Good Company

Crazy Tour začíná

Londýn, 22.11. 1979:
Dnes začíná Queen turné Crazy. Chvilku se ještě rozmýšlím, než se rozhodnu, jestli tam chci taky jet. Ve škole toho teď zas tolik neděláme. Mám ze všech předmětů dost dobré známky, protože 1. třída je jednoduchá. Opravdu. Na turné jsem vždycky chtěla jet a prý je tohle domácí. Po pečlivém rozmyšlení si ze skříně vytáhnu tašku a začnu balit. Sbalím si několik kousků oblíbeného oblečení a samozřejmě svůj skicák. Nesmí chybět pastelky a můj oblíbený zpěvník s mojí právě rozečtenou knížkou a hygiena.

V Dublinu:
Už jsem v šatně, ostatní mě tady nechali a šli vyřizovat ještě něco s koncertem. Chlastající bedňáci sedí na gauči a já si k nim tedy přisednu. Kluci prý už každou chvíli přijdou. Chtěla bych vědět, kdy přijde táta. Nemůžu říct, že jsem šťastná, s těmito neupravenými a smrdícími muži. Napiju se džusu a dál sedím. Po zhruba pěti minutách slyším na chodbě kroky a dva hlasy. Ty hlasy mi nejsou moc povědomé. Tátovo kamarády a kolegy moc dobře neznám. Briana jsem viděla naposledy, když jsem byla malá- bubeníka též. Brian hraje na kytaru a má kudrnaté vlasy, jako ovce. Také bych chtěla mít vlasy podobné pudlí srsti. Má manželku a malého syna, kterého taky ještě skoro vůbec neznám. Ten jejich bubeník si ze mě pořád jen dělá srandu. Zapomněla jsem jeho jméno. Táta říká, že je děvkař, ale já nevím co to je, ale nejspíš něco špatného. Ale podle nahrávek, které si doma taťka pouští skvěle bubnuje a zpívá. Někdy zpívá hodně vysoko, ale někdy má hodně chraplavý hlas hodící se spíš do nějaké metalové kapely, jako třeba v té písničce o autě...

Zvednu se a jdu jim otevřít dveře.

,,Takže teď musíme někoho poslat pro nástroje." řekne kudrnatý pán.
,,Vždycky se o to někdo postará tak nechápu, proč je všechno na recepci. Stejně je najdeme jak chlastají."

,,Taky bych si teď dál malého panáka." řekne bubeník a uchechtne se.

,,Ty máš tedy nápady, hele Freddie jde."

,,Freddie taky." řekne bubeník a začne se smát na celé kolo.

Brian se rukou plácne do čela.
,,Freddie není takový nezodpovědný alkoholik jako ty. Vždyť zvládl perfektně vychovat dceru."

Dost mě zahřeje u srdíčka, že se o mě baví a chválí taťku.
,,No jo. Je mu ale dost podobná, to jako nemůžu popřít. Už se moc těším až ji poznám. Myslíš si že... že se jí budu líbit?"

Kdyby jenom věděli, že stojím za dveřmi.
,,Ne"

,,Snad se jí Deacy nebude bát jako všech." usměje se bubeník a otevře dveře.

,,Lindo!" osloví mě táta, který sem mezitím přišel. Zvedne mě vysoko do vzduchu a vlepí mi pusu do vlasů.
,,Čau, lásko." řekne.

,,Nazdar, tatí." usměju se a on mě položí na zem.

,,A, tohle... NECHLASTEJTE TUPCI!!!" seřve bedňáky.

,,Jo jako!" zakřičím taky. ,,Nemáš poslušné sluhy, tati."

,,Nemám." zakroutí hlavou. ,,Každopádně tohle je Roger a Brian, náš bubeník a kytarista." taťka mi v šatně představí své spoluhráče. Hm, Roger je celkem pěkný.

,,Aha, ráda vás poznávám." usměju se.
,,Ahoj." řeknou ti dva jednohlasně. ,,Oba se mi líbíte. Líbím se vám?"

Taťka se zasměje ,,Klídek, ale určitě se všem líbíš. Teď je nech se připravit."

,,A opravdu má Brian tak rád superhrdiny?" řeknu, protože bych byla dost ráda, kdyby je se mnou začal rozebírat.
,,Úplně stejně jako ty, pak si můžete popovídat." dá mi pusu táta a sladce se usměje. Za oknem začne foukat silný vítr. ,,Snad sis vzala čepici."