Calum
Musel jsem usnout, protože když jsem znovu otevřel oči, věci se měly úplně jinak. Pokoj už nezahřívaly teplé sluneční paprsky, nýbrž se po celé místnosti proháněl vlažný noční větřík. Televize byla zapnutá, ale ztlumená na minimální hlasitost. Maličkosti. Jenže sotva, co jsem zjistil, že už nadále neobývám Lukovo objetí a že postel sdílím jen sám se sebou, se mi skoro zastavilo srdce. Promnul jsem si oči a nesouhlasně jsem zamručel. Vždyť to bylo před chvilkou, co jsem usínal do těch šeptavých tónů jeho hlasu a prstů zamotaných do mých vlasů.
Zívl jsem si a posadil jsem se. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se Luke nacházel kdekoliv v tomto pokoji.
"Lukey?" zvolal jsem rozespale, ale odpovědi se mi nazpět nedostalo. Nechtěl jsem tu být sám. Tlumeným hlasům linoucím se z telezive jsem nerozuměl, já totiž rozuměl jen jedné řeči. A tu ovládal člověk, kterého jsem se právě rozhodl jít najít.
S tričkem jsem se neobtěžoval, vystačil jsem si s kraťasy, co jsem našel jako první. Nevím ani kolik bylo hodin, ale byl jsem si jistý, že dělat parádu určitě muset nebudu.
Na chodbě jsem byl sám, pokud jsem nepočítal nějakou pokojskou, co se mi mihla v periferním vidění. Z pokojů se neozývaly žádné zvuky, kdybych nevěděl, kolik je tu ubytovaných lidí, tak bych si myslel, že jsou prázdné. Každý můj krok na světlý koberec těžce dopadal . Vzhledem k tomu absolutnímu tichu jsem měl pocit, že mě slyší celý hotel. Vyšel jsem o patro výš, tedy na patro, kde se nachází Lukovo pokoj. I když mi nelezlo do hlavy, proč mě nechal samotného, strašně jsem doufal, že bude u sebe.
Bohužel tam nebyl a já začal mít strach. Nenechal po sobě nic, vzkaz nebo aspoň něco, co by mi mohlo říct kde je a co se s ním děje.
Přemýšlel jsem, zda zkusit Charlieho. Ale díky tomu, že jsem si nezjistil čas a to ticho, co mě obklopovalo bylo až zlověstné, jsem soudil, že je dost pravděpodobné, že už bude spát.
"Luku, tak kde sakra jsi?" zašeptal jsem si sám pro sebe, když jsem schody zase scházel dolů. Začala mi být i trochu zima, jak jsem byl polonahý. Užuž jsem chtěl zatočit zpátky ke svému pokoji, vzít mobil a zavolat mu, jenže jsem z dolního patra zaslechl nějaké zvuky. Nedokázal jsem rozpoznat, co jsou zač, kdo nebo co je vydává, ale rozhodl jsem se to zjistit. Třeba ta pokojská upustila kýbl a bude potřebovat pomoct. Nebo tam recepční dostal nějaký záchvat a upadl a teď se tam válí na zemi.
Jenže obojí jsem začal postupně vyvracet, jak jsem se blížil víc a víc ke zdroji všech těch zvuků. Bylo to skoro jako kdyby někdo s něčím házel. Trochu ve mně zatrnulo. Mohl tam být kdokoliv. A mohl dělat cokoliv.
Skoro na mě padly mdloby, když jsem poznal Lukův hlas. No, hlas. Křik by bylo lepší pojmenování. Hodně rozzlobený křik.
"Už nikdy takhle o něm nebudeš mluvit, rozuměl jsi mi dobře? Nebo to chceš podrobněji?" Nakoukl jsem za roh, kde se to všechno dělo. Luke tlačil Matthewa na zeď, přičemž mu agresivně svíral tričko a nenávistně mu funěl do obličeje. Rychle jsem zase zalezl a usilovně jsem přemýšlel, jestli se mezi ně mám míchat nebo ne. Přece jenom... z té jediné věty, které jsem rozuměl jsem pochopil, že se mě to týká.
"Zmlátím tě do bezvědomí, jestli jenom uvidím, jak na něj šaháš nebo mu něco říkáš. Radím ti dobře - zpakuj se a odjeď dřív než zase stihneš něco posrat, debile!" řval na něj Luke.
"Jo? Jo? A jsi kdo, že mi můžeš určovat co můžu a co ne? Lucasi, jsi ubohej. Vždycky jsi byl. Celý ty roky mi tě bylo tak líto! Nejsi nic než obyčejnej ubožák a totální. Vypatlanej. Magor," vrátil Matthew. To mě namíchlo, ale zůstal jsem klidně stát.
"Vážně? Tak se tě ptám znova - co tady se mnou pořád ještě děláš? Odjeď si a bude nám všem líp! Stejně tu nemáš co dělat! Nehraješ a ani pro mě nepracuješ, tak mi řekni, proč tady jsi? Proč ses sem sakra vracel a proč se mi sereš do vztahu? No?" Slyšel jsem, jak ho přitlačil na zeď ještě těsněji tak, že Matthew bolestivě zasténal.
"Jak jsem měl asi kurva vědět, že s ním něco máš?"
"A jak já měl vědět, že jsi teplej?"
"Já nejsem teplej!" opravil ho křikem Matt.
"No to jsem viděl! Buď tak laskavej a najdi si na šukání někoho jinýho. A při nejlepším holku. Představa, že jsi mi na kurtu zrovna ty celou tu dobu čuměl na prdel je fakt odporná."
Nestačil jsem se divit. A nevěděl jsem, co si o tom mám myslet. Popravdě mě ten Mattův zkrat nahoře v pokoji dost vyděsil. Dožadoval se toho, co v žádném případě nebylo jeho.
"Drž hubu, jo? Jediný, co chci je, abys už konečně držel hubu. Běž radši zpátky za tím tvým Číňánkem a mně nech na pokoji. Domluveno?"
Na narážky podobného typu jsem byl zvyklý a nechávaly mě zcela chladným. Jenže mého přítele ne. Zaslech jsem tupou ránu a poté Mattův výkřik.
"Jmenuje se Calum, kreténe," procedil Luke mezi zuby. "A jestli mi ještě někdy přijdeš na oči, tak toho budeš dost litovat. Řekl jsem ti snad dost jasně, že si se mnou nemáš zahrávat."
Moment na to se Luke objevil hned vedle mě. Trochu se vylekal a vypadalo to, že neví, co říct.
"Lásko," vydechl jsem a padl jsem mu kolem krku. Pevně mě objal a do kůže na krku mi zamumlal: "Promiň, zasloužil si to. Už ti nikdy nebude nadávat. Zmizí odtud jen co se sebere ze země. A pak už ho nikdy neuvidíš."
"Možná bych se měl podívat, jestli..."
"Ne. Nebudeš mu pomáhat. Nezaslouží si tvojí pomoc," zastavil mě.
Nesouhlasil jsem, ale pusu jsem nechal zavřenou. Pořád mi plně nedocházelo, že kvůli mně, kvůli mně, Luke něco takového udělal. Nevím, jestli jsem byl smutný nebo šťastný, že se právě rozhádal se svým nejlepším kamarádem.
A nevypadalo to, že by stáli o usmíření.
Here ya go^^
Otázka: Jak moc máte tuhle story rádi? A jak moc byste mi chtěli udělat radost? Byla jsem nominovaná (děkuju WendyCendyJulisek :3) na Wattpad Awards právě s povídkou Game, Set & Match (+nejlepší autor).
Vážně byste mi udělali obrovskou radost, kdybyste pro mě hlasovali v obou kategoriích:) Stačí napsat do komentáře kategorii, číslo a název povídky, (nebo číslo a název autora). Hlasovat můžete tady ->
https://www.wattpad.com/165316547-wattpad-awards-podzim-2015-hlasov%C3%A1n%C3%AD-aktu%C3%A1ln%C3%AD nebo pokud vám nejde odkaz zkopírovat, soutěž pořádá @Wattconscz tak se tam prosím prosím podívejte a hlasujte:')
Love ya xx
