Good Company

Belgický Brusel

Brusel, 24.8.1984
Dnes začíná turné Queen. Právě jsme přiletěli letadlem a hrneme se všichni ven, kde nás uvítají nějací fanoušci a jdeme na nějaké parkoviště, kde na slavnou kapelu Queen čeká velký autobus, který Queen odveze do hotelu. V autobusu je hodně teplo a už je mi to trochu nepříjemné.

Podívám se ven. Belgie. Moje nejoblíbenější země. Splnil se mi největší sen. Těším se hlavně na čokoládu, protože prostě.... čokoláda je to úplně nejlepší jídlo. Je tu příjemně, teplo, slunce svítí, je tu lepé než v Anglii.

Dnes večer bude koncert v Bruselu ve Forest National. Moc se na to těším, protože budu moct být v zákulisí. A hlavně poslední koncert, který společně živě měli, se odehrával před skoro už dvěma lety. Takže se na to těším, koncert po dlouhé době a taky strašně moc doufám, že se jim to všechno povede a nestane se skandál, který by měl katastrofické následky.

Za chvíli jsme u hotelu, kam se jdeme ubytovat a pak půjdeme na procházku po okolí, na což se taky těším, protože ráda poznávám nové kraje. V hotelu si vybalím svůj kufr, ve kterém tentokrát nemám ani moc věcí. Nudit se tady ale rozhodně nebudu, protože to tu ještě opravdu vůbec neznám, a tak to budu prozkoumávat. Když bude kapela prostě něco zařizovat, vydám se na procházku, ale budu se muset zase hodně brzo vrátit zpátky.

Teď vyrážíme na procházku, abychom to všechno stihli. Ale do večera máme opravdu celkem dost času, takže se můžeme vydat trochu prozkoumat Belgii. Jdeme do parku a tam se posadíme, protože mého netrénovaného tatínka už začaly bolet nožičky. Chvíli si tam na té lavičce všichni tedy odpočineme, no a vydáme se dál.

Lidé na nád pořád koukají, protože tyto čtyři muže zná každý a někteří prosí o autogram.

,,Máme hodně fanoušků." mává pyšně Roger na všechny ty čumící lidi.

,,Wow." odpoví ironicky Deacy. ,,Toho sis všiml brzo."

Brian se najednou zakouká do ježka v trávě a narazí do značky a my všichni vyprskneme smíchy.

,,Sakryš, to tu bylo?" zeptá se zmateně Brian, jestli se tam ta značka najednou nezjevila a znovu se posadí na lavičku, aby ten šok trochu vstřebal, aby se v klidu vzpamatoval, a aby se mu přestala notat hlava.

,,Pardon, omlouvám se." řekne nějaký mladík. ,,Já-já nesl značku."

,,V pořádku, jenom musíme doufat, že z toho Brian nezapomněl hrát." řekne Roger Meddows Taylor a poplácá kluka v klidu po zádech.

Táta se směje. ,,Nevadí, Hugoline." řekne a stoupne si vedle. ,,Třeba to Brianovi prospělo, co my víme. Třeba začne jíst maso jako normální člověk."

Brian nad tím jen zakoulí očima a pořád se bolestivě drží za hlavu.

,,Jinak nejsem Hugolin, jsem Colin, pane Mercury." podá tátovi ruku ten mladík Colin.

Táta jeho ruku nepřijme a řekne: ,,Copak je po jméně, co růží zvou zváno jinak vonělo by stejně."

Brian se zhluboka nadechne a vydechne, Colin mu dá napít vody a jemu se uleví. Brian mu celkem vděčně poděkuje. ,,Je ti líp? Můžeme zase jít?"

Najednou přijde starší muž a řekne, že je Colinův táta, představí se jako Pascal, a omluví se. ,,Promiňte, vážení pánové, syn tu značku ukradl. Chce dokázat odvahu přítelkyni." Chvíli si ještě povídáme a vydáme se zpátky na hotel.

Večer po vystoupení kapely
Jejich vystoupení jako obvykle vytřelo zrak všem divákům a nečekaně i mně. Táta celou dobu zpíval neuvěřitelně nádherně, jeho hlas byl krásně čistý, ale i kapela hrála opravdu brilantně, pauza jim asi prospěla. Koncert už skončil a teď sedíme v šatně, hodnotíme toto "umělecké dílo" po tak dlouhé době dvou let. U toho se smějeme.

Táta se do vyprávění opravdu vžije a jednu mi vrazí. ,,Promiň, já nechtěl, Lindo."

,,Neměli byste jít spát, kluci?"

Oni se tomu zasmějí a soucitně mě pohladí a pak se znovu smějí (určitě se tady už nějakého chlastu napili) té mojí větě.

,,Noční Belgie!" podívá se táta z okna.

Všichni ostatnú jen zasněně vydechnou. Seberou se a odejdou, mně ani neřeknou, kam se vydali. Ale jedno je jasné- přijdou namol.

Jen doufám, že Queen nezruinují Belgii.

Vypadá to, že tohle turné bude ještě skvělé, už teď je a ještě určitě bude plné zážitků. Do Belgie se podíváme ještě jednou, ale pak už budeme objevovat zase nějaké nové země, jako bude třeba mimo jiné země Jihoafrická republika. Tam opravdu nikdo z nás nebyl a prý to tam bude trochu nebezpečné a plné dobrodružství. Ale teď už jdu napokoj a lehnu si do postele, aby se na to vyspala.