THIRTY-SIX

702 67 7
                                    

„Takže, nemyslíš, že tam něco je, čím můžeš opravit auto?" zajímá se Jane, dívající se na mě. Otočím se k ohromující blondýnce a říkám: „Budu k tobě upřímný, jsem strašný v autech. Sotva vím, jak vyměnit pneumatiku," uchechtnu se sám sobě, doufám, že zjednoduším bolest z mého nedostatku vědomosti o motoru.

„Oh, Harry." Kroutí hlavou. „Hádám, že jsme vrtáci."

Oba se snažíme nesmát v tak nešťastné situaci, pokoušíme se o to nejlepší.

„Možná, až přestane pršet, můžeme zkusit někoho zavolat ze servisu," navrhuji a vytahuji mobil, abych se podíval, jestli mám nějaký signál. Bohužel nemám žádný.

„Jestli přestane pršet. Russellville je na tom s lijáky špatně."

Přikyvuji hlavou, věřím každému slovu, které říká.

Zdá se to, jako bychom čekali hodiny, až déšť přestane, a konečně přestává. Venku je intenzivní černo a my jsme uprostřed ničeho. A když říkám ničeho, myslím NIČEHO. Mé auto je na kraji silnice u pole, které musí pokračovat dvacet mil. Krávy chodí kolem, což mi napovídá, že blízko musí žít lidé, ale s tím se začíná stmívat, nemyslím si, že chci jít bloudit.

„Když přestalo pršet, měli bychom zkusit signál," říkám Jane, která souhlasí. Oba vytahujeme mobily a držíme je ve vzduchu, naklánějící je v každém směru, doufáme, že chytneme alespoň jednu čárku.

„Mám jednu... a je pryč." Slyším Jane zamumlat poslední slova. Neobratně manipuluji s mobilem, snažící se, abych měl jednu čárku, ale neuspěji. Jdu kousek od automobilu, doufající, že signál chytím tam. Když to nevyjde, otočím se na Jane a řeknu: „Možná bychom měli jít pěšky zpátky, nemohli jsme dojet tak daleko," navrhuji, přemýšlím, jestli to byl dobrý nápad.

„Nevím, Harry. Lidé říkají, že tam jsou divoká zvířata."

Směju se jí, než otevřu pusu a řeknu: „Ochráním tě, Jane." Mrknu a jdu k autu, abych vzal několik věcí, než začneme hledat cestu zpět domů.

„Říká muž, který umí sotva vyměnit pneumatiku." Zvedne nos a hihňá se. Jemně ji strčím do ramena, její záda trochu zakolísají se stranou starého auta. Mé tělo se tyčí nad jejím malým, když se dívám na ni dolů.

„Rád bych tě viděl, jak se snažíš jednu vyměnit." Mé zelené oči se setkají s jejími oceánově modrými, připomínají mi Anniny, jak krásné jsou, ale věřím, že Anniny jsou krásnější než Janeiny.

„Taková škoda, nemáme prázdnou pneumatiku nebo bych ti ukázala, jak se to dělá."

Zakloňuji hlavu ze smíchu, říkající: "Vsadím se, že sotva zvedneš pneumatiku," škádlím, pomalu si procházím rukou ve vlasech.

„Vsadím se, že bys byl překvapený, co umím zvednout."

Můj obličej je jen pár palců od jejího, rty se skoro dotýkají, dýcháme pravidelně.

„Bude lepší, když půjdeme, jestli tam chceme být do západu," říkám, stejně jako se mé rty otírají proti jejím. Otevírám kufr a beru láhev s vodou a bundu. Fakt nemám nic jiného, takže zamknu dveře a zavřu je, než se otočím zpátky obličejem k Jane.

„Jsi něco jiného, Harry Stylesi." Jane kroutí hlavou, než se rozejdeme ve směru, kterým jsme sem přijeli.    

↓↓↓↓↓↓↓↓↓
Poslední díl, který je... Teď vůbec nedokážu říct, kdy bude další díl, což mě mrzí.:|

Nějaké názory na Jane a celý díl?:D

Kdo taky tak moc potřebuje prázdniny jako já?:D

Edited

The Sexton House // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat