Good Company

The Game

Londýn, 19.4. 1980
Už je to pár měsíců, od té zimy, kdy se moji rodiče rozváděli. Po vzájemné domluvě se nakonec rozhodlo, že mě bude vychovávat táta a k mamce budu jednou za pár týdnů jezdit. Jo, většinou je to naopak, nevím proč. Ale mně to takhle vyhovuje, protože mám tátu asi radši, ale fakt nevím proč a mamku mám samozřejmě taky ráda jako nic jiného. Zatím jsem s tímhle životem spokojená. Jo a už vím, co znamená to slovo gay. Táta má teď místo mamky nového přítele a je to ten Paul Prenter, o kterém se tenkrát bavili. Zatím s ním nemám žádný problém, je na mě a všechny hodný a milý a je vidět, že ho má taťka rád. Takže jsem vcelku spokojená.

Právě je u nás celá kapela, protože jim taťka volal, že včera napsal novou písničku. Kluci teď připravují nové album, které chtějí na konci června vydat. Už napsali celkem dost písniček, ale ještě jim nějaké chybí, takže taťka a Brian teď píšou jak o život.

,,Ráda vás zase vidím." řeknu klukům sedícím na gauči. Táta právě dohrál tu novou píseň. ,,Co myslíte? Je to dobré?" zeptám se jich.

,,Podle mě je to jedna z mých povedenějších písniček." řekne nejistě táta. Roger se roztomilé usmívá, Deacy si prsty brnká na rty a Brian kývá hlavou. Paul teď není doma, protože chce dělat pizzu a nemá ingredience, tak šel nakoupit do obchodu.

Deacy promluví první. ,,Krásná píseň. Na album ji určitě dáme. Mohli bychom podle ní pojmenovat desku The Game, ne?"

Brianovi se na tváři objeví zamyšlený výraz. ,,No... tak to asi vůbec není špatný nápad, je to dobrý nápad!"

,,Tak moc dobrá písnička to není." řekne táta, který je rád, že se jim písnička líbí.

Deacy nasadí přitroublý úsměv. ,,Mně se líbí, je taková lehká a taková hezky romantická. The Game je dobrý název alba."

,,Přátelé, napadá vás snad jiný název alba?" ptá se Brian. ,,Kromě Save Animals. Ale to asi ne no."

,,Myslím si, že by se zvířátka měla chránit." řeknu a nevinně se usměju.

,,Slyšeli jste to moudro?" říká s úsměvem na tváři pobavený Brian a jemně mě pohladí po hlavě.

Ráda jsem ho pobavila, já ráda bavím lidi. ,,No, jo." znovu se na něj usměju. ,,Myslím si, že zvířátka máme chránit a ne je pořád jen zbytečně zabíjet."

,,Zlatíčko..." směje se táta. ,,Radši už mlč. Aby to fakt nechtěl tak pojmenovat." O to bych se tolik nebála, protože ho ostatní nenechají. Ale zvířata by se opravdu měla chránit, v tomhle tom má Brian pravdu.

Všichni se zasmějí a Brian na ně naoko háže vražedný pohled. Táta dojde do ledničky pro to nejražší šampaňské, které tam je. ,,Jdeme chlastat!" Rogerovi se rozzáří jeho úžasně modré oči, ve kterých se vždycky topím.

Následně si všichni v místnosti kromě mě připijí na to, že vymysleli název alba. ,,Na zdraví. Ještě bychom se měli dohodnout ohledně mé písně. Já bych ji tam dal."

Roger ale tu píseň nenávidí a proto hned otráveně zakoulí očima. ,,Odkdy hrajeme disco Disco Deacy? Nikdy jsme nehráli a nikdy ho ani hrát nebudeme!"

,,Roger má bohužel pravdu." informuje baskytaristu opatrně empatický kytarista kapely.

Deacy nasadí smutný výraz. A to je maximálně roztomilé. ,,Fajn, nevadí. V pořádku. Na dnešní večer nemám program, tak bychom mohli jít na diskotéku."

,,Dobře Disco Deacy..." řeknou Brian a Roger současně. ,,Kde se sejdeme?"

,,Ve 20:00 před Shining star." rozzáří se Deacy. ,,Už se těším, jak to tam rozjedu!"

,,Pak se opiješ a usneš?" zeptá se ho pobaveně táta. ,,A zůstaneš tam ležet až do rána?"

Deacy stydlivě sklopí pohled k zemi. Najednou uslyšíme klíč v zámku. ,,Jsem doma moje milovaná rodino!" Paul se vrátil. ,,Ale to jsou k nám dneska hosti!"

,,Tak jak jsi nakoupil, zlato?" zeptá se ho usměvavý táta. ,,Uděláš nám tedy dnes k večeři pizzu?"

,,No jasně, že ji udělám! Vždyť jsem vám to přece ráno slíbil." zazubí se Paul a já se taky usměju. Že by si táta konečně našel lásku svého života? Přála bych mu to.

,,Děkujeme!" obejmu ho.

,,Copak?" snaží se mě setřást. ,,Taky tě mám rád Lindo."

To mě zahřeje u srdíčka. Je skvělý, jsem ráda, že ho máme u nás doma. Nejsem zlá na mamku? Zlobila by se na mě. Roger mě chytne za ruku, ale já mu raději uteču k tátovi. Proč mám z něj takový respekt?

Paul mě pohladí a odejde do kuchyně. ,,Vyřešte to rychle, za chvíli bude večeře. To bude dobrůtka..."

Roger zakoulí očima a smutně na mě pohlédne.

Freddie se rozplývá. ,,Je tak sladký."

,,Co škola, Lindo?" změní najednou téma Roger.

On je tak hezký a zároveň respektuhodný. ,,Dobrý. Zatím dobrý. Všechno mě baví."

,,To je jasný, jsi celá po taťkovi." usměje se na mě mile Brian.

,,Jo, to jsem." odpovím mu pyšně.

Večer:
Kluci šli do klubu a mě a Roberta (Deacyho syna) nechali venku na hřišti, ať si prý hrajeme. Robert je fajn kluk, je o rok mladší, než já a rozumíme si.

Kluci už jsou v klubu něco přes hodinu, když v tom vyjde Brian a Roger. ,,Posílají nás tátové." řekne Roger, na kterém je vidět lehká opilost. ,,Mají o vás strach, ale ještě se jim nechce jít ven. Navíc tam potkali Michaela Jacksona." Chtěla bych dovnitř, protože Michael Jackson je můj oblíbený zpěvák a ráda poslouchám jeho písničky.

Kluci si sednou na lavičku. Brian se neopil. Brian si vezme papír, na který začne něco psát a je to nejspíš text písničky. Roger na té lavičce skoro usíná, takže se bojím, že ho budeme muset odtáhnout domů. Jednou jsme ho takhle táhli, ale to je dávno.

,,No jo, už jste unavení, měli bychom vás odvést domů, ale Roger teď kvůli bezpečnosti fakt řídit nemůže, takže budu řídit já." řekne Brian.

,,Tak jo, už se mi chce spát." zazívá Robert a jde k parkovišti. ,,Pojď, těším se na zítřek. Půjdeš k nám, musím ti ukázat novou autodráhu." řekne mi. To je skvělý. Vážně si myslí, že miluji auta?

,,Já chci taky autodráhu!" zaúpí prosebně Roger a je u toho úplně strašně roztomilý. Otočí se. ,,Hele támhle jde náš milovník syrových toustů. A jde sem ještě s někým."

,,ANOTHER ONE BITES THE DUST BUDEEE!!!" zakřičí na nás Deacy. Deacy opravdu stojí o umístění té písně na album. Jenže je žánrem disco a tátova kapela disco nehraje.

,,Koho to vedeš?" zeptá se ho ospale Brian.

,,Dobrou." řekne Roger a na lavičce usne.

Ti dva k nám přijdou. ,,Takže, tohle je... pan Michael Jaskson... a ten vám to všechno vysvětlí... proč by to mělo být na albu..." Je na něm vidět dost velké nadšení.

Roger začne mluvit ze spaní. ,,Miluju tě autíčko moje milované."

Brian se tomu ušklíbne.

,,Ta píseň musí být na albu! Je úžasná!" kývá Michael hlavou a usmívá se. Pak je ještě deset minut přesvědčuje, až Brian zaúpí: ,,Tak jo, no..."

Deacy Michaelovi začně děkovat, a protože se trochu napil, tak ho potom i políbí. Michael radši odejde.

,,Máš hezky opilého tátu." ušklíbnu se trošku chudáčkovi malému Robertovi, který teď bude muset jít domů s opilým tátou a ujišťovat mamku, že on se vůbec ničeho nenapil, že byl venku, a že si jen hrál se mnou. Po chvíli přijde i můj táta, který je namol. Chudák Brian ho s velkou námahou naloží do auta, poté tam naloží i spícího Rogera. Pak si do auta naskáčeme i my a Brian ho nastartuje. Všechny nás odveze tam, kde bydlíme a opilé trosky předá manželkám, které mu všechny srdečně děkují. To je taková naše rutina, když jdou kluci do baru, nebo na diskotéku nebo prostě někam. Nás odveze domů až jako poslední a já se hned rozběhnu do pokoje. Na posteli hned usnu.