Good Company

Střecha vlaku a modelka

Železnice Cambridgeshire, 17.6.1989
Právě mi představili modelku do dalšího nového videoklipu. ,,Co tam bude dělat?" řeknu přidrzle. ,,To Debbie přijedete tím vlakem? Stejně jsem zvědavá, jak se tam udržíte." Hádáte velice správně, oni se rozhodli ve videoklipu hrát na jedoucím vlaku. Zaregistruji ten vlak, na kterém je již připravené pódium. Byl drahý, snad to nezmrví. Kluci se jen nějak zapoměli zmínit, že mají herečku.

Táta se zasměje. ,,Málem ji zajedeme, ale stihne utéct."

,,Ehm snad, kdyžtak ji prostě zajedeme tu blbou kurvu!" přijde k nám Brian. Nemá úplně nejlepší náladu. Musel bývalce poslat alimenty, takže teď nemá na dovolenou, kam chtěl jet s aktuální přítelkyní.

V tom videoklipu bude modelka Debbie ležet na kolejích. Hlavní strojvedoucí budou táta a Roger, táta stihne zabrzdit vlak a modelka se krásným způsobem postaví. Deacy a Brian si tam mezitím brnkají na kytary. Bomba.

,,Je mi horko, začnete už?" houknu na kluky otráveně, což asi na Brianovo náladě také nepřidá, takže bude více prudit. Bude to.... určitě moc fajnové.

Táta mi podá láhev vody. ,,Je mi líto, drahá, ale pudl trvá na názvu toho vlaku a ten se tam musí napsat."

Sednu si na rozpálenou lavičku. Ano, nejspíš budu mít opravdu dost spálená stehna. ,,Žertuje s námi jen, že?" zaúpím. I tráva je spálená, je čtyřicet stupňů a my se tu máme uvařit? Dojdu si za tím úžasným organizátorem akce a silně ho šťouchnu do ramene.

Brian se otočí a seřve mě. ,,Nelíbí se Ti to? Tak můžeš jít domů!''

,,Takže naše stavy jsou Ti teď úplně u zadku?" vyjedu na něj.

,,Mír a lásku." vytváří mír táta. ,,You're not invisible man a tohle bude velký Breakthru. Vynikající, ne?" zpívá nějaké kraviny v melodiích jejich nových písniček pro to úplně nové album a nás to uklidní.

,,Ehm, ehm to stačí." vypnu ho.

Táta mi prohrábne vlasy. ,,Buď milá."

Na úplně poslední chvíli se ve scénáři jen něco malého o trochu změní, pouze z technických důvodů. Začíná velké stěhování, při kterém se snažím trochu pomoct. Nosíme na pódium vše potřebné,  což je hlavně mikrofon, Deacy tam nanosí kytary s bednami a bicí pro Rogera jsou třešnička na dortu. Horko jim to rozladí. Brian se možná uklidní při tom, až bude muset všechny ty struny Red Special ladit na tóninu určenou na horko.

Roger vezme do rukou paličky a bací vagón. ,,Slyším že v horku na plech hrát nemůžeme, doprčic." stěžuje si.

Deacy k němu přijde a zaujatě ho pozoruje. ,,Musíš to naladit jako Bri kytaru." poradí mu.

Roger se na něj ušklíbne. ,,Deacone, nalaď si basu."

Režisér si stoupne před ten náš slavný vláček motoraček a se zájmem si prohlíží, jak to vypadá. Nakonec se tomu musí usmát, takže je asi vše v pořádku. ,,Fajnové Breakthru. Vážení, Breakthru potřebuje natočit, takže jdeme natočit Breakthru.

,,Jestli chytnu úpal, veškeré léčení mi zaplatíte." vyhrožuje mu táta a když zvedne ruce, vidíme jak má spocené podpaží. Ano, já taky a odhaduji, že je na tom stejně i většina lidí tady.

I v tom horku se u nás nakonec zjeví pan Beach, Miami. ,,Nazdar, Farrokhu, co zase vyvádíte?"

,,Buď rád, že můžeš být u toho, jak tato kapela zahyne horkem na rozpálené železnici." pronese táta a obejme Miamiho kolem ramen jako svého nejlepšího kamaráda, což je moc hezké na koukání. ,,Děkuji Ti Miami." vyhrkne najednou táta.

,,Nemáš zač." odtáhne se pan Beach.

,,Jde se natáčet!" zakřičí režisér a všichni kluci otráveně vyšplhají na vlak. Stoupnu dál od vlaku, abych je při slavném vystupování dobře viděla. Chvíli se to připravuje, ale může se začít.

,,Další dvě hodiny!" zaúpí Rog.

,,Musíš makat, lenochu." řekne mu s drzým úšklebkem Deacy. Ten se má až moc dobře, že? Co mu je? Ale já mu to přeji.

Deacy bezdůvodně dostal záchvat smíchu. Breakthru nesložil on a na tom není nic vtipného, takže se zhulil. Přiznám se, že mi píseň připomíná Radio Ga Ga.

Když se to všechno nazkouší, všichni si namočí obličej studenou vodou nebo si dají ledovou tříšť nebo zmrzlinu. Tohle všechno samozřejmě patří k létu, ale mohlo by se ochladit. A to není nic natočeno.

,,Zregenerujte se, to hlavní nás bude čekat teprve až teď." snaží se režisér zvednout kluky. ,,Ve videoklipu k 'I'm The Invisible Man se také tváříte velice spokojeně!"

Roger se pousměje. ,,To hraní na stehna by nám tady teď ulehčilo práci." ušklíbne se v klidu a režisér se jen usměje.

Kluci se nakonec v dobré náladě seberou (rozhovor s Miamim je uklidnil) a opět jdou vyšplhat tam nahoru. Táta na Miamiho zeshora vtipně a hlavně šťastně mává a chová se jako černoch, který vidí poprvé sníh. ,,Já jsem šťastný." vyhrkne energicky.

,,Skvělé." zatleská mu s úsměvem režisér, který se mi líbí, protože je opravdu optimistický člověk. Je na kluky pořád hodný, kdo jiný by to při téhle teplotě vydržel?

,,Mohl bych paní třeba pomoct se zvednout?"

,,Nemohl bych já?" sundá si z krku kytaru najednou veselý Brian. ,,Já mám závratě!"

,,Musíš se překonat pudlíčku." uchechtne se táta.

,,To nebude pěkné." zavrtí hlavou režisér. ,,Akce!"

Brian se pořád snaží přesvědčit ho. ,,To právě bude."

Táta mu jako vychovatel rukou zacpe pusu a tak natáčení s Queen pokračuje dál. ,,Vem si zpátky Tvou kytaru, no a hraj na ni, chlapáku."

Queen už jsou definitivně připraveni na natočení videoklipu.

Ano! Oni ho tam opravdu natočili! I když umírali, byli po vzoru mého táty tak zapáleni do práce. Doslova zapáleni. Tedy skoro samozřejmě, to nevadí, že se to snažím jen dělat zajímavé a přitom je rok 1989 tak nudný. Ale 1981 byl nudnější, to Vám povídám, věřte Mercuryho dceři a hlavně poslouchejte Queen. Žhavé Queen.