Good Company

Radost

Mnichov, 12.12.1983
Už jsme zase v Mnichově. Opět se po škole vypravím za klukama do studia. Chtějí ještě nahrát nějaké ty písničky tady v Německu v Mnichově. Nevadí mi to. Už jsem se s tím nějak smířila a jsem OK. Líbí se mi tu. Zazvoním na zvonek od toho studia, řeknu jméno a už letím po schodech nahoru za tím skvělým mužem a jeho přáteli.

I když, Brian, Roger i Deacy jsou taky skvělí, ale to je jedno, nebudeme to řešit.

,,Čau kluci. Kde máte Rogera?" pozdravím je a hned si sednu tátovi na klín.

,,Šel pro oběd. Deacy navrhl skvělou věc, že když ten oběd nebude teplý, tak ho Brian seřve." pohladí mě po hlavě táta.

,,Aha. Ty na těch teplých lidech a věcech nějak ujíždíš."

,,Tak to jsi zabila." řekne John. ,,Máš pravdu, Tvůj táta miluje teplo. To je fakt."

Táta se snaží nás zavraždit pohledem. ,,Mám rád teplý oběd a... ano! Miluju teplé lidi! Děkuji Ti Briane."

Brian jediný tiše sedí a nedělá si srandu z mého milovaného pantáty a homosexuálů. Nakonec se zvedne a jde ke dveřím, kterými zdrhne. Nechápu to. Ale najednou se s hrůzou vrátí.

,,Pardon." slyšíme Rogera.

Brian se plácne dlaní do čela a do dveří po něm vstoupí Roger s nervózním smíchem a rukama za zády.

S tátou a Deacym se na sebe nechápavé podíváme. Brian si zakrývá rukama obličej a když si nás všech všimne Roger, přestane se smát a ztuhne mu úsměv na rtech. ,,Máte už jako opravdu velký hlad?"

,,Co jsi provedl?" ptá se táta.

,,Viděl hezkou holku v autě a narazil do lampy." řekne Roger.

Brian už z toho brečí smíchy.

Po obědě v restauraci

,,Přátelé, napsal jsem další písničku." přizná se nám celkem pyšně táta.

,,A o čem ta píseň jako je?" zeptá se Roger.

,,No, tady, přečtěte si." řekne táta a vrazí mu do ruky papír s textem skladby.

,,Keep Passing The Open Windows?'' ptá se Roger.

,,Jasně kámo." řekne táta. ,,Víte, jak jsem složil písničku, která odrazovala lidi od sebevražd? Není tohle taky taková pozitivní motivační píseň?"

,,To's napsal?" nevěřícně říká Roger.

,,Ten text je hodně dobrý, jak Tě to napadlo?"

,,Někdo vidí inspiraci v synovi, někdo někde jinde." řekne táta a zase se hrdě zazubí. Sedne ke klavíru a tu píseň nám zazpívá. ,,No. Radio Ga Ga to není, no."

,,No tohle bude hit číslo dva, protože tohle zní taky fakt jako dost skvěle." tleská obdivuhodně Brian. ,,Takže tu píseň jdeme nahrát, už se na to třesu."

Táta pokyvuje hlavou. ,,No ale.... nebudeš tam mít žádné pořádně sólo. Nesedí mi to tam, je mito moc líto kamaráde."

,,Ukaž ten text." řeknu a vytrhnu Rogerovi papír s tátovo textem z ruky. So this is the only life for me.

,,Chápejte, píseň bude plná radosti." rozhazuje rukama táta, když si čtu text jeho písničky.

,,Hezká písnička, fakt je hezká." vrátím mu papír. ,,Ty nepíšeš o teplých obědech?"

Táta se zamračí. ,,Počkejte. Ale fakt nevím. Promiň.... Briane, ale přežiješ to bez toho kytarového sóla tam, jo?"

,,Jako vážně?" udělá psí oči Brian a táta ho pohladí po tváři. Ti dva si hledí chvíli do očí. Snad ho to alespoň trochu uklidní, když už nemá v písničce sólo. To ty sóla tak miluje?

,,A pusa bude?" vrátím je do přítomnosti, aby nezešíleli.

,,To tedy nebude." uvědomí si své počínání konečně táta.

,,Ty podvádíš svého největšího miláčka?" řekne vysokým hlasem Roger.

,,To by stačilo." řekne Brian. ,,Jen jsme si hleděli do očí nic víc."

Raději si z nich přestaneme dělat srandu aby jeden z nich nevybouchl. To bych s nimi opravdu nechtěla být ve stejné místnosti. Ale kdyby se tohle stalo Freddiemu a Rogerovi tak by to jejich vybouchnutí mělo horší následky. Blonďákova agresivita je dost známý pojem, ale černovlásek to taky umí. I když je většinu času veselý a na všechny milý, občas se taky fakt dost vytočí. Nejednou jsem jeho velký záchvat vzteku zažila a opravdu to nebylo vůbec nic pěkného.

,,Briane s Freddiem klid. Jde se nahrávat." rozhodne vážně Deacy.

Brian si tedy vezme tu svou kytaru a místo aby začal hrát si ještě "musí" rozčesat vlásky.

Všichni zakoulí očima a táta mě tam pošle, abych mu udělala copánky.

Roger vyprskne smíchy. ,,Nebo mu udělej dredyyy."

Takže, Brianovi jsem tedy udělala dva copánky. Proč se mi s tím líbil? A Keep Passing The Open Windows se nahráli bez sóla, i když táta Briana fakt dost naštval asi jako nikdy předtím. Doteď to asi bylo, že měl všude sólo. Skoro všude, protože některé jiné písničky od nich jsou taky bez sóla, takže Brian ať nesmutní.