Good Company

Nová písnička a Fred Astaire

Mnichov, 2.12.1983
Zítra bude konečně zase víkend a budu odpočívat. Queen mají písničku, která je fakt jako úplně čerstvoučká, s Fredem Astairem, kterou chtějí nahrát v Mnichově, takže tu musíme ještě chvíli zůstat. Zase jdu do studia, kde kluci na té písničce pracují a budou ji nahrávat.

,,Naše malá hvězda přišla." zvolá na mě hned Roger, jakmile mě mladý zaměstnanec studia Jürgen zavede dovnitř.

Kluci přestanou pracovat a sednou si ke stolu, zatímco já vezmu akustickou kytaru, kterou si nejvíc přeji, a zkusím hrát. Po chvíli se za dveřmi ozve Paulův hlas, tak mu táta otevře, protože se nemůže dočkat. Jakmile mu otevře, Paul ho vášnivě políbí a já si přeji zmizet hodně daleko a kluci si toho nevšímají.

,,Freddie? Miluješ mě ještě? Já bych Tě láskou snědl." šeptá Paul, protože mu asi už definitivně hráblo.

,,Samozřejmě Tě miluju, Paule." zazubí se na něj táta. ,,Mám tu Queen, takže teď musím ještě pracovat. Napsal jsem písničku!"

Paul se uculí a dívá se na něj jeho sladkým pohledem. Nejspíš ho to ani nezajímá, toho zajímají jedině peníze, večerní divoké gay párty, alkohol a opíjení se, a taky sex. Ve svém životě jsem ještě nikdy nezaregistrovala, že by se zajímal o něco jiného.

Hned potom si uvědomím, že jsem Paulovi zasedla jeho židli, a protože mu neuhnu, bude si muset někam dojít. On na mě jen hodí ten svůj slizký ksich, protože mu ze židle rozhodně neuhybám.

Táta si stoupne před klavír, načež nadšeně a nahlas zatleská. ,,Drahoušci, měli bychom dál pracovat."

Trochu se zamračím. ,,Máme odejít Queen?"

,,Klidně tu zůstaňte." usměje se na nás dva mile můj táta. ,,Ale nekecejte do toho."

,,Opravdu?" ujišťuje se Deacy.

Táta na něj hodí svůj typický nechápavý pohled, který mi připadá dost vtipný. ,,No tak Paul tady musí zůstat určitě."

Právě ve mně dost hrklo. To jako táta myslel opravdu vážně? Jako předtím Mary Austin? Ta jediná mohla být pořád ve studiu. Já tu nemůžu být? Jenom protože jsem ještě malá holka? Asi jo, protože jiný důvod mě opravdu nenapadá. Ale to úplně malé otravné děcko nejsem, ne? Každopádně mě teď táta jako fakt naštval, že tady může být jeho přítel a dcera ne. Jasně, je do něj hodně zamilovaný, ale....

Kluci si vezmou své nástroje. Táta jde ke klavíru, načež se posadí na židli. Bubeník hned začne bubnovat na své bicí a zpěvák zpívat písničku, kterou on sám před chvílí složil.

,,Fred?" zeptáme se na konci.

Deacy sleduje kytaristu, který si jen v půlce písničky zahrál jeho oblíbené kytarové sólo. Ten teď stojí uprostřed místnosti a mračí se na všechny.

Fred Astaire byl americký tanečník původem z Rakouska. ,,Tak jo, zlatíčka, řekněte mi, co na té písni změnit. Rád si poslechnu názor a může být kritický." usmívá se táta.

,,Mimochodem, Fred, něco jako Deacy. Tančí jako John Deacon, tedy hodně často. Deacy, Fred Astaire Tě zplodil, určitě je to Tvůj otec kamaráde Deacy."

,,No vidíš, Deacy." říkají Deacymu o Fredovi ostatní a smějí se.

,,Určitě." pokývá hlavou ironicky Deacy.

O tom Fredovi jsem doteď nic neslyšela a asi jsem ale měla slyšet, když se jmenuje Fred, jako můj pan stvořitel. Paul si myslím o Fredovi v životě nic neslyšel a i kdyby tak by ho to stejně asi vůbec nezajímalo.