Poprvé a navždy [dnf]

*21*

POV George

Proudil jsem se v náručí Dreama. Musel jsem být rudý až za ušima, ale vůbec si nepamatuji jak jsem se do jeho obětí dostal.

Dream: ,,Dobré ráno..."

George: ,,D-dobré ráno..."

Promnul jsem si oči a podíval jsem se na Dreama. Oba dva jsme se posadili a dál na sebe koukali. 

George: ,,Dreame, j-jak jsem se u tebe takhle o-ocitl...?"

Dream: ,,No... usnul jsi. Já tě položil na tvojí stranu a šel taky spát, ale pak jsi se v polospánku prostě přisunul a nehodlal mě pustit." 

George: ,,N-no no d-dobře... o tomhle... o t-tomhle se n-nebudeme b-ba-bavit...!"

Já už vypadal doslova jako rajče a Dream z té mé rekce chytil záchvat smíchu. Málem spadnul z postele. Měl jsem chuť ho něčím přetáhnou po hlavě, ale jen jsem seděl na místě, červenal se a snažil se vyhnout očnímu kontaktu. Dál se nepatrně smál, ale když se už v klidu posadil, jen mě jemně cvrnkl do čela a následně si běžel zabrat koupelnu. Vyběhl tak rychle, že mi chvíli trvalo se vzpamatovat. 

George: ,,Hej! To není fér!"

Dream: ,,Ale je!"

Když po pár minutách vyšel ven, šel jsem tam já. Za nedlouho už jsme oba šli s úsměvem od ucha k uchu po schodech dolů na snídani. Ostatní už na nás čekali. 

Wilbur: ,,No kde vězíte?"

Všechny jsme pozdravili a pak jsme si zašli pro jídlo. Když jsme zasedli za stůl, Niki začala představovat svůj nápad.

Niki: ,,Napadlo mě, že bychom mohli nějak po obědě zajet do aquaparku... Co vy na to?"

Wilbur: ,,Mně se to zdá jako dobrý nápad!"

Sapnap: ,,Jasně, proč ne!"

George: ,,Jo!"

Všichni jsme jí to postupně odsouhlasili a Niki vypadala nadšeně, protože se její nápad všem líbil. Domluvili jsme se, že vyjedeme před třetí a pak už jsme si jen tak povídali o všem možném, smáli se a samozřejmě snídali. 

Rozešli jsme se na pokoje. Nevěděl jsem co teď to dopoledne budu dělat a Dream očividně také ne. Po pár minutách jsem dostal docela dobrý nápad.

George: ,,Hmm... a co třeba dokoukat ten horor?"

Dream: ,,Jo dobrý nápad!"

Lehli jsme si na postel a Dream ho začal hledat. Chvíli jsme přemýšleli od jaké minuty to pustíme, ale netrvalo to moc dlouho. Protože byl den, nepřišlo mi to tolik děsivé a moc jsem se nelekal. 

Když jsme ho dokoukali, bylo před půl jedenáctou a my si šli sbalit věci, abychom na to pak nezapomněli. Čas přeci jenom nakonec utekl poměrně rychle. Vypochodovali jsme z pokoje na oběd. Byli jsme tam první, to se moc často nestává. Když konečně dorazili všichni ostatní, společně jsme se najedli. Následně jsme jen vyčkávali na tu chvíli kdy seběhneme dolů a nasedneme do auta. I když se čas táhl, tak jsem se dočkali. U recepce už byla Niki, Wilbur a Quackity. Po několika minutách přišel i Sapnap s Karlem. V autě nám všem Niki rozdala nanuky a spokojeně jsme vyrazili na cestu.

Nebojte, ty dva se brzy dají dohromady. 😅 Ale také vymyslím nějaké to drama. 🙃 Moc vám děkuji za aktivitu! ❤ Užívejte dál prázdniny! (*/ω＼*)