Cena za lásku

xx

/hi! vitam vas u nove kapitoly <3 nemam k ni moc co rict haha jen to, ze si to jako vzdy doufam uzijete <3/

Words: 1000

------------

Edward:

Dopiju další lahev whisky a stejně jako ty s těmi předchozími čtyřmi s ní mrštím o knihovnu, načež se rozletí na několik desítek střepů. Povzdechnu si, když si uvědomím, že tohle byla poslední whisky, kterou mám tady a jestli chci pít dál, musím do svých zásob nahoře. Zapřu se o křeslo a trmácivě se postavím. 

,,Zatraceně," zakleju, když omylem stoupnu na jeden ze střepů, ale ani tak se znovu neposadím a dokulhám až ke svému domácímu baru. Akorát striptéři chybí, ušklíbnu se a nechtěně si představím Maličkého v této roli. Zase ho vidím v mé košili, jak stojí mezi dveřmi a mou mysl zatemňuje touha políbit každý záhyb jeho odhalené kůže. Přivádí mě k šílenství. 

Najednou, jako by žádný bar neexistoval. Rychlým krokem přejdu ke dveřím a chystám se poctít Maličkého mojí ne úplně počestnou návštěvou. Jakmile do mých tváří ale uhodí ledově chladný vítr, jako by se moje mysl dostala z transu a já dveře zase zabouchnu. Zapomněl jsi, jak na tvojí poznámku reagoval pár hodin zpátky?

Málem jsem za ním šel. I po tom, jak na mě reagoval. Tohle bude potřebovat více, než pět lahví whisky.

------------------

William:

Snažím se z hlavy vytěsnit tu větu. Snažím se se přesvědčit, že to takhle určitě nemyslel. Snažím se se ho nebát.

Po mých vlasech steče další proud teplé vody následovaný mými slzami. Bojím se. Bojím se, že to myslel přesně takhle a že se jednou neovládne. Ale přece se ovládl, když tě včera políbil. Ovládl se, protože věděl, že by to neskončilo jenom u líbání, snažím se uklidnit sám sebe, ale stále nacházím další a další důvody proč by to tak mohl myslet.

Umyju si celé tělo a cítím se, jako bych se snažil smýt všechny stopy po tom, jak se mě Edward dotýkal. Pomalu si přejedu po malé modřince pod čelistí, které jsem si všiml pár minut zpátky. V břiše mi poletují motýlci, když si vybavím jeho rty na těch mých. Na mé čelisti. Na mém krku. Jeho ruce na mém pasu. Nemůžu si pomoct a i přes všechen strach se mi do mysli vkrade představa, co kdyby se nezastavil.

Motá mi hlavu a já chci víc. Chci víc, i když bych neměl. Měl bych se od něj držet dál. Ale i tak mě k němu něco táhne. Chci, aby mě znovu políbil. Chci jeho rty všude.

----------------

Z mých vlasů odkapává voda, stéká mi po ramenou a promáčí mi postel, ale ani tak se nedokážu zvednout a jít se usušit. Docela bych potřeboval, aby mě Edward naučil, jak ovládat určité pocity. Mými žilami koluje vzrušení a moje mysl je doslova zatemněná jistým kudrnáčem. Připadám si, jako by nebyla cesta zpět. 

Snažím se sebrat každou poslední buňku, která protestuje proti mému nápadu se zvednout a jít za ním. Upřímně myslím, že jich moc není. Oh, Bože, co teď?

Cítím se jako omámený, když se zvednu z postele, vytáhnu černé džíny, spodní prádlo a bílé tričko, načež na sebe všechno v mžiku navléknu a vystřelím z ložnice. Zatřesu hlavou, abych s vlasů dostal alespoň nějakou část vody, pak si nazuji své Vans a opustím dům. Celou cestu si to snažím vymluvit, ale zdá se to jako jediné řešení. Prostě tam přijdu a nechám ho pomoct mi to ovládnout, jasně.  

,,Edwarde?" zabuším na dveře. Normálně bych tam asi vešel, ale měl bych přestat mu tam jen tak chodit. Mám stažený žaludek a moje ruce se nervózně klepou, když uslyším přibližující se kroky. Vzápětí mi otevře Edward a já polknu. Zatraceně, tohle není moc dobrá chvíle na jeho rozepnutou košili.

,,Maličký?" 

,,Potřebuju pomoct, Edwarde," zamumlám a kudrnáč překvapeně zamrká, než popojde stranou a já se trochu podivím, když trochu ztratí balanc.

,,Pij jsi?" nakrčím nos a Edward nepatrně kývne, než si odkašle.

,,S čím potřebuješ pomoc, Maličký?" změní téma a prohrábne si vlasy. Sakra.

,,Se zvládnutím pocitů, kudrnáči. Nestačím na to," zamumlám a sklopím pohled. Edward přijde blíž a zvedne mojí bradu, než se ušklíbne.

,,S jakým pocitem konkrétně, Maličký?" olízne si rty a já zčervenám, načež si zkousne spodní ret a jeho úšklebek zvětší.

,,Jsem ti k službám, Maličký,"

------------------

,,Podívej se na mě, Maličký," vyzve me Edward znovu a já to s povzdechem splním.

,,Nepomáháš, Edwarde," upozorním ho znovu zase já a Edward vyzývavě pozvedne obočí.

,,Jediný, co jsi za tu dobu udělal bylo, že jsi mě málem políbil, flirtuješ se mnou a neustále mě nutíš, abych neodvracel pohled," 

,,Nějak se to musíš naučit ovládat, Maličký, věř mi trošku," odvětí kudrnáč a já se ušklíbnu.

,,Snažím se, Edwarde. Ale jediný, na co můžu myslet," polknu a uvědomuju si, že není nejlepší nápad dokončit tu větu.

,,Dokonči to,"

,,Chci, abys mě políbil, Edwarde. Nemůžu ten pocit dostat z hlavy," zamumlám a hlas mám naplněný vzrušením, což je pravděpodobně ten důvod, proč se Edwardovy zorničky rozšíří.

,,Nejsi při smyslech, Maličký," promluví nakonec a já se zavrtím.

,,Litoval bys toho," 

,,Nelitoval, Edwarde," oponuji a kudrnáč se ušklíbne.

,,Jak si můžeš být tak jistý?"

,,Ovládl bych se," pokrčím rameny, i když vím, že je to lež. Dovolil bych mu všechno.

,,Vážně?" nakloní se k mému uchu a vtiskne mi polibek pod ucho, načež zasténám. Ne, Edwarde, neovládl.

Na jeho tváři se objeví samolibý úsměv, když se odtáhne a já si zkousnu ret.

,,Neovládneš se ani teď, Maličký. Kdybych tě políbil, chtěl bys víc," konstatuje a já se vyčerpaně opřu.

,,A to bych se zase neovládl já," zamumlá si pro sebe a v mém břiše se opět rozletí motýlci při té představě. Ani nepostřehnu, že se Edward zvedne a někam odejde.

,,Edwarde?" zavolám na něj a zmateně nakrčím obočí, když se po chvíli vrátí s whisky a dvěma skleničkami v ruce.

,,Pojď za mnou," vyzve mě.

,,Chceš mě opít?" zasměju se a Edward se ušklíbne.

,,Neboj, Maličký, prostě mě následuj," 

Povzdechnu si, ale vydám se za ním. Rukou mi pokyne, ať jdu po schodech nahoru a sám se rozejde hned za mnou.

,,K čemu je ta whisky, kudrnáči?" přeruším ticho a zmíněný se za mnou zasměje.

,,Především pro mě, Maličký. Bude potřeba,"

-----------------------

,,Takže mě budeš nějak provokovat a kdykoliv to nezvládnu, budu se muset napít?" zopakuju ve zkratce a Edward kývne.

,,Neříkal jsi, že je ta whisky především pro tebe?" pozvednu obočí.

,,Jsem si jistej, že budu pít víc než ty, Maličký, to mi věř."