Poprvé a navždy [dnf]

*32*

POV George

Probudil jsem se v Dreamově objetí a vzpomněl si na včerejší noc. Opět jsem zrudnul. Dream pohnul hlavou a kouknul se na mně.

Dream: ,,Copak?"

George: ,,T-to v-včera..."

Dream se pousmál a jen mě víc obejmul. Musel jsem se usmát také. Oba dva jsme leželi na boku jen tak v objetí. Hlavu jsem měl v zabořenou do jeho hrudy, ale zvedl jsem ji a snažil se vyhnout očnímu kontaktu. 

Dream: ,,Copak bys chtěl...?"

Usmál se na mně a bylo na něm vidět, že odpověď moc dobře zná. Jen jsem na něj dál koukal, ale neřekl jsem ani slovo. Po chvíli moje psí oči nevydržel. Začal mě pomalu hladit po zádech a já se jen usmál. 

Dream: ,,Vážně nechápu co se ti na tom tak líbí..."

Začal se malinko smát, ale nepřestal. Podíval jsem se na hodiny za ním a zjistil jsem, že je teprve sedm hodin ráno. Chtěl jsem znovu usnout, ale najednou mi přejel mráz po zádech a narovnal jsem se jako kdybych měl napodobit pravítko. Dream mi zajel rukou pod tričko a tam pokračoval. Hladil mě po celé délce zad. *Jo...! Jen ať nepřestane, prosím...!*

Dream: ,,Tohle je lepší, viď?" 

Byl jsem rudý až za ušima a to mu jako odpověď stačilo. Po chvíli jsem se zase uvolnil a jen spokojeně ležel. Jednu ruku z jeho zad jsem přesunul do vlasů a hrál si s jeho vlasy. Zvedl jsem hlavu. Byl jsem jen malý kousek od jeho obličeje a koukali jsme si do očí. Z ničeho nic do pokoje vtrhl Sapnap a Niki ho okamžitě následovala. 

Sapnap: ,,Bitva..."

Niki: ,,Nech je spát, oplatíš jim to jind-"

Zastavil se ve dveřích s polštářem v ruce a jen na nás koukal. Niki se postavila vedle něj a svou větu ani nedokončila. Okamžitě jsme k nim otočili hlavy. Bez jakéhokoliv pohybu jsme na sebe všichni koukali. Uběhlo pár vteřin a Sapnap popostrčil Niki víc dovnitř a zavřel dveře. Oběma jiskřili oči a já věděl, že z tohohle se tak jednoduše nevymotáme.

Sapnap: ,,Uniklo mi tady něco?"

S Dreamem jsme se na sebe podívali a okamžitě jsme se pustili, protože Dream měl stále ruku pod mým tričkem a druhou na mém krku a já svou v jeho vlasech. Každý jsme si sedli na opačnou stranu postele a byli skoro stejně rudí jako včera po tom polibku. Niki si sedla ke mně a Sapnap k Dreamovi. Oba dva se usmívali od ucha k uchu, ale pak se podívali na sebe a úsměvy z tváří jim zmizeli. Sapnap přeskakoval pohledem z Niki na mě a Niki přesně na opak. 

 Niki: ,,Počkej?!"

Sapnap: ,,Počkej?!

Niki: ,,Nene..."

Sapnap: ,,Nene..."

Řekli najednou. Opět se jim rozzářili oči a usmáli se ještě víc než předtím. Podívali se zpět na nás. Chvíli mi to trvalo, ale pak mi to došlo taky. *Dream řekl to samé Sapnapovi jako já Niki nebo se pletu? Takže... Dream ke mně pravdu cítí to samé?! Na co se to ptám...? To včera je má odpověď...* Podíval jsem se na něj a bylo na něm vidět, že mu došlo to samé. Oba dva jsme se na sebe podívali a hned na to jsme se synchronizovaně podívali na ty dva. 

Sapnap: ,,Tak počkat... Vy jste si to ještě neřekli?"

Je tu další ✨hladící scéna✨, ale tahle je o level výš. 🙂 Doufám, že se vám tato kapitola líbila. Musím přiznat, že když čtu komentáře, tak z některých hlášek opravdu umírám smíchy. 😅 Moc děkuji za takovou aktivitu! ❤ Blížíme se k 3k přečtení! 🥳 Páčko! ༼ つ ◕_◕ ༽つ