Poprvé a navždy [dnf]

*36*

POV George

Probudil jsem se a ležel jsem na Dreamově hrudi. Vzpomněl jsem si na včerejší večer a musel jsem se sám pro sebe usmát. Víc jsem se k Dreamovi přitulil a chtěl jsem znovu usnout. Bylo mi tak příjemně a teplo, že jsem se cítil jako v sedmém nebi. Znovu jsem usnul a probudilo mě, když se Dream pohnul. 

George: ,,Dobré ráno..."

Dream: ,,Dobré ráno."

Protřel jsem si oči a jelikož jsem měl už přeležený bok, otočil jsem se a tím pádem jsem se i odsunul. Stále jsem byl poměrně unavený a nechtělo se mi ani hnout. Dream se ke mně přisunul a obejmul mě zezadu. Usmál jsem se. 

Dream: ,,Je po deváté hodině... Musíme vstávat."

George: ,,Ani se nehnu... Zůstávám tady."

Řekl jsem ospale a jen se zavrtěl. 

Dream: ,,Prosím... Mám hlad..."

George: ,,Hm..."

Dream: ,,Jo tak ty takhle jo?"

Začal se potichu smát. Chvíli jsem se bál co udělá, ale on se jen malinko odtáhl. Jendou rukou mi zajel pod tričko na záda. Jeho doteky jsou tak neuvěřitelně příjemné...! Myslel jsem si, že udělá to co včera, ale opak byl pravdou. *Lišák jeden!* Začal mě lechtat a já myslel, že umřu. Tohle mě probralo úplně. Snažil jsem se nějak ubránit nebo mu utéct, ale proti němu jsme neměl sebemenší šanci. Přišpendlil mi ruce nad hlavu jeho volnou rukou a teď už jsem byl opravdu v háji. 

George: ,,Dobře! Dobře! O-omlouvám se, jen toho nech! Už vstávám!"

Opravdu toho nechal a jen se na mě vítězně usmál. Pořád mi držel ruce nad hlavou a já měl trochu vyhrnuté tričko. Zrentgenoval mě pohledem a pak se mi podíval do očí. Boha... Já musel být červenej! Sehnul se, jen mi dal malou pusu na nos a pak mě pustil. Sedl si a následně šel do koupeny. Po chvíli se vrátil do pokoje a šel jsem tam já. Když jsem se vrátil, napochodovali jsme společně dolů na snídani. Oba dva jsme měli naše prsteny. Bylo půl desáté a k našemu překvapení tam teprve Niki dávala snídani na stůl. Poděkoval jsem jí stejně jako ostatní a sedl jsem si ke stolu.

Quackity: ,,Co to máš za prsten? Nikdy jsem si ho nevšiml..."

Niki se Sapnapem se podívali na Dreama a všimli si i jeho prstenu. Myslím, že jim to hned došlo. Jen se usmáli a hleděli si dále svého talíře. Podíval jsem se na Dreama a on na mě. Teď už si jeho prstenu a našeho očního kontaktu všimli i ostatní. 

Wilbur: ,,Vy... vy dva jste spolu?"

Teď už nebylo co a jak zapírat, takže jsem se jen usmál a Dream kývnul. *Alespoň to nemusíme skrývat.* Než stihl kdokoliv cokoliv říct nebo udělat, ozval se Quackity.

Quackity: ,,Karle... Vyhrál jsem."

 Karl šáhl do kapsy, ze které vytáhl stovku a beze slova mu jí podal. 

George: ,,Vy..."

Dream: ,,Vy jste se vsadili o to, jestli budeme s Georgem spolu nebo ne?

Karl: ,,Jo..."

Quackity: ,,Vy dva jste byli jasní hned od začátku, takže ano."

Všichni jsme se začali smát, ale pochvíli se Wilbur uklidnil a snažil se uklidnit i nás.

Wilbur: ,,Dobře... Uklidněme se. Jedeme na tu pláž nebo ne?"

Úplně jsem na to zapomněl. Synchronizovaně jsme mu na to přikývli a hned po snídani jsme si vzali plavky, ručníky a další věci a vyrazili k autu. Prsteny jsme samozřejmě nechali na pokoji. Jeli jsme trochu dál, protože Quackity našel jednu mnohem lepší pláž než jsou tady, ale je asi 20km daleko. Když jsme dorazili na místo, pomohl jsem Niki rozložit velikou plážovou deku, a protože už jsme měli plavky všichni na sobě, jen jsme se si sundali trička a běželi jsme do vody. Niki zůstala na dece a opalovala se. Zatím jsem stál tam, kde mi voda omývala jen kotníky. Když na mě začali ostatní volat, ať jdu k nim, nenechal jsem se dlouho pobízet a šel jsem za nimi. 

Moc se omlouvám, že včera nevyšla žádná kapitola. 😬 Vím, že hodně mých kapitol je spíš jen omáčka okolo, ale nechci, aby tenhle příběh skončil u desáté kapitoly. Doufám, že mě za to nechcete zabít. 🙂 Blížíme se k 4K přečtení... Můžete mi vysvětli jak to děláte?! 😜 Moc vám za to děkuji! 😘 Zatím ahoj! ^_^