Poprvé a navždy [dnf]

*25*

POV Dream

Ráno jsem se probudil poměrně brzy. George ještě spal a já byl líný vstávat, tak jsem jen přemýšlel. Sice jsem si už po takové době připustil, že se mi George líbí, ale nevím, jestli to cítí stejně a i kdyby tak za ním nemůžu jen tak nakráčet a říct mu, že teď bude se mnou. Hlava mi z návalu myšlenek málem vybuchla. Po nějaké té době jsem se dokopal k tomu, abych se podíval kolik je hodin. Bylo před sedmou. Přetočil jsem se na druhý bok a snažil se usnout. Vzbudil mě George, protože už jsme měli jen půl hodiny než zavřou jídelnu. Snad v životě jsem nebyl nachystaný rychleji něž právě teď. Seběhli jsme dolů a ostatní na nás čekali už s prázdnými talíři. Vzali jsme si něco malého a nějak v klidu se nasnídali. Domluvili jsme se, že půjdeme na nějaký veliký trh, který se tu nedaleko objevil. Z jídelny jsme odešli necelých pět minut před zavřením.

Z hotelu jsme vyrazili ještě před obědem, protože jsme si chtěli koupit něco k jídlu na tom trhu. Šli jsme tam necelou hodinku. Povídali jsme si a dělali všemožné kraviny. Povětšinu času jsem šel vzadu s Georgem a jako obvykle jsme si povídali hlavně spolu. 

Niki: ,,Támhle to je!"

Všichni jsme se podívali směrem, kterým ukazovala a zajásali jsme. Vypadalo to překvapivě dobře. Pokračovali jsme v tempu chůze a došli k prvnímu stánku s jídlem, které se dalo považovat za vhodné k obědu. Každý jsme snědli to co jsme si objednali a vydali se prozkoumávat ten trh. Byl poměrně veliký a v každém druhém stánku bylo něco celkem zajímavého. Každý jsme s sebou měli samozřejmě telefon, takže jsme se v klidu mohli každý rozejít libovolným směrem a pak se zase někde sejít. Šel jsem s Georgem a Quackitym jedním směrem, ale brzy jsme se rozdělili i my tři. Zastavil jsem u stánku s nějakými kravinami, ale jedna z nich mě opravdu zaujala a já jí ze srandy koupil Sapnapovi. Šel jsem dál a prošel kolem stánku se šperky. Tady ty ale nebyli na rozdíl od ostatních vůbec přeplácané ani nějak jinak výrazné. Zalíbil se mi jeden takový obyčejnější pánský prsten. Byl malý nevýrazný ale pěkný. Přemýšlel jsem jestli ho koupím nebo ne. Nakonec vyhrálo ano. Paní za stánkem se na mě usmála a hodila prsten do jakéhosi papírového pytlíku. Vyndal jsem peněženku a zaplatil. I s peněženkou jsem pytlík hodil do batohu a pokračoval v cestě. Po chvíli mi cinkl telefon, že se sejdeme v centru trhu. Hned jsme se tam vydal. 

POV George

Chodil jsem jen tak mezi stánky a skoro nic zatím nekoupil. Cink mi mobil, protože Wilbur psal, že se sejdeme v centru trhu. Pozvolna jsem vyrazil tím směrem, ale po cestě jsem prošel kolem stánku s pánskými prsteny. Jeden se mi opravdu zalíbil. Byl nevýrazný drobný ale krásný. Nenapadal mě jediný důvod proč ho nekoupit a tak jsem na něj ukázal a následně ho zaplatil. V jakémsi pytlíku jsem ho hodil do batohu a pokračoval v cestě. 

Asi už někomu došlo co se s těmi prsteny bude dít, ale upozorňuji, že nejsou zásnubní ani nic podobného. :D Moc si vážím toho, že jste si tak žádali další kapitolu, opravdu mě to potěšilo. ❤ Doufám, že se vám tato kapitola líbila! 😋 Děkuji za takovou aktivitu! 😘 Čauko! ☜(ﾟヮﾟ☜)