*35*

781 71 14
                                        

POV George

Dreama a mě už dělilo jen pár kroků. Než jsem se nadál, stál přímo přede mnou. Oba dva jsme se malinko usmívali. Podíval jsem se na zapadající slunce a pak zase na něj. Zadíval jsem se mu do očí, má je tak nádherné. On také koukal do těch mých. *Teď nebo nikdy! Dám mu ten prsten...!* Podíval jsme se na kapsu u svých kalhot a začal v ní hledat prsten, ale v tu chvíli Dream začal dělat přesně to samé jako já. Prsten jsem sice nahmatal, ale ruku jsem nechal v kapse a čekal jsem co se bude dít. Dream vytáhl... Prsten!? Na chvíli sklopil pohled. Následně se opět zadíval do mých očí, ale teď už se tvářil vážně.

Dream: ,,Georgy... Chci ti to říct teď a tady... J-já... já tě miluju...! Vždy jsem věděl, že s tebou se cítím jinak než s ostatními, ale tady ve Francii jsem si své city k tobě konečně ujasnil a pochopil je. Mám tě opravdu rád, a proto jen doufám, že... že budeš chtít být se mnou... ne jako můj kamarád... ale jako můj přítel..."

Hned na to ke mně malinko natáhl ruku, ve které držel prsten a s otazníky v očích čekal na mou reakci. Nahrnuli se mi slzy do očí, ale tohle byli slzy štěstí. Neřekl jsem ani slovo a jen z kapsy vytáhl svůj. Dream na mně překvapeně koukal.

George: ,,Dreame... Taky tě miluju...!"

Teď se nahrnuli slzy do očí i jemu. Šťastně jsme se na sebe usmáli. Nandali jsme si prsteny jako kdybychom se brali a opět jsme se na sebe podívali. Nevydržel jsem to a obejmul jsem ho. Dream se jen pousmál a obejmul mě nazpět. Stáli jsme takhle o samotě na pláži při západu slunce a šumění moře. Opravdu nádherná a romantická atmosféra. Já měl ruce kolem jeho krku a on svoje na mých zádech. Odtáhli jsme se tak, že jsme si viděli do obličejů, ale stále jsme se nepustili a naše objetí se ani o trošku nepovolilo. Opět jsem se mu zadíval do očí, ale pohledem jsem sjel níž k jeho rtům. On udělal to samé. To poslední co jsem viděl než jsem zavřel oči bylo, jak se Dream pousmál a začal se nepatrně přibližovat. Neodolal jsem a začal jsem se přibližovat také. Už nás dělila jen centimetrová mezera. Tentokrát jsem to byl já, kdo mezeru přerušil. Začali jsme se líbat, ale tentokrát v tom po chvilce začali hrát roli i jazyky. Ruce jsem měl stále kolem jeho krku, ale jednu jsem pomalu přemístil do jeho vlasů. On měl jednu ruku na mém krku a druhou měl uprostřed mých zad. Snad v životě jsem nevydržel být tak dlouho bez dechu. Bylo to nádherné a nechtěl jsem, aby to skončilo. Přeci jenom jsme se museli odtáhnout kvůli vzduchu. Zrychleně jsem dýchal a začal jsem se malinko červenat. Dream to také nějak rozdýchával. 

Chvíli jsme jen tak stáli a koukali na západ slunce, ale to už bylo skoro celé zapadlé. Sedli jsme si do písku a čekali, až slunce zapadne úplně. Moc jsme toho nenamluvili. Na nebi se začali objevovat první hvězdy. Dream si lehl a já po chvilce také. Koukali jsme na objevující se hvězdy a já nahmatal Dreamovu ruku. Propletl jsem si s ním prsty a jen jsem se spokojeně usmál. Má příjemně teplé ruce... 

Když už začínala být vážně tma, rozhodli jsme se vrátit. Kolem půl jedenácté jsme došli zpátky k chatce. Stále jsme se drželi za ruce. Nemůžu uvěřit, že jsme byli venku tak dlouho a do takových pozdních hodin! Vešli jsme potichu dovnitř a mířili jsme si to nahoru. Vyšel jsem z koupelny a šel zpět do pokoje. Dream už v koupelně byl, takže už ležel v posteli. Lehl jsem si a nenápadně se k němu přitočil. Hlavu jsem si položil na jeho hrudník a on mi dal ruku na záda. Z dnešního večera jsem měl opravdu krásný pocit a byl jsem neuvěřitelně šťastný. Spokojeně jsme oba dva usnuli i s prsteny na rukách. 

Vydávat kapitoly dříve se mi asi nepovede. 😅 Ta osudná chvíle je tady! 😋 Doufám, že se vám tato kapitola líbila. Moc děkuji za 3,6K přečtení a přes 500 hvězdiček! ❤ Čauko! (ˉ﹃ˉ)/

Poprvé a navždy [dnf]Kde žijí příběhy. Začni objevovat