Poprvé a navždy [dnf]

*3*

POV George

Přijeli jsme před hotel, kde už nás ostatní vyhlíželi. Karl měl přijet do hodiny a oni na něj chtěli počkat venku u stolků. Šel jsem tedy sám s Dreamem nahoru, kde mi ukázal pokoje. Karl, Sapnap a Quackity byli na pokoji 21. Wilbur a Niki byli na 23 a na pokoji 22 jsem byl já a Dream. Když jsem dostal od Dreama kartu k otevření dveří a otevřel je, ztuhnul jsem a nohy se mi přilepili k podlaze. Dream si mého výrazu očividně všiml a pronesl:

Dream: ,,Jiný pokoj volný nebyl, ale tady je alespoň výhled na Eiffelovu věž..."

George: ,,Za to jsem moc rád, ale co ta manželská postel?!"

Došel jsem až k ní a zkoumal jestli se dá oddělit. Dream stál u dveří a jenom umíral smíchy. Hodil jsem po něm vražedný pohled.

George: ,,Však se nedá oddělit..."

Dream: ,,To přežiješ a ohledně toho kufru, tak si můžeš půjčit moje věci."

Já cítil jak se červenám.

George: ,,A-ale ale al-e... To-o to..."

Začal jsem se neuvěřitelně červenat a koktat ani nevím proč.

Dream: ,,Co co? Snad potřebuješ nějaké věci a to nejnutnější dokoupíme, nebudeš si přeci kupovat úplně všechno... Já myslel, že budu na pokoji s Georgem a ne s rajčetem."

Před poslední větou se odmlčel, ale následně se začal opět smát.

George: ,,No dobře, ale přestaň se smát!"

Sešli jsme dolů, kde už jsme viděli Karla jak se vítá s ostatními a já ho běžel pozdravit také. Kluci z jeho pokoje mu šli ukázat co a jak.

Když už jsme všichni byli zabydlení, šli jsme na večeři. Musím říct, že byla opravdu dobrá. Bylo něco kolem 21:00 a já si už chtěl jít lehnout. Dream mi půjčil tričko a já se zachumlal do deky. Snažil jsem se usnout, ale nějak se mi to nedařilo. Po nějaké době jsem uslyšel Dreama vstávat. Otočil jsem se, ale k mému překvapení, šel ke vchodovým dveřím. Zavolal jsem na něj. 

George: ,,Dreame, kam jdeš?" Řekl jsem ospale.

Dream: ,,Jdu se projít..." Pousmál se.

Můj pohled padl na hodiny na telefonu, který mi okamžitě vypálil oči. 

George: ,,Vždyť je 11!"

Dream se jen pousmál, pokrčil rameny a chystal se odejít. To bych to nebyl já, abych nechtěl jít taky, a proto jsem rychle vstal a oznámil mu, že jdu s ním. Uvědomil jsem si, že nemám nic na sebe, Dream jen přišel ke kufru a podal mi mikinu. Jedny kraťasy jsem měl v tom batůžku, tak jsem šel v nich. Vyšli jsme před hotel a šli někam do ulic. Bylo teplo, ale i tak občas zavál chladný vánek. Povídali jsme si, udělali kolečko po okolí a pomalu jsme se vraceli. Bylo něco málo po půlnoci a oba dva jsme byli opravdu unavení. Už před dveřmi se mi zavírali oči a když jsme otevřeli dveře, téměř okamžitě jsem vpadl do postele. Byl jsem rád, že jsem šel, ale usínal jsem za pochodu. Dream si za chvíli lehl vedle mě. 

Ráno jsme se probudili k našemu udivení brzy. Po krátké návštěvě koupelny jsme seběhli schody a běželi si dát na snídani. Nebyli jsme jediný, kdo tam z nás sedmi byl. Když jsme se všichni sešli a nasnídali, začali jsme vymýšlet, co budeme dělat. Vyhrál návrh na návštěvu nejbližších památek. Kolem desáté jsme vyšli a vydali se ke známé Eiffelově věži pro pár fotek. Dále jsme prošli Louvre, Vítězný oblouk, nějaká ta náměstí a parky. Také jsme zašli do nějaké té restaurace na oběd a odpoledne jen tak pro chuť na zmrzlinu. Celý den jsem si celkově užil.

Dnes je to jen taková pohodová kapitola, ale ten příběh prostě potřebuju nějak rozvést. 😅 Omlouvám se za chyby... Můžete psát návrhy a nápady. Doufám, že zítra budu mít více času. ☜(ﾟヮﾟ☜)