Good Company

Znovu stěhování

Londýn, 1.11.1983
Jdu ze školy. Fouká dost silný vítr, hodně prší a je zima až na kost, celkem bych ocenila odvoz. Najednou přede mnou zastaví Paulovo auto, ale hned za ním mnohem hezčí auto s Brianem a Deacym. Jako na zavolanou, akorát tedy nemám tušení, co se to tady děje. Táta dneska vyřizuje nějaké věci s producentem studia, takže už asi tuším.

,,Lindo, ty určitě nenastoupíš do auta za kapelou a nebudeš otravovat, že ne?" stáhne okénko od auta Paul.

,,Jo, budu." Strašně si užívám ten pohled, když mu prší do auta a trpí. Možná bych ho mohla nějakou chvíli takhle trápit.... ,,Že bych popřemýšlela nad nástupem do Tvého auta?"

,,No jasně, oni nemají čas vést Tě domů. Já jsem přijel, protože Tvůj rodič nemá čas." mračí se dost naštvaně Paul a ukáže prostředníček na auto vzadu, které patří dvěma kytaristům kapely.

,,Promiň, ale nemám zájem, zvládnu to jinak, Paule." odpálkuji ho.

,,Nehádejte se tu v dešti." vystoupí z auta Brian. ,,Rozhodni se a nastup k někomu do auta." Sundá si bundu a dá mi. ,,A dělej."

,,Já se nemůžu rozhodnout. Nemáte tušení, jaké dilema teď tady kvůli Vám mám." schválně prodlužuji. ,,Víte něco o Mary Austin?"

,,To můžeme řešit vevnitř." vykoukne z okna auta Deacy. ,,Rozhodni se, s kým chceš jet domů."

,,A chtělo by to se rozhodnout hned." přidá se k němu kytarista. ,,Prosím, stojíme tady v dešti. Táta bude mít doma strach. Bude mu divné, že oba nejste doma."

,,Roger jim určitě tu schůzku kazí." řekne najednou Deacy.

,,Roger určitě." rozhoduje provokativně Paul. ,,Proč jste ho tam posílali?"

,,On není zas tak stupidní. Třeba to nezkazí, Deacy." vysvětlím mu.

,,No já se bojím." sklopí hlavu Deacy.

Najednou k nám přijede policie a odtáhnou kníráčovi auto. Prý překračoval rychlost. On dost srozumitelnému vysvětlování policie pořád nerozumí a chce auto. Já jdu kousek dozadu a umírám v záchvatech smíchu, protože takovouhle karmu, jako tuhle jsem ještě neviděla.

,,Takže je jasné, čí auto nás všechny odveze domů." řeknu dost vítězným tónem a všichni nastoupíme.

,,O Mary Austin zatím ještě nevíme nic." řekne Deacy smutným hlasem za volantem. Brian se najednou začne hrabat ve svém batohu v malé kapse. Brian vytáhne hřeben a začne se česat. ,,Chceš mi říct, že se právě češeš? Ty si někdy češeš vlasy?"

Všichni vykulíme oči a Brian si jen potichu smutně povzdychne. ,,Občas je musím rozčesat."

Začneme se smát. ,,Špindíro." ohrne nad tím Paul nos a Brian na jeho upravenost udělá znechucený pohled.

,,Hele, zničil jsi mi dětství." řeknu najednou česajícímu se kudrnatému muži. ,,I táta a Roger. Ale.... ty's to definitivně rozbil. Prozradil jsi, že si někdy češeš vlasy, kámo."

,,Dozvěděla by ses to, Lindo." upozorňuje Brian.

,,Ale já jsem to doteď taky nevěděl." začne se smát Deacy.

,,Vidíš, dbej na sebe lépe, než tato divná kapela, Lindo." řekne mi smrtelně vážně Paul.

Zakoulím nad tím očima. ,,To dělám, Paule."

,,To pochybuji."

Večer tohoto dne:
Oblečení, skicák, pár barevných pastelek, oblíbený zpěvník a možná knížku.... Ostatní věci sbalí někdo z rodiny, takže můžu být naprosto v klidu, že tu něco nechám. Raději si to ještě jednou překontroluji, budu tam žít.

Tohle už jsem jednou zažila. A dopadlo to tenkrát opravdu velice slavně, protože jsem byla s mými místními kamarády v novinách, kvůli krádeži. Jsem na ty své kamarády dost zvědavá, protože mě možná nepoznají. Ale počkat, co když jsem zapomněla německy, nebudou mi rozumět a já se tam propadnu studem. Tentokrát se budu snažit tam kapele Queen neudělat žádnou ostudu a nějak Queen navždy ztrapnit. Jsem s nimi vlastně celý život, každý den v mém životě vidím buď jednoho, nebo více členů té legendární kapely.

Tohle je zase jiné. Tentokrát s nimi do Mnichova nejedu na nějaké turné, ale na.... nahrávání? Bude to jiná zkušenost. Znám to, už jsem v tomhle vyhlašeném studiu tenkrát jednou byla, ale tentokrát tam budou Queen. Bude tam celá kompletní legendární skupina Queen, pouhá "čtvrtina" (zpěvák, kytarista, aj.) je celkem malá část. Lepší hudbu dělají společně.

Možná jsem fakt jako hodně divná, ale sólové písničky jednotlivých a samotných členů Queen mi přijdou takové horší a neúplné.

Takže, měla bych jít spát. Cože mě to s Queen čeká? Jo budeme se s Queen dočasně stěhovat do Mnichova, jako před "několika" měsíci za dob slavné pauzy kapely Queen. Snad to tedy tentokrát vyjímečně dopadne dobře. Z obývacího pokoje slyším z gramofonu asi tu nejhezčí desku skupiny A Day At The Races, tak snad u toho nějak rychle usnu. Tak fajn, dobrou noc a sladké sny.