Záhada nového Snapea (Snarry)

50. kapitola

Harry se necítil ani trochu dobře. Na sezení s Leonardem se omluvil, že je příliš unavený, ale místo odpočinku seděl v křesle a snažil sám sebe uklidnit.

Rozhovor s Peterem v něm zanechal spoustu pocitů, myšlenek a pochyb. Možná měl Leo pravdu a Harry byl paranoidní, ale stále mu Peter Marlow přišel jako někdo jiný.

Znovu a znovu si do sluchátek pouštěl jejich rozhovor a hledal cokoliv, čeho by se mohl chytit. Jakékoli vodítko k záhadně jménem Petr Marlow. Už jen samotný poslech mu však zhoršoval jeho už tak mizerný stav. Poslouchal ten sytý baryton, ne nepodobný tomu Severusovu a ať se snažil sebevíc, před očima stále měl lektvaristovu tvář.

„Ksakru!“

Vztekle odhodil sluchátka a vydal se do kuchyně pro další dávku kofeinu.

„Kdo jsi, Petere Marlowe?“

Pak ho to napadlo. Stále má platné přihlášení do spousty institucí se kterými spolupracoval během studií a nyní by tam mohl nalézt nějaké bližší informace o svém záhadném pacientovi.

Popadl hrnek a posadil se k počítači. Z nějakého neznámého důvodu tomu muži nevěřil ani nos mezi očima. Málokdy ho jeho instinkty zklamaly a i tentokrát jim bezpodmínečně věřil.

Nejprve začal procházet stránky, ke kterým měl jako lékař přístup a všímal si sebemenších maličkostí. A s každým dalším přečteným řádkem začínal mít čím dál větší vztek i obavy.

Blížila se půlnoc, když skončil se svým soukromým pátráním. A s výsledkem nebyl ani trochu spokojen. Ba naopak, cítil se ohrožen.

Opravdový Peter Marlow, veterán z Afghánistánu zemřel před rokem při autonehodě. A před měsícem se náhle objevil Peter Marlow, který nesháněl psychologa, tak jako většina jeho pacientů, ale rovnou se rozhodl zapsat k Harrymu.

A mladý lékař si byl stoprocentně jist, že ten muž je kouzelník. Otázkou bylo, co po Harrym chce a kdo to je. Po pravdě to mladíka ani příliš nezajímalo. Měl vztek. Tohle zjištění znamenalo, že jeho přátelé mluvili a to nejen o Harryho místě pobytu. Teď, když věděl, co je Peter zač si jasně uvědomoval, že o něm ví rozhodně mnohem více.

Byl v polovině cesty do ložnice, když ho zasáhlo uvědomění jako elektrický proud.

Severus!

Vždyť to bylo jasné jako facka! Peter Marlow byl Severus Snape. Velmi dobře si pamatoval večery strávené ve sklepení, kdy pomalu, ale jistě odkrývá lektvaristovo myšlení. Ještě nyní mu v hlavě zněla slova, která na jeho osobu Severus pronesl: ‚Nebýt tvé jizvy a tragického začátku života, byl bys tak obyčejný až bys byl naprosto originální. Stejně, jako jsi i teď.‘.

Pokud se Severus vyléčil, o čemž Harry nepochyboval, tak s jeho mistrovským ovládáním nitrobrany a zkušenostmi z války, by lehce dokázal obelstít i hrdinu kouzelnické války.

Cítil, jak se o něj opět pokouší panika a jen silou vůle doklopýtal k lékárničce, aby zažehnal záchvat dříve, než uhodí v plné síle. Tentokrát nebude utíkat, ale postaví se svému strachu čelem.

V hlavě se mu rodil plán, jak vést jejich další sezení a donutit samotného Severuse, aby se vzdal své přetvářky a vrátil se zpět do kouzelnického světa, tam kam patří.

Jakmile medikamenty zabraly, odebral se do postele. Kupodivu po velmi dlouhé době spal klidným, osvěžujícím spánkem.