Poprvé a navždy [dnf]

*22*

POV George

Přijeli jsme na místo a na parkovišti hledali místo.

Wilbur: ,,To vážně?! Kam to mám zaparkovat?"

Niki: ,,Klid... Hele koukej! Támhle!"

Ukázala někam do starny a Wilbur zajásal. Auto zastavilo a my vylezli. Popadli jsme batohy a napochodovali dovnitř. Koupili jsme si lístky a snažili se zorientovat. Byl to opravdu veliký aquapark, proto jsme asi deset minut hledali šatnu. I tak do teď nevím, jak se nám povedlo jí hledat tak dlouho. Měli jsme skříňky po dvojicích, jen Quackity ji měl sám. V tu chvíli si připadal a tvářil se jako král. Se smíchem jsme postupovali dál přes sprchy až k bazébům. Vyhlíželi jsme Niki, která po chvíli vyšla z nějakých dveří vedle.

Našli jsme si nějaké volné místo. Hodili jsme tam věci. Dream nezaváhal ani na vteřinu a hned skočil do vody, Sapnap s Wilburem ho následovali. Chvíli jsem přemýšlel jestli půjdu do vody hned nebo až za pár minut, ale Dream rozhodl za mě. Vyzdvihl mě do vzduchu a nesl mě jako princeznu. Než jsem se nadál, už jsem letěl do vody. Ještě jsem se stihl rychle nadechnout, než jsem se ponořil pod hladinu. Vynořil jsem se a hodil po něm vražedný pohled. Všichni se smáli a já začal taky. Vylezl jsem a plánoval pomstu. Nejdříve jsme jen tak plavali, ale Quackity ukázal na bazén opodál, kde byly tobogány. Vyskočili jsme a pochodovali v zástupu směrem k těm tobogánům. Šli jsme kolem bazénu se studenou vodou, bylo tam jen pár lidí a já uskutečnil svou pomstu. Dream balancoval po kraji a já se k němu nenápadně přitočil.

George: ,,Ahoj Dreame!"

Nechápavě se na mě podíval, ale než stihl cokoliv říct, strčil jsem do něj a on sletěl do vody. Všichni se začali neuvěřitelně tlemit.

Sapnap: ,,Pomsta je sladká!"

Dream plaval směrem ke schůdkům, když se jich chytil a lezl nahoru, lišácky se na mě usmál a já pochopil, že jsem v háji. Začal jsem zdrhat, ale Dream mi byl v patách. Dohonil mě těsně na okraji bazénu s těmi tobogány, ale já zavrávoral a Dreama jsem stáhl s sebou do vody. Už zase jsme někam spadli, my jsme vážně neschopní... Vynořili jsme se. Stačil nám jeden pohled k tobogánům a pak na sebe a závod začal. Dream samozřejmě vyhrál, ale nebyl jsem daleko za ním. Postavil se do fronty a pak mě pustil před sebe. Nenechal jsme se dvakrát pobízet a s poděkováním si před něj stoupl. Krátce po té přišli i ostatní. Zanedlouho už jsem stál úplně nahoře a čekal na zelenou. Červená přeskočila na zelenou a já vyrazil. Musím uznat, že to byl jeden z nejlepších co jsem kdy sjel. Ještě minimálně třičtvrtě hodiny jsme se vozili na skluzavkách a tobogánech jako malé děti. Pak jsme se přesunuli ven. Byly tam další bazény a jakási malinká restaurace. V zadu byla nějaká show a hrála tam hudba. Moc jsme tomu nevěnoval pozornost. Našel jsem nějaká tři volná lehátka vedle sebe, ale divil jsme se, že nejsou zabraná. Nechali jsme tam věci a všichni kromě Niki, která se opalovala na sluníčku, jsme naskákali opět do vody. Za celou dobu v tom aquaparku jsme se několikrát málem udusili smíchy a nebo jídlem v restauraci, když jsme se opět něčemu tlemili. Uplinuli čtyři hodiny a my se museli vrátit zpět. Nasedli jsme do auta a ve skvělé náladě se vraceli na hotel.

Po cestě jsem byl zabraný do myšlenek. Rozhodl jsem se Niki povědět, že k Dreamovi asi něco cítím a jak to mezi námi teď je, jak se k sobě máme. Nevěděl jsem, koho jiného se zeptat, komu se svěřit, ale Niki je moc milá a myslím, že by mi k tomu mohla říct něco rozumného. Půjdu za ní až přijedeme.

POV Dream

Po cestě z aquaparku jsem měl hlavu plnou myšlenek. Nevnímal jsem nic moc okolo. Chtěl jsem se Sapnapovi svěřit s mými city k Georgovi, protože myslím, že k němu něco cítím. A také mu řict o tom, jak se k sobě teď celkově máme. Sapnap je můj dobrý kamarád a já doufám, že mi řekne něco rozumného. Půjdu za ním až přijedeme.

Už to pomalu ale jistě začíná. 😋 Doufám, že se vám tato kapitola líbila. 🙃 Moc a moc vám děkuji za aktivitu! ❤ Sayonara! ^_^