Good Company

Otroci

Sun City, 21.10.1984
Koncerty dopadly dobře. ,,Konečně." vydechne úlevně Deacy na Rattyho. ,,Jsem unavený."

Přijdu k němu blíž, abych ho mohla pevně obejmout, ale on se hned odtáhne.

,,A co Vás tak strašně moc unavilo, pane umělče?" odpovídá mu.

,,No, já vím.... Ty makáš.... makáš fakt nejvíc, viď?" řekne a já je začnu poslouchat. On maká nejvíc!! ,,Děláš za nás všechnu veškerou práci. Jako úplně všechnu, viď?"

Ratty přikývne. ,,Je nás víc. Já vím, že to víš. Jdi, Deacy."

,,Kam bych měl jít?" nechápe to Deacy, no a Ratty se najednou rozesměje na celé kolo.

Vzpomenu si, že letí letadlo. Deacy to stihnul. Ale já se tu s nimi zapovídala, takže to letadlo už určitě nestihnu.

Věci mám v kufru, který už byl předtím naložen do letadla. O tuto záležitost se už tedy nemusím vůbec starat, doma se dopravím s bedňáky. Deacy vyřídí, že jsem zůstala tady, pak jim snad dojde, že jsem v dobrých rukách, a že jsem v bezpečí. I když.... no.

,,Pojď tedy se mnou!" řekne mi unaveně Ratty.

Jdeme za partou nějakých dalších neznámých bedňáků, ale je mezi nimi Crystal a toho jediného z nich znám.

,,Tady máš." podá Rattymu cigaretu. ,,SLAG? Jako coura. Proč mají tohle napsané Afričané jen tak na zdi?"

,,Prosimtě." zakoulí očima unaveně Ratty.

Nějaky druhý bedňák to zaregistruje, vyprskne smíchy, za chvíli si musí lehnout a my tam na něj jen nechápavě koukáme.

,,Eh, aha." vyfoukne z pusy kouř nějaký neznámý bedňák Queen a nadechne se. ,,Hm. Slag slag slag. To je Afrikánštinou dopad.

Ratty se nejdřív nechápavě zamračí, ale pak mu dojde, že na letišti letadla dopadávají a proto tam je napsané, kam mají dopadnout. Jo to mi i celkem dává smysl.

Crystal po chvíli típne své cigáro o tu zeď. ,,Umíš tím mluvit plynně, nebo jen něco?"

,,Net iets, nie vlot." řekne mu Afrikánštinou bedňák a dost pitomě se culí, protože mu nikdo nic nerozumí, protože mluvíme jen anglicky.

Pak ještě chvíli mluví tím jazykem, ale pak to ostatní přestane bavit a řeknou mu ať už mlčí. On ale furt mluví Afrikánštinou a říká furt něco dokola a my ho ignorujeme.

,,Dnes odlétáme z Afriky?" ptá se jeden.

Letošní léto-podzimní turné uteklo úplně  jako voda a bylo to úplně všechno straaaašně moc rychlé, klidně bych to turné uvítala dvakrát delší.

,,Letí to v 18:00, že?" ujišťuje se Crystal raději svých kolegů, protože si není vůbec jistý.

Ratty se na něj unaveně podívá a místo odpovědi jen zakývá hlavou. ,,V 18:00?" dojde mu to.

Ostatní bedňáci se začnou mračit a típají cigarety, kterými tady doteď znečišťovali přírodu a zahodí je pryč. Spadnou na zem.

,,Ne, v 17:00." řekne Ratty. ,,V 18:00 to letí do Ameriky, kam nechceme." Crystal při Rattyho přednášce dost zaujatě pokyvuje hlavou. Crystal se asi víc zhulil. Začínám se tu cítit méně bezpečně než předtím. ,,To by nám šéf dal. Kdybychom letěli někam pryč." Ratty už je zoufale chytá za hlavu, přičemž si sedá na zem. ,,Kdyby všechny ty věci, které tu jsou sbalené v kufrech, skončili nakonec někde úplně jinde. Nezabil by mě Brian, za jeho kytaru?" Během celého tohoto Rattyho monologu Crystal Rattymu pořád přikyvuje souhlasně hlavou a kouká úplně někam jinam. I Ratty se na něj teď začal celkem divně dívat.