FORTY

650 54 2
                                    

Anna

Za krátkou dobu jsem poznala Harryho, uvědomila jsem si, jak jiný je. Možná je to tím, jak jeho oči sledují každý můj pohyb, když dělám ty nejjednodušší věci, nebo by to mohlo být tím, jak něžný a starostlivý je. Vzal mě na dobrodružství a ukázal mi svět, kterého jsem se bála tolik let. Je to cizí pocit, který se zdá, že ve mně vzplane, když je blízko, něco, co jsem necítila léta.

Otočím se od mého okna, nechci se déle dívat na déšť. Chci jít dolů a být s Harrym, ale je po půlnoci a vím, že musí být unavený. Sleduji ho, jak pracuje na hřbitově, odhazuje hromady hlíny, hází velké větve do drtiče a uklízí náhrobky celý dlouhý den. Chci jej vidět, opravdu chci.

Proti mé vůli se rozhodnu, že půjdu dolů a podívám se, jestli je vzhůru. Beru tenký župan a scházím po vrzajících schodech, doufám, že neudělám moc hluku v případě, že by spal. Když jsem úspěšně sešla schody z nejvyššího podlaží domu, jdu do jeho pokoje pošpičkách. Cítím se spíše strašidelně, právě se plížím do jeho pokoje v noci, ale i mrtvá holka potřebuje trochu dobrodružství (dobře, možná jít dolů není největší dobrodružství). Chytám a držím kliku jeho dveří a tlačím dovnitř, odhalující jeho tmavý pokoj a zvuk lehkého chrápání. Hlas v zadní části mé mysli mi říká, abych šla zpátky nahoru, a chovám se, jako bych tady nikdy předtím nebyla, ale část mě chce zůstat.

Tlačím do dveří, aby se otevřely, a pomalu jdu přes jeho pokoj. Rozhodnu se posadit se na výklenek okna, když to místo je pro mě dost velké, abych se posadila. Poslouchám jeho lehké chrápání a sleduji, jak se převaluje a mumlá náhodná slova, která nemůžu rozluštit. Uchechtnu se, když slyším mé jméno opustit jeho rty, zajímalo by mě, o čem se mu zdá. Přistihuji se, že dělám malé krůčky k jeho posteli, doufám, že ho nevzbudím. Obcházím jeho postel a končím u prázdné strany jeho matrace. Nadzvedávám přikrývku a lezu pod ni blízko jeho těla. Usínám hlubokým spánkem, přičemž déšť pokračuje.

Jsem probuzena hlasitým výkřikem. Mé oči se otevírají a zírají do zelených. Harry má ruku na srdci a vyděšený výraz mu pohrává na rysech. Začínám litovat, že jsem zůstala v jeho posteli přes noc, ale bylo to dost milé mít někoho takhle.

„O můj bože, Harry. moc se omlouvám, že jsem tě vyděsila," snažím se a omlouvám se, cítím se špatně, že jsem ho vylekala.

Začíná kroutit hlavou, než říká: „To je v pohodě, vážně jsi mě překvapila. Nečekal jsem tě v mé posteli," uchechtne se, škrábající se na krku. Cítím se trochu špatně, že jsem se pozvala sama do jeho pokoje, ale nemohla jsem setřást ten pocit chtivosti být blízko něj.

„Můžu ti to vynahradit. Zůstaneš přímo tady a já půjdu dolů do kuchyně a udělám nám velkou snídani!" doufám, že nebude na mě naštvaný a zapomene na tuhle celou věc, cítila bych se lépe, kdyby zapomněl.

„V pořádku, nemusíš zase dělat snídani a jestli si myslíš, že jsem naštvaný, opravdu nejsem. Jenom jsem byl překvapený," snaží se uklidnit mé splašené myšlenky. Vím, že by Harry nebyl na mě naštvaný navždycky, ale pořád nemám ráda, když ho naštvu.

„Seš si jistý, že nejsi naštvaný? A upřímně mi nevadí chystat ti jídlo. Ve skutečnosti opravdu ráda vařím, možná v tom nejsem nejlepší, ale pořád se snažím." Posílám mu malý úsměv a dívám se dolů v troše ztrapnění.

„No, jestli jdeš vařit, pak ti chci pomoct." Harry shazuje dlouhé nohy ze strany postele, beroucí mou ruku a vede mě do kuchyně, než můžu říct slovo. Směju se, když mě přitahuje a otáčí mě, chytající můj pás, než si mě přehodí přes rameno. Směju se a prosím ho, aby mě položil, ale on jen jde, chechtající se nad mým mžourajícím pohledem.

„Harry, prosím, polož mě," pokračuji v prosení, zatímco se směje, přičemž mě lehce poplácává po zadku. Co si ten kluk myslí, že se mnou dělá, vše, co vím, je, že nějaká část ze mě to má ráda, jak se ke mně chová, i když je to trochu dětinské.

„Oh, Anna, Anna banana," začíná zpívat, zatímco mě usazuje na stoličku a otevírá ledničku. Pokračuji v hihňání a snažím se zakrýt si rukou pusu, abych ztlumila smích, ale selžu, když divné zvuky opustí mé rty.

„Co to bude, má lady?" mluví řádným britským tónem. Hihňám se více, než říkám: „Můžu dostat čaj a lívance?" překrucuji hlas, aby zněl opravdu evropsky, zatímco na něj třepotám řasami. Usiluje, aby udržel vážný obličej, přičemž můžu říct, že si ze mě dělá srandu.

„Stačí, ale můžu ti nabídnout hodinu přízvuku?"

Můžu říct, že se můj obličej zbarvil do odstínu červené, ale nedám to znát a pokračuji v mluvení velmi špatným britským hlasem.

„Jen pokud budeš můj učitel," říkám, vstávající ze stoličky, pomáhající Harrymu přichystat snídani. Je zvláštní, jak se můžeme zahazovat, jako bychom byli normální pár, ani si nejsem vážně jistá, jestli jsme považováni za oficiální pár nebo ne.

„Zapni hořák a já jdu pro vajíčka." Vykračuje k ledničce. Zapínám hořák a čekám, až se rozehřeje. Harry se vrací s vajíčky a rozklepává je na pánev. Sleduji, jak jeho velké dlaně svírají skořápky, a pokračuje v rozlamování jedné za druhou.

Po nachystání snídaně sedíme u kuchyňského stolu a jíme, zatímco diskutujeme o našich plánech pro dnešní den. Harry navrhuje, abychom šli levně nakupovat, mumlal něco o pokusu najít černý nebo bílý květinový oblek, po kterém k smrti touží. Po zeptání, k čemu, srandovně řekl, že by ho mohl potřebovat na show ocenění, které by se mohl jednoho dne zúčastnit.

„A za co by ta cena byla? Nejlepší mužský drdol na světě?" říkám vtipně, uvědomující si způsob, jak si podivně upravuje dlouhé vlasy.

„No, samozřejmě!" dramaticky si přehazuje pár volných zvlněných kadeří za rameno a široce se usmívá. Směju se tomu, jak homosexuálně vypadá.

„No, myslím, že bychom se měli vrátit na to místo za hřbitovem." Opravdu jsem si to tam užila. Jen doufám, že bude pokračovat déšť, abych mohla strávit více času s Harrym.

„Myslím, že je to skvělý nápad."

Uklízíme kuchyň a Harry se jde převléct, než oba vyklouzneme ze zadních dveří, doufající, že nikdo nezahlédne vytáhlého kudrnatého kluka, běžícího do lesa společně s městským duchem.

↓↓↓↓↓↓↓

JE TO TÁÁÁÁM!!!! 9K!!! Asi to se mnou šlehne.:') K tomu nenám opravdu co dodat!:3

A dneska tady máme pohled Anny!

Trochu to vypadá, že Anna znovu začíná cítit! Přijde vám to taky tak?:)

UŽ JENOM TÝDEN DO PRÁZDNIN, BOŽE! AŤ UŽ JE TO ZA NÁMI, KDO SE TAKY TAK MOC TĚŠÍ JAKO JÁ???:)))

Edited

The Sexton House // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat