Cena za lásku

xl

/hi! vitam vas u 40. kapitoly nasi lovestory! wow, ctyricet kapitol je neskutecny a czl mi moc prirostlo k srdci, stejne jako edward a william <3 uzijte si dnesni kapitolu!/

Words: 1462

----------------

Edward:

Povzdechnu si a sleduju, jak mi záda Maličkého mizí z dohledu. Slyším, jak zabouchne dveře a tělem mi prochází strach, co právě teď cítí. Z toho důvodu se rozhodnu za Isaacem jít zítra a ne teď, nehledě na to, že slunce pomalu zapadá. Jakmile překročím práh, musím si zkousnout ret, abych nevykřikl, když mnou projede pálivá bolest.

Oklepu se a chytnu se za kotník, než si uvědomím, že je to následek dalšího uvědomění Maličkého citů ke mně. Nakrčím obočí, protože mi připadá, že je nemožné, aby se do mě zamiloval i přesto, že jsem mu právě řekl, že jsem zabil asi stopadesát lidí. Kde vůbec Maličký je?

,,Maličký?!" zavolám směrem k hornímu patru a doufám, že je v pořádku. Když se nic neozve, rychlým krokem vystoupám schody a zaklepu na dveře koupelny.

,,Maličký? Vím, že tady někde jsi. Chci jenom vědět, jestli jsi v pořádku," sevřu ruce v pěst, když se ani tak neozve a hlasitě zabouchám na dveře. Tělem mi projede strach, ale tentokrát si nejsem tak jistý, zda je Maličkého.

,,Neublížím ti, slibuju, jen mi řekni, jestli jsi v pohodě," čelem se opřu o dřevo a povzdechnu si. Překvapeně zvednu hlavu a poodstoupím o krok zpět, když se ozve odemykání. O chvíli později Maličký pomalu překročí práh a zavře dveře, o které se následně opře. Vlasy má rozcuchané, jako by si je několikrát prohrábl, ale nic neříká. Oba mlčíme, naše pohledy propojené, oceánově modrá se vlévá do smaragdově zelené. 

Napětí mezi námi houstne a po pár sekundách se dá krájet. Srdce mi z neznámého důvodu buší rychleji a rychleji, v ústech mám sucho a jsem si jistý, že moje duhovky jsou tmavé. Na to, abych věděl, co se Maličkému honí hlavou nemusím být ani jeho spřízněná duše. Stačí mi, abych se na něj podíval. Jeho dech je nepřirozeně zrychlený, hrudník se mu trhaně nadzvedá a zorničky má rozšířené.

Neuhýbám pohledem, ba naopak. Tvrdě ho propaluji pohledem a čekám, kdo mezeru mezi našimi těly přeruší dřív. 

,,Udělej to," šeptnu a špičkou jazyka si přejedu po spodním rtu. Cítím jeho vzrušení až sem, přesto se však ani nehnu. Maličký udělá pár kroků dopředu, než zakleje a přitiskne své rty na ty moje. 

William:

Spojím naše rty v polibku a skoro zasténám, když ucítím Edwardovy ruce na svém pasu. Nemůžu se toho pocitu nabažit. Pevně tisknu oční víčka k sobě, vnímám, jak se Edwardův dech odráží od mých rtů. Jak jeho horké ruce nestydatě vklouznou pod mé bílé tričko, nutící mě se ošít a zaklonit hlavu. Dech se mi třese a všechny pocity, jako by byly úplně nové. 

,,Edwarde?" zašeptám a zkousnu si ret, když se jeho jazyk dotkne tepny na mém krku.

,,Miluju tě," dostanu ze sebe a následně vykřiknu, když Edwardovy zuby naruší jemnou pokožku mého krku. Vnímám, jak mi pramínek krve steče po klíční kosti a vsákne se do bavlněné látky mého trička, než otevřu oči.

V Edwardových očích se zračí vzrušení, zorničky mu překrývají jakýkoliv záblesk jeho zelených duhovek a na rtu má kapku mé krve. Ale něco je na něm jinak. Jeho vlasy jsou více hnědé, rty má růžovější a kůži má víc... Panebože.

,,Je z tebe člověk. Úplně," neskrývám své překvapení a levou ruku natáhnu k jeho tváři. Bříšky prstů mu přejedu po sametově hladké pokožce a Edwardovy rty se zvlní do menšího úsměvu, načež si všimnu malého ďolíčku.