*11*

841 64 7
                                        

POV George

Rozhodli jsme se opět vydat na nějaký zámeček. Nebyl daleko a tak jsme pěšky vyrazili kolem 10:20. Došli jsme někdy před obědem, a protože Niki, Wilbur a Karl už měli hlad, stavili jsme se v restauraci nedaleko od cíle cesty. Na zámečku jsme si opět prošli přístupné části. Byla tady opravdu veliká a krásná zahrada. Rozhodli jsme se jí prozkoumat kousek po kousku. 

Sapnap: ,,Musím uznat, že tady to bylo mnohem zajímavější než byl ten první zámek."

Prohodil s úsměvem a všichni jsme u to odkývali na souhlas. Dále jsme se bavili. Chvíli jsme se bavil s Dreamem, chvíli se Sapnapem, pak s Niki a tak dále. Kolem 16:00 jsme se rozhodli pomalu vracet. Zastavili jsme se ještě jako vždy u suvenýrů a vyrazili zpět. Cesta rychle ubíhala. Dělali jsme různé kraviny a dusili se smíchy. Dorazili jsme na hotel a rozešli se do pokojů. 

Seděl jsem na posteli vedle Dreama a oba jsme se dívali do telefonu. Převládalo hrobové ticho. Ponořil jsem se do svých myšlenek se a úplně ztratil kontakt s realitou. Došlo mi, že už jsme tu už 10 dní. Vzpomínal jsem na všechny zážitky. Uvědomil jsem si, že jsme si sedli všichni do oka, není tu žádný problém, a proto mé obavy před odletem byly zbytečné. Napadali mě další výlety nebo jakékoliv jiné nápady do dalších dnů. Přemýšlel jsem nad vším možným, ale na jednou se mi vybavil obrázek mě a Dreama v obětí.

George: ,,Co jsem to zase vymyslel?!"

Vykřikl jsem se smíchem, ale Dream na kraji postele ze mě dostal infarkt a fláknul sebou o zem. Sletěl rovnou po zádech hlavou dolů. Vyděšeně na mě vykulil oči. Já na něj pár vteřin nechápavě koukal, ale hned na to jsem vybuchl smíchy a měl jsem pocit, že se přidusím. Dream to moc dlouho nevydržel a začal se smát stejně jako já. Protože bylo pozdě, rozhodli jsme se jít pomalu spát. Já zhasl světla, během pár minut jsme oba spokojeně usnuli.

Ani nevíte jak pokaždé umírám smíchy, když po sobě čtu co jsem vymyslela. 😅 Opravdu doufám, že jsem ty dny spočítala dobře... 🙃 Dnes jen taková kratší pohodová kapitolka. ❤ Pro dnešek se s vámi loučím námořníci! ༼ つ ◕_◕ ༽つ

Poprvé a navždy [dnf]Kde žijí příběhy. Začni objevovat