Poprvé a navždy [dnf]

*9*

POV George

Přišli jsme na hotel. Dream se mnou hodil o postel a šel si pro nějakou lékárničku do kufru. Dřepl si přede mě, koleno mi vydezinfikoval a zavázal. Ruce jsem si jen opláchl.

Dream: ,,Ráno to bude dobrý, uvidíš."

George: ,,Dreame, už jsem ti jednou říkal, že to nic není, tak mě nemusíš uklidňovat..."

Dream se jen pousmál, přišel ke mně a poplácal mě po hlavě jako psíka. Rychle se otočil a odkráčel uklidit tu lékárničku. Já ho pozoroval, ale nevydržel jsem to a začal se dusit smíchy. Dream vykoukl ze dveří.

Dream: ,,Čemu se tak tlemíš?"

George: ,,Já... ani ne-nevím..."

Snažil jsem se mu říct tenhle nesmyslný důvod, ale nemohl jsem popadnout dech. Když se kvůli tomu začal smát i Dream, tak jsem si myslel, že už asi vážně nepřestanu a umřu tady. Po několika minutách se nám povedlo se uklidnit a já s ním šel na večeři kde už čekali ostatní a začali se mě ptát co se mi to stalo. Všechno jsme jim povyprávěli a ostatní lidé se na nás otáčeli, protože jsme dělali kravál na celou jídelnu. Málem jsme to nestihli dojíst.

Přišli jme na pokoj. Já si hned běžel zabrat koupelnu a bál jsem se pak vyjít, protože Dream prohrál závod do koupelny jen o kousek a já nechtěl být vyhozen z okna. Vyšel jsem opatrně ze dveří a koukal se na něj jako bych byl král, ale ten se jen tlemil. 

Lehli jsme si na postel. Koukali jsem ještě chvíli do telefonu, ale když jsem viděl, že Dream už chce zhasnou, vypl jsem mobil také. Ležel jsem a koukal na strop. Nemohl jsem usnout, trvalo mi to hodně dlouho, ale povedlo se mi to až kolem 1:00 ráno. Když jsem usnul, zdál se mi zase ten sen jako noc před odletem do Francie, ale tohle bylo něco jako pokračování, byl mnohem horší...

POV Dream

George: ,,Nee...!"

Probudil mě tichý výkřik, otevřel jsem oči a došlo mi, že se mi to nezdálo. George se převaloval z boku na bok. Rychle jsem se posadil a chytil ho za ramena. On zrychleně dýchal, z očí mu tekly slzy a zmateně mluvil jako kdyby před něčím utíkal. Vypadal hrozně vyděšeně. Snažil jsem se ho vzbudit, ale marně.

Dream: ,,No tak Georgi, vzbuď se! Jsem tady! Georgi!"

George: ,,Ne... prosím... znovu ne..."

Třásl jsem s ním, ale ničemu to nepomohlo.

George: ,,NEEE!"

Vykřikl nahlas, probudil se a rychle se posadil. Začal se rozhlížet po pokoji a když se otočil na mě, uviděl jsem jeho vyděšené oči ze kterých mu tekly slzy.

George: ,,Dreame..."

Přisunul se ke mně. Já na něj vyděšeně koukal. Obejmul mě opravdu pevně, zaryl mi prsty do zad a nevypadal, že by mě chtěl v brzké době pustit. Objal jsem ho také pevně ale opatrně. 

Dream: ,,Klid klid.... jsem tady..."

Hlavu měl zabořenou do mého trička, pevně mě držel a přišlo mi, že už se docela uklidnil. Pohladil jsem ho po vlasech a pustil ho.

Dream: ,,Dobrý?"

Kývl hlavou. Utřel jsem mu slzy a lehl si na bok doprostřed postele. Poklepal jsem vedle sebe a tím mu naznačil ať si lehne ke mně. Bez sebemenšího zaváhání si lehl na mou ruku a zase mě obejmul. Hlavu jsem si dal do jeho vlasů a také ho obejmul. Voněl jako jehličí... Začal jsem ho hladit rukou po zádech. Očividně se mu to líbilo, protože se konečně trochu usmál a ještě víc se ke mně zachumlal. Bylo mi jasné, že nechce, abych s tím přestal, a proto jsem ho hladil dál. Po chvilce konečně v klidu usnul a spokojeně oddechoval v mém náručí. Byl jsem rád, že je u mě... 

Nemohla jsem si pomoct, já jsem sem ten sen prostě musela dát, doufám, že mě za tuhle část neukamenujete... 😅 Moc se omlouvám, že včera nevyšla žádná kapitola. ❤  zatím ahooj! (●'◡'●)