Cena za lásku

xv

/hi! vitam vsechny u novy kapitoly willarda! <3 uzijte si ji! <3 a ty, wifey, se mi brzo uzdrav <33/

Words: 1033

--------------------------

William:

Se zasténáním se posadím a protřu si oči, než se rozhlédnu po pokoji. Místnost je tmavá, ale velká a já jsem si na sto procent jistý, že jsem v ní nikdy nebyl. Ležím v pohodlné, tmavé posteli se sametovým povlečením a všechno čím dál víc naznačuje, že tohle není jen tak ledajaká místnost. Edwardova ložnice, problikne mi hlavou a já pomalu přehoupnu nohy z postele na měkký šedý koberec. Možná je to idiot, ale vkus má úžasnej.

Protočím panenky a prudce se postavím, načež se mi před očima udělá černo a já zalapám po dechu, když mi podklouzne noha a moje tělo se setká s ledovou podlahou.

,,Zatraceně," zamumlám, když se pokojem ozve hlasitá rána a následně k mým uším dolehne několik rychlých kroků. Edward. Snažím se rychle vstát, ale znovu se mi zamotá hlava a já se jen tak tak zachytím křesla po mé pravé ruce. Splašeně mi buší srdce a ve chvíli, kdy se snažím posadit se prudce otevřou dveře naproti mně.

,,Maličký? Co tady provádíš?" vejde do místnosti Edward a já se snažím přesvědčit sám sebe, že je to stále on a ne nějaký herec, za kterého ho v noci vyměnili. Jeho jindy upravené kudrliny jsou rozházené a oblečení má zmačkané, jako by v něm spal. Když přijde blíž, nezvládnu si nevšimnout, že z něj táhne alkohol a nakrčím nos.

,,Proboha, Edwarde, smrdíš, jako bys vypil celej bar," odstoupím o krok dozadu a kudrnáč se ušklíbne. 

,,Měl jsem jednu láhev, Maličký," protočí se smíchem panenky a já zmateně nakloním hlavu.

,,Jednu? A čeho, prosim-"

,,Vodka, Maličký, devadesát šest procent alkoholu," ušklíbne se Edward a jsem si jistý, že kdybych měl v puse pití, zakuckal bych se.

,,Devadesát šest?! Bože, měl by ses krotit, kudrnáči," protočím panenky naopak já a Edward pokrčí rameny.

,,Nadpřirozenej metabolismus to jistí, Maličký. Kdybych byl živej," naoko se zamyslí, ,,moje játra jsou kaput." 

Překvapeně zamrkám a začínám se bát, kolik toho ještě nevím. Edward si toho všimne a povzdechne si, než mi pokyne rukou, abych si sedl na postel. Opatrně si sednu a kudrnáč si sedne naproti mně, než se nadechne.

,,Co všechno chceš vědět, Maličký?"

,,Všechno, Edwarde. Jsem zmatenej a netuším, co bude dál," přiznám a sklopím pohled. Edward vezme mou bradu mezi ukazováček a palec a donutí mě se na něj podívat. V očích mám opět slzy a v hlavě mám zmatek. Bojím se. 

----------

Edward:

,,Maličký," zašeptám a palcem setřu slzu, která steče brunetovi po tváři, ,,neplakej. Slibuju, že to vyřeším."

,,Jasně, Edwarde. A já ti mám věřit proč? Protože jsi moje jediná záchrana? Ne, díky," ušklíbne se Maličký a já bojuju s chutí protočit panenky.

,,Přesně tak, jsem jedinej, kdo ti může pomoct, Maličký, projev trochu vděku," prohodím a brunet se rozesměje.

,,Wow, děkuju, připomínej mi ještě víc, že jsem na tobě závislej, děkuju moc," vstane Maličký a já mám chuť ho poslat pryč. Ale na druhou stranu jsem ho chápal. Koneckonců, zažil jsem to. 

,,Maličký-"

,,A přestaň s tou stupidní přezdívkou!" rozkřikne se na mě a já sebou cuknu. Nikdy jsem ho takhle neviděl a musím uznat, že mi ten nevinný, submisivní Maličký vyhovuje víc, pomyslím si.

,,Fajn, Williame. Chovej se jako frajer, když chceš, já se ti jenom snažím pomoct," pokrčím rameny a přejdu ke dveřím, rozhodnutý, že nechám Williama se vyvztekat.

,,Ty jsi příčina tohohle zatracenýho problému, Blacku, přestaň se chovat jako hrdina!" dolehne ke mně jeho křik a já protočím oči, než bez jediného pohledu na bruneta odejdu z místnosti.

,,Jen si běž, nestojím o tvou přítomnost!" zakřičí na mě naposledy, ale já se ani nezastavím. Namísto toho sejdu schody do mé oblíbené místnosti, projdu okolo stolku, což se neobejde bez toho, aniž bych se napil zlatavé tekutiny a potom sáhnu do prvního šuplíku a vytáhnu telefon. 

,,Mari? Něco jsem zkazil a potřebuju pomoct,"

---------------------

,,Williame?" zaklepu na dveře pokoje, kde jsem ho nechal.

,,Co chceš?" zavolá nazpět brunet a já se ušklíbnu.

,,Našel jsem řešení tvýho problému," odmlčím se, ,,jestli ti teda nevadí se mnou sdílet stejnou část chodníku."

-----------

,,Zpomal trošku, Williame, stejně nevíš, kam máš jít," protočím panenky a jsem si jistej, že William několik metrů přede mnou udělal to samý.

,,Tak mě naviguj, Blacku," pokrčí rameny a já si povzdechnu.

,,Budeš trucovat ještě dlouho, nebo mě necháš jít před tebou a zaručit, že se k našemu řešení dostaneme bez újmy?" zavolám na něj a slyším, jak si odfrkne. Pak se otočí a na chvíli se zastaví. 

,,Děkuju, Williame," rychle ho doběhnu a brunet jenom mykne rameny, když okolo něj projdu. 

,,Tudy," ukážu prstem a nechám se Williamem bez dalšího čekání následovat.

,,Willia-"

,,Mlč, Blacku a radši se modli, aby to tvoje řešení," naznačí ve vzduchu uvozovky, ,,fungovalo."

,,Fajn," zamumlám a po zbytek cesty se radši nesnažím navazovat žádný kontakt. Po chvíli zabočím do tmavé uličky a periferně vidím, jak se Williamovo tělo otřese strachem.

,,Proč se tak bojím, Blacku? Jsem si stoprocentně jistý, že takhle bych se normálně nebál," promluví brunet mým směrem a já kývnu.

,,Tvoje tělo si zvyká na to, že jsi vlastně mrtvej. Všechno prožíváš zveličeně," houknu nazpátek a málem se rozesměji, když uvidím Williamův zmatený pohled. Měl by všechno rychle pochopit, nebo mu to zůstane. 

Zpomalím, když se mi do zorného pole dostane tmavě červený stan na konci uličky. Nadechnu se nosem a automaticky se usměji, když ucítím vůni africké fialky a bukvice lékařské. Odrhnu plachtu a pokynu Williamovi dovnitř. 

,,Uh, co to je za-" 

,,Buď zticha, Williame," procedím skrz zuby, když mu přitisknu prst na rty a nechám ho vkročit dovnitř. Brunet pomalu kývne a vklouzne do prostorného stanu. Ze všech stran se na mě valí útulná atmosféra a zvláštní teplo domova, jako vždy, když poctím Mariu svou návštěvou. William se rozhlíží po příbytku a podle jeho rozšířených zorniček neví, kam dřív stočit pohled. Jeho rozjímání přeruší drobná žena s našedivělými blonďatými vlasy.

,,Rád tě zase vidím, Mario," usměju se na ní a stisknu její tělo v objetí, načež se zasměje.

,,Nebo máš teď jiný jméno? Jaký že už jsi vystřídala? Maria, Theodora Jane a Ravenna?" zasměji se s ní, než nás přeruší brunetovo zalapání po dechu.

,,Ravenna? Jako Ravenna Wells?" dostane ze sebe William, ale když zalapá po dechu i Maria, oba je sjedu zmateným pohledem.

,,Williame?"

,,Mami?"