Poprvé a navždy [dnf]

*6*

POV George

Každý dodělal svou práci a já se rozhlídl po našem provizorním tábořišti. Stany byli tak, že ti kteří byli spolu na pokoji, měli teď spolu i stan. Jeden byl větší, takže se tam vešli i všichni tři kluci z pokoje 21. 

Hodili jsme si do stanů věci a šli k ohni. Bylo něco kolem 15:00 a my si začali připravovat oběd. Nebylo to nic zvláštního, jen nějaký chleba nebo tousty. Po obědě jsem se rozhodl jít prozkoumat okolí. Dream a Karl chtěli taky a tak jsme se každý vydali jiným směrem. Nešli jsme nějak daleko, proto jsem asi po 10 minutách potkal Karla a šli jsme společně zpátky. Vysmátý jsme dorazili ke stanům, ostatní na nás koukali jako kdybychom měli na hlavám tančící stromky na baterky. Všiml jsem si, že někdo přeparkoval auto asi o 200m dál, a proto ho ani na první pohled nebylo vidět. Také jsem si všiml nerozsvícených světýlek zavěšených na pár stromech za stany. 

George: ,,Už teď se těším jak to bude vypadat..."

Konstatoval jsem vesele a zalez do stanu. Chvíli jsem koukal do telefonu, ale moc dlouho mě to nebavilo, tak jsem zase vylezl a posadil se na kus dřeva u ohně namísto židliček. Uviděl jsem Dreama jak přichází a běžel jsem za ním.

George: ,,No nazdar, kde jsi byl tak dlouho? Byl jsi pryč minimálně hodinu a půl..."

Usmál jsem se a on mi úsměv opětoval.

Dream: ,, Zdar všichni... Chtěl jsem to tady pořádně obhlédnout a tak jsem to tady důkladně prošel v okruhu asi 1 kilometru. Taky jsem se po cestě rozhodl nasbírat dřevo do ohně."

Jakmile tuhle větu uslyšela Niki, přiběhla, pochválila Dreama a bez jakéhokoliv dalšího slova se dřevem odpochodovala k ohni, kde z něj postavila malou pyramidu. S nakloněnými hlavami jsme jí mlčky pozorovali, hrdě se na své dílo dívala a mi se začali smát. Quackity vykoukl ze stanu a koukal se na nás jako na idioty,  ale když uviděl Niki a její pyramidu, začal se smát také. 

Bylo něco kolem 18:00 a mi si všichni sedli kolem ohně, povídali jsme si, opékali si připravené buřty a jedli další pochoutky od Niki. Někdy si říkám, co bychom dělali, kdyby tady s námi Niki nebyla... Po chvilce se před námi objevila lahev s vínem. Party dále pokračovala, rozsvítila se světýlka, hrála hudba a panovala zde jen dobrá nálada. Já a Dream jsme zatím moc nepili. Dream se zvedl, něco pošeptal Sapnapovi a chtěl mě někam odvést. Šel jsem za ním a neustále se ho ptal kam jdeme. 

Dream: ,,To se brzy dozvíš..."

Odpověděl mi to samé už asi desetkrát.

Držel mě za ruku a po osmi minutám jsme konečně došli na místo. Byl to nádherný výhled na Jezero z menší skalky vysoké minimálně 4 metry nad vodou. Nahoře byla plocha asi 10 m2. To místo vypadalo opravdu úchvatně a já jen koukal na Dreama, který se tvářil jako kdyby právě objevil Ameriku. 

Nebylo tam žádné jiné světýlko než Měsíc nad našimi hlavami, protože byl veliký úplněk, bylo přesto docela viditelno. Dream zapálil svíčku, aby bylo vidět ještě lépe. Přiblížil se ke mně opravdu blízko a za zády něco držel, ruku dal před sebe. Držel v ní malý a pěkně zabalený balíček. Podal mi ho a já přeskakoval vyjukaným pohledem z něho na ten dárek. On jen kývl hlavou a naznačil mi, že balíček mám otevřít. Byla v něm jeho mikina, která vypadala jako jeho merch, ale tahle byla ozdobená a popsaná. Moc se mi líbila. Hned jsem si jí oblékl, byla mi sice trochu větší, ale to mi vůbec nevadilo. Obejmul jsem Dream a ten jen vykulil oči.

Dream: ,,Georgie, je moc roztomilé a milé, že se ti ta mikina líbí, za to jsem moc rád, protože jsem si s tím dal hodně práce a strachoval jsem se, jestli se ti bude líbit, ale byl bych rád, kdybys mě neudusil a já se dožil zítřka..."

Zasípal a já si uvědomil co dělám, proto jsem ho pustil a začal se nepatrně červenat. 

George: ,,J-jo, promiň..."

On se nadechl a začal se smát. Otočil se, vytáhl telefon a něco na něm začal hledat... 

Po chvilce se z telefonu začala linout pomalá hudba. Položil ho na nějaký větší kámen. Udělal ke mně pár kroků a natáhl ruku, aby mě mohl vyzvat k tanci. Já se zarazil, ale v hlavě jsem nezaváhal ani na vteřinu. Ruku jsem mu pomalu a opatrně podal. On mi jí malinko stiskl a přitáhl si mě k sobě. Chytil mě rukou uprostřed zad, ale po pád vteřinách přesunul obě ruce na mé boky. Já mu pomalu položil ruce kolem krku. Cítil jsem jak mi hoří tváře. Přitiskl mě k sobě ještě blíž a mně se v břiše rozletělo tisíce motýlů. Všiml jsem si, že jemu se také malinko zabarvili tváře do červena. Začali jsme pomalu tancovat. Koukal jsem se mu do očí, má je tak neuvěřitelně nádherné. On zas koukal do těch mých. Nevnímali jsme nic jiného než nás a hudbu. Po pár minutách jsem oční kontakt přerušil a zabořil mu hlavu do jeho mikiny. Najednou jsem uslyšel jeho bušící srdce, bušilo jako kdyby právě utíkal před velikým medvědem. Cítil jsem, že mně buší stejně a tak mi to vůbec nevadilo, přišlo mi to roztomilé. Když mi došlo, co se právě teď děje, měl jsem pocit, že mi to srdce snad vyskočí z hrudi. Svítil úplněk a hvězdy kolem zářily velice jasně, nikde žádný mrak, měli jsme zapálenou svíčku, nikdo jiný poblíž nebyl, pod námi jezero, za námi les, hrála tichá a pomalá hudba a já s Dreamem jsme pomalu tancovali, byli jsme u sebe tak blizoučko, jako kdybychom se neměli už nikdy vidět, doslova to vypadalo, jako kdybychom se objímali. Přál jsem si, aby tato chvíle trvala navždy, aby nikdy neskončila. Nikdy jsem nic podobného nezažil, ale byl to zatím ten nejkrásnější pocit v mém životě. Nemohl jsem se nabažit toho, jak jemně mě držel, bylo to tak příjemné... Je to vůbec možné, aby někdo uměl tak nádherně objímat?

Ale to co už jsem nemohl vědět je, že on si přál úplně to samé...  

Přiznám se, snažila jsem se v sobě vzbudit romantika, ale nevím nevím...😅 Na téhle kapitole jsem pracovala opravdu dlouho, takže doufám, že se vám líbí. ❤ Omlouvám se za případné chyby. Zatím ahoj u další kapitoly ^_^