Poprvé a navždy [dnf]

*17*

POV Dream

Seděli jsme naproti sobě uprostřed postele a se sklopeným pohledem pomalu začal povídat.

George: ,,Byl jsem v jakési chodbě. B-byla tmavá, stará a sem tam byla louče. Otočil jsem se, ale za mnou byla zeď, proto mi nezbývalo nic jiného než j-jít rovně. Dostal jsem se do nějakého labyrintu. Dlouho jsem bloudil, ale nenašel jsem vůbec n-nic... Po nějaké době se ozval neznámý hlas a mihl se kolem mě stín. Říkal mi, že už j-je s-stejně pozdě a n-nemá to cenu... Moc jsem to nechápal. P-přidal jsem do kroku. P-pak... pak se ale o-ozval tvůj h-hlas. Volal jsi m-mě. R-rozeběhl jsem se chodbou, ale... ale..."

Postupně se mu hlas třásl víc a víc. Když začal mluvit o mně, začali mu z očí téct slzy. 

George: ,,Ale n-našel jsem tě l-ležet na zemi v k-kaluži... krve. Ten stín mi pořád našeptával, že za to m-můžu já. N-nevěděl jsem co mám d-dělat. S-snažil jsem se ti pomoct, a-ale ty si jen zavřel oči. P-pak jsi zmizel a-a já c-cítil hroznou vinu... Najednou s-se přede mnou o-objevili ostatní, vypadali jako p-po nějaké bitvě. Byli také p-potrhaní a zranění, i tak se drželi se na n-nohou... Oni přežili, ale t-ty... V-vše se to odehrálo hrozně r-rychle.  P-pak jsem se vzbudil... Ř-říkal jsem si, že se mi to jen z-zdálo, ale když jsme pak byli v tom labyrintu, ztratil jsem vás a ocitl se téměř ve stejné situaci j-jako v tom snu... B-bál jsem se, že tě z-zase najdu... n-najdu..." 

Dream: ,,Ne...! Nic takového se nestane!"

Přerušil jsem ho. Slzy mu tekly po tváři jedna za druhou a já se mu nedivil. Opět jsem ho obejmul. Brečel, ale snažil se to nějak zadržovat. Držel mě opravdu pevně. Ani jeden z nás nehnul ani prsem, jen jsme se bez hnutí objímali. Takhle jsme seděli docela dlouho a George byl už poměrně v klidu.

George: ,,Jsem rád, že to nebyla s-skutečnost..."

Dream: ,,Já taky..." 

Brzy začal svůj stisk povolovat. Usínal. 

Dream: ,,Usínáš... Ale takhle by se ti spalo nepohodlně..."

Řekl jsem s malým úsměvem a pustil ho. On jen ospale přikývl hlavou a lehl si. Opět jsem se pousmál a lehl si také. Zavřel jsem oči.    

George: ,,Um... Dreame... M-můžu... můžu si l-lehnout k t-to-tobě... P-prosím...? 

Dnes jen taková kratší kapitola. Doufám, že se vám líbí. 😇 Jako vždy moc děkuji za aktivitu. ❤ Čauko! (^//_//^)