*18*

801 73 2
                                    

POV George

Zeptal jsem se ho. Nemohl jsem v klidu zavřít oči, ale když jsem s ním, cítím se v bezpečí. Bál jsem se odpovědi.

Dream: ,,J-jo jasně... Pojď sem."

Usmál se na mě a já se posadil. Srdce mi zajásalo, ale cítil jsem, že jsem rudý až za ušima. Přisunul jsem se k němu a lehl si mu na ruku, tu mi položil na záda. Musel jsem se pousmát. Zavřel jsem oči a zamyslel se. Dlouho jsem si to neuvědomoval, ale došlo mi, že jsem opravdu šťastný když si se mnou povídá, když mě objímá, když jsem s ním. Je tohle stále jen kamarádský vztah nebo něco víc?

Po chvíli si lehl na bok tak jako já, takže jsme zase leželi jako tu noc, co se mi zdál ten sen. Jednu ruku mi dal do vlasů a druhou nechal na zádech. Jak jsem doufal, začal mě hladit po celé délce zad. Bože, jo! Když si mě posledně dobíral, s tím že se mi to líbí, odpověděl jsem 'možná', ale pravdou je, že se mi to líbí sakra hodně. On to ale očividně moc dobře ví... Zachumlal jsem se k němu a culil se jako sluníčko. Usínalo se mi opravdu dobře.

POV Dream

Probudil jsem se nějak po osmé. Podíval jsem se na George, byl u mě zachumlaný a spokojeně spal s malým úsměvem na tváři. Vypadá tak roztomile... Nechtěl jsem ho vzbudit, a proto jsem bez hnutí ležel dále. Dlouho jsem si to neuvědomoval, ale došlo mi, že jsem opravdu šťastný když si se mnou povídá, když mě objímá, když jsem s ním. Je tohle stále jen kamarádský vztah nebo něco víc? Po chvíli jsem zase usnul.

Opět jsem se vzbudil dřív než George. Když se probudil i on, vypadal docela vyjukaně a koukal na mě jako kdybych spadl z Marsu. Rychle mě pustil a zrudnul. Musel jsem se tomu smát, ale on po mně hodil vražedný pohled a následně i polštář. Začala polštářová bitva a já samozřejmě vyhrával, ale když jsem se pak chvíli nedíval pozor, skočil ke mně a oba jsme sletěli z postele. Ležel jsem na zádech a on na mně. Chvíli jsme na sebe koukali, ale pak jsme se oba dva začali dusit smíchy. Vstali jsme ze země a já začal přemýšlet nad jídlem.

Dream: ,,Je po desáté, takže jídelna už bude zavřená. Nezajdeme někam? Než tam dojdeme tak to bude stejně spíš jako oběd."

George: ,,Jo, to máš si pravdu... Dobrý nápad."

Vstali jsme a hledali ostatní. Sapnap s Karlem byli na pokoji, ale ostatní se někam také na chvilku vydali.

Sapnap: ,,No konečně! Co jste dělali, že jste nepřišli na snídani?"

Ještě než jsem stihl něco říct, George odpověděl.

George: ,,S-spali..."

Karl: ,,Popravdě, my jsme se také vzbudili teprve před půl hodinou."

Chvíli jsem si povídali, ale pak jsme se rozloučili. Řekl jsem jim, že jdeme na jídlo místo té snídaně a vlastně i jako na oběd a namířili jsme si to ven. K jídlu jsme si nedali nic zvláštního. Nikde jsme se nezdržovali a pomalu se vraceli zpět.

Další ✨hladící scéna✨. Omlouvám se, ale nemůžu si pomoct... 😅 Pokusím se kapitoly dělat delší, ale protože je vydávám každý den, tak nic neslibuji... 😬 Dnes jsme překročili hranici 1k přečtení a 100 hvězdiček! 🥳 Jsem za to opravdu moc vděčná, děkuji! ❤ Užívejte prázdniny. 😜

Poprvé a navždy [dnf]Kde žijí příběhy. Začni objevovat