Poprvé a navždy [dnf]

*31*

POV George

Podíval jsem se na pomalu otevírající se dveře. Čekal jsem, kdo vejde. Byl to Dream. Vyjukaně na mě koukal s otazníky v očích. 

Dream: ,,Co tady proboha děláš?"

George: ,,Nevím...nemůžu usnout..."

Přiznal jsem a podíval se zpět na oblohu. Dream si jen povzdechl a začal hledat něco v té bedně. 

Dream: ,,Dnes je poměrně zima, nastydneš..."

Opět jsem se na něj podíval. Musím přiznat, že mi bylo poměrně veliké chladno, protože jsem měl jen tričko s krátkým rukávem a slabé kalhoty. Dream se narovnal a v ruce držel velikou huňatou deku v šedé barvě. Přišel k sedačce, sedl si ke mně a deku nám hodil kolem ramen. Pořádně jsem ji chytil a děkovně se na něj podíval. Začal jsem se malinko červenat. Na tváři se mu objevil malý úsměv. Oba dva jsme jen tak beze slova koukali na hvězdy. Víc jsem se k němu přitulil a on jen zvedl ruku, abych k němu mohl ještě blíž. Seděli jsme takhle dál a jen tak jsme si povídali. Tahle chvíle byla opravdu úchvatná. Nastala chvíle ticha. Zvedl jsem hlavu a otočil ji na Dreama, ale on udělal to samé. Naše obličeje byly od sebe necelých sedm centimetrů. Začal jsem rudnout neuvěřitelným způsobem a jemu se začali také tváře zbarvovat do červena. Koukali jsme si do očí a ani jeden z nás neřekl jediné slovo. Bez jakéhokoliv hnutí jsme se na sebe takhle dívali minimálně minutu, ale já už si nemohl pomoct, oční kontakt jsem na okamžik přerušil a podíval jsem se mu na rty. On svůj pohled posunul na mé rty, až když jsem se zase zadíval do jeho očí. Naše pohledy se opět setkali. Začali jsme se pomalu přibližovat blíž a blíž. Naše pohledy přeskakovali z očí na rty a zase zpět. Už nás dělila jen centimetrová mezera. Zavřel sem oči a Dream za okamžik také, v tu chvíli tu mezeru přerušil. Naše rty se poprvé spojili, ale jen na okamžik. Oba dva jsme si koukali do očí, hned na to naše pohledy opět sjeli níž. Neuběhli ani tři vteřiny a naše rty se zase spojili, ale teď už to nebyla jen pusa. Začali jsme se opravdu líbat. Obě ruce mi položil na záda a přitáhl si mě ještě blíž. Já mu dal ruce kolem krku. Rukou mi zajel do vlasů. Tato chvíle byla nekonečná ale úžasná! Odtáhli jsme se, pustili se a jen na sebe vyjukaně koukali. Ve chvíli kdy nám došlo co jsme teď udělali. Oba dva jsme jsme zrudli jak nikdy v životě. Tohle je snad poprvé co vidím Dreama vážně rudého. Ani jeden z nás nevěděl co má momentálně dělat, a proto jsme se jen snažili vyhnout očnímu kontaktu. Nemůžu uvěřit, co se teď stalo! Pomozte mi někdo! Podívali jsme se na sebe a já popadl tu deku a hodil si jí přes hlavu. Sedl jsem si zase k němu jako předtím, ale v tu chvíli mi odkryl hlavu, protože se bál, abych se se svojí šikovností nepřidusil. Beze slova jsme celý rudý seděli a koukali buďto do země a nebo na oblohu. Přemýšlel jsem. Znamená to, že ke mně také něco cítí? Co je to za blbou otázku...?! Nevěřícně jsem nadzvedl obočí. Po pár minutách ticha jsem začal usínat. U něj se mi tak neuvěřitelně dobře usíná! Nohy už jsem měl položené na sedačce. Hlavu jsem měl opřenou o Dreama, ale pochvíli mi sjela na jeho klín. Spal jsem... Dream na mě jen vyjukaně koukal, ale usmál se a vzal mě do náručí, aby mě odnesl do postele. Snažil se mě nezbudit. Opatrně mě položil a lehl si ke mně. Zase jsme spolu spali v objetí...

No... Pomoc...! Tak tady tohle nevím nevím... Prosím, zabijte mě někdo! 🤣 Co jsem to právě teď vyplodila ze své hlavy? 😅 Každopádně jste se dočkali! 😋 Když nad tím tak přemýšlím, tak už je to asi měsíc od vydání první kapitoly. 🥳 Doufám, že se vám tato kapitola ✨líbila✨ a nezabijte mě za to, prosím. :D Takže... zase ahooj! (*/ω＼*)