Poprvé a navždy [dnf]

*33*

POV George

Jen tak jsme seděli a koukali na sebe. Já s Dreamem jsme byli šokovaní ze Sapnapovy otázky. Nastalo ticho, které Sapnap po chvíli přerušil. 

Sapnap: ,,Tak takhle tedy usínáte?"

Ty dva se začali malinko smát, ale hned na to nasadili vážné výrazy. My jim na to neřekli vůbec nic a jen jsme se snažili vyhnout očnímu kontaktu. 

Niki: ,,Vy dva jste vážně roztomilý..."

Podíval jsem se na ní a malinko se usmál. Bylo mi jasné, že z tohohle se nevymotáme, a když jsem se podíval na Dreama, vypadalo to, že mu je to také jasné. 

Dream: ,,Em... Niki...? Jak o tomhle víš?"

Niki se usmála, nadzvedla obočí a hlavou poukázala na mě.  Nevšímal jsem si toho, koukal jsem na Sapnapa a v mých očích bylo vidět, že se ho chci zeptat na to samé jako Dream Niki. 

Sapnap: ,,Dream..."

Usmál se i on. Koukli jsme se s Dreamem na sebe a po další chvíli ticha se nám konečně rozsvítilo. Otevřel jsem pusu jako kdybych chtěl něco říct, ale neřekl jsem ani slovo. *Takže se líbíme jeden druhému a oba dva jsme to někomu řekli, ale ani jeden jsme nevěděli, že druhý cítí to samé. Jak se nám tohle mohlo povést...?* S Dreamem jsme se na sebe překvapeně ale šťastně usmáli. 

Niki: ,,No konečně!" 

Sapnap: ,,No konečně!"

Řekli naráz.

Sapnap: ,,No... Když u sebe takhle spíte a tančíte spolu, doufám, že už byla i pusa." 

Oba dva jsme se málem zadusili. Opět jsme zrudli a koukali jsme do strany.  

Sapnap: ,,Já... vtipkoval..."

Sapnap s Niki dostali záchvat smíchu a my na ně jen koukali a čekali, kdy se jeden z nich na tu líbačku zeptá. 

Niki: ,,Kdy?!"

Dream: ,,Včera..."

George: ,,V noci..."

Dream: ,,Na terase..." 

George: ,,Víc... než jen obyčejná pusa..."

Ti dva se lišácky usmáli a chtěli něco říct, ale v tu chvíli do pokoje vtrhl Karl. Zastavil se ve dveřích a jen na nás koukal.

Karl: ,,Já myslel, že jim jdeme oplatit tu bitvu, ale vy tu sedíte a bavíte se."

Sapnap: ,,Byli už vzhůru... Ale to neznamená, že bitva nebude!"

 Vykřikl, popadl polštář a než jsem se nadál, už mě přetáhl polštářem po hlavě. Bitva začala. Zapojila se i Niki a po chvíli přišel i Quackity s Wilburem. Polštáře lítali vzduchem sem a tam. Na chvíli jsem se zamyslel. *Jsem rád, že když přišel Karl, Sapnap dělal jakože nic a Niki také. Proč nad tím vůbec přemýšlím?! Jsou to dobří přátelé a tohle by neudělali. Kdyby to místo nich věděl někdo jiný z naší skupiny, taky by to nikomu neřekl. Jsme prostě skvělá parta!" Usmál jsem se, ale v tu chvíli jsem to schytal polštářem. Vážně se chováme jako malá děcka...

Doufám, že se vám tahle kapitola líbila. 😋 Budu se snažit kapitoly vydávat dříve, ale nevím jestli se mi to povede... 😅 Moc vám děkuji za 3k přečtení a celkově za tu hvězdnou aktivitu! 🥳❤ Čauko! (⌐■_■)