profesora Snapea.“

Harry několikrát otevřel a zase zavřel pusu. Nakonec si povzdechl a posadil se zpět do křesla. Automaticky se natáhl po cigaretě a už ho nepronásledovaly ani výčitky, že opět začal kouřit.

Malfoy se opatrně a s elegancí sobě vlastní usadil naproti němu, zatímco Hermiona se zamračeně rozhlížela po pokoji.

„Cos tady prováděl?“

Harry se podíval na Draca a pak na Hermionu a z toho krátkého pohledu pochopil, že Hermiona i Malfoy ví o jeho problému s kouzlením.

„Accio.“

„Aha.“

Neměla potřebu více říkat. Chápala, že se Harry pokoušel o přivolávací kouzlo a soudě dle nepořádku a jeho výrazu, zjevně se mu to nepodařilo.

Malfoy se však nehodlal držet zpátky a výjimečně se snažil pomoci.

„Měl bys začínat s jednoduššími kouzly, aby se tvá magie -.“

„Malfoyi, je neuvěřitelné, že se mi snažíš poradit, ale můj problém není v magii. Je celkem jedno, kterými kouzly budu začínat.“

Hermiona se jen tiše modlila, aby se Malfoy nezeptal na jedinou příhodnou otázku, protože opravdu neměla tušení jak Harry zareaguje.

A Draco se samozřejmě zeptal.

„Když ne v magii, tak v čem teda?“

Chvíli to vypadalo, že Harry vůbec neodpoví, ale pak zvedl ruku a ukazováčkem si zaťukal na hlavu.

„Tady je problém. A horší je, že to vím. Já sám si podvědomě blokuju magii.“

Tentokrát byla překvapená i Grangerová. Předpokládala, že Harryho problém tkví v psychice, ale nenapadlo ji, že si toho je její kamarád vědom.

Ale nepřišli proto, aby Harrymu pomáhali s jeho magií. Ona i Draco chtěli znát Harryho plán na záchranu Snapea.