Cena za lásku

xxxiii

/hi! krasnou sobotu vsem! jak si uzivate vikend? <3 doufam, ze si dnesni kapitolu uzijete minimalne stejne tak! <3/

Words: 1186

--------

William:

Z očí mi tečou slzy a já odmítám je otevřít. Prudce sebou trhnu, když uslyším něčí hlas blízko mě.

,,Wille! Co je?!" křičí ten někdo a mě trvá pár chvil, než v rozpoznám Isaacův hlas. Co? Pomalu rozlepím oční víčka a až teď si uvědomím, že klečím. Přede mnou stojí blonďák, který ještě před chvíli stál uprostřed silnice a do jeho boku narážela dodávka. 

,,Co-Jak-Však tě přejelo a-auto?" koktám zmateně a Isaac se tiše zasměje. Natáhne ke mně ruku  a vytáhne mě na nohy. Přehodí si mou ruku okolo svých ramen a přitiskne si mě blíž, než se se mnou po jeho boku rozejde pryč.

,,Vysvětlím ti to, Wille. Hned, jak se trochu vzpamatuješ," mluví ke mně Isaac a já jen kývnu.

,,Jsem v pohodě, chci vysvětlení, jak jsem mohl vidět, že tě to auto skoro přejelo a o sekundu později jsi byl u mě?" odtáhnu se z jeho sevření a založím si ruce na prsou. 

,,Edward není jediný, co má superschopnosti."

Zmateně se na něj zadívám a pokyu mu, aby pokračoval.

,,Mám přesně dvě superschopnosti, Wille. Nesmrtelnost a nadpřirozenou rychlost," počítá na prstech a já kývnu. Už se ničemu nedivím, ušklíbnu se v duchu. 

,,Chápu. Takže máš nadpřirozenou rychlost, tomu autu jsi uhnul a pak jsi přišel za mnou. A stejně je to jedno, protože jsi nesmrtelnej?" snažím se to pochopit. Isaac chvíli mlčí, jako by přemýšlel, jestli jsem to pochopil správně a pak kývne.

,,Ale to, že jsem nesmrtelný neznamená, že mě nemůže nikdo zabít," řekne po pár sekudnách, když se oba rozejdeme k mému domu. 

,,Co to teda znamená?" prosím ho o vysvětlení.

,,Prakticky nestárnu, stejně jako Edward. Ale nemám žádnej způsob zázračnýho hojení ran, takže kdykoliv se mi něco stane, můžu umřít."

,,Jak dlouho už nestárneš?" zeptám se ho a Isaac se na chvíli zamyslí.

,,Dva tisíce čtyřista šedesát devět let, Wille. Od svých devatenácti," řekne a já se zakuckám.

,,Dva tisíce let?"

,,Jo, stejně jako Edward."

Cuknu sebou, když uslyším jeho jméno. Ani nevím proč.

,,Takže kdy jste se ty a Edward vůbec poznali?"

Isaac:

V duchu protočil panenky, ale pustil se do vyprávění. Říkal všechno, co ho o svém vztahu s Edwardem napadlo. Vyprávěl, jak se seznámili na schůzi, kterou pořádali jejich otcové. Jak byl Edward celý nesvůj, jak spolu oba prožili svůj první polibek. 

Pár věcí vynechal, samozřejmě. Něco se jednoduše nehodilo říkat. Třeba to, že Edwarda zbavil nevinnosti. Nebo to, jak moc ho Edward miloval. Nebo to, že jejich vztah byl lež. Lež, která měla někomu zajistit bližší přístup k Edwardovi. Nebo to, že William není jen tak nějaký náhodný Isaacův kamarád, ale je tady mnohem hlubší důvod, proč šel s Williamem do Edwardova domu.

------

Když se oba rozhodli, že je čas jít domů, začínalo se stmívat. Isaac samozřejmě Williama doprovodil ke dveřím a bez váhání mu vtiskl polibek na tvář.