The Sexton House // h.s. (CZECH TRANSLATION)

FORTY-TWO

„Všechno to začalo v roce 1902, v roce, kdy se Daniel narodil. Byla jsem přinucena do svatby s mladým mužem jménem Max Williams. Jeho a mí rodiče byli životní přátelé, mysleli si, že my taky. Ale když jsem otěhotněla později v roce 1901, všechno se změnilo... k horšímu." Soustředím se na Annu, když vysvětluje. Poznávám to jméno Max a vím přesně, kdo to je. Přišel ke mně domů nedávno potom, co jsem koupil dům, taky jsem ho viděl číhat na hřbitově. 

„Když rodiče zjistili mé tajemství, byli zahanbení, ale nebyli zdevastováni, dokud jsem jim nevysvětlila, že to dítě nebylo Maxovo. Mí rodiče byli tak šokováni a zklamáni, jak se zdálo, byla jsem předhozena nějakému muži, který byl zatím daleko od pravdy od té doby, co jsem byla s Danielovým tátou." Pobízím Annu, aby pokračovala v jejím příběhu, přestože se pořád zdá, že váhá. „Mysleli si, že jsem si zničila budoucnost s nebohatým mužem, když jsem byla zbouchnutá synem od služky, který pomáhal pečovat o zahradu. Pokoušela jsem se vysvětlit lásku k tomu klukovi, ale rodiče mě jen viděli jako přítěž, že jsem teď nosila další krk." Anna si zastrkuje pramínek vlasů za ucho, zatímco si hraje se svými palci. „To je strašné... Jak mohli být tví rodiče tak krutí? Proč nemohli to dítě přijmout s otevřenou náručí?" 

Anna se směje, zatímco kroutím hlavou. 

„To ještě není ta nejhorší věc, kterou udělali." Jsem šokovaný, jak mohli být tak krutí. „Od té doby, co jsem byla těhotná, chtěli, aby si Max myslel, že to bylo jeho dítě, takže nás museli usnést a samozřejmě za pár týdnů jsem Maxovi řekla, že bude táta. Cítila jsem se hrozně kvůli Danielova táty, ale ujistila jsem se, aby věděl, že to dítě bylo jeho. Vyplížila jsem se z domu a šla jsem ho navštívit, když Max nebyl doma. Když Danny byl trochu starší, musela jsem ho přestat vodit s sebou, když ještě neuměl udržet tajemství, ale byly mu jenom tři, takže co jsem čekala?" směje se, odhalující vzpomínky mnoho, mnoho let staré.

„Kdo byl Danielův táta? Nemyslím si, že jsi to řekla." Můžu se jen zajímat, do koho Anna byla zamilovaná. Komu patřilo její srdce před mnoha lety?

„Jmenoval se Charlie," říká s rozzářeným úsměvem na obličeji. Zastavuji se, zatímco se mé rty trochu rozdělí. Nemůžete to být správce Sexton domu Charlie, že? Nemůže to být, je pořád naživu a Anna je mrtvá léta. Kdyby byl pořád naživu, byl by přes sto let starý. 

„Co je? Řekla jsem něco špatně?" Annina otázka se snaží najít v mém obličeji odpovědi.

„Řekla jsi, že ten muž pracoval tady, že?" 

Přikyvuje, pořád se zajímá, o čem bych mohl přemýšlet.

„Někdy, myslím, že ho vidím, ale v mnohem starší verzi toho muže, do kterého jsem se tak šíleně zamilovala. Někdy, když zavřu oči, slyším ho, je to, jako by byl dole." Anna se rozhlíží po hřbitově, jako by se ve skutečnosti snažila najít svou první lásku, ale mám pocit, že přesně vím, kdo to je a nějak, že je pořád naživu.

„Kdo zabil Daniela?" vzpomínám si, že jsem to četl v jedné z knih, jak byl uškrcen ve třech letech.

„Nechala jsem Daniela s chůvou a šla jsem do parku. Šla jsem tam, abych potkala Charlieho, chtěla jsem vzít Dannyho, ale věděla jsem, že by to na mě řekl. Strávila jsem tam několik hodin povídáním si s Chraliem, jak skvělý otec byl k jeho synovi, i když nebyl v jeho životě a jak se věci chystaly zlepšit, kdybychom všichni tři utekli do Evropy," Anna zpomalila ve vysvětlování, „Ale když jsem dojela domů, dům byl tichý, tak tichý a Max seděl v houpacím křesle s arogantním úsměvem."

Mám pocit, že vím, kam to směřuje, a nechci, aby to byla pravda.

„Max zavraždil mého syna, můj manžel zabil mé dítě." Omotávám okolo Anny paže a pevně ji držím, i když nemá city, hluboko cítím, že má.

„Snažila jsem se zavolat policii, ale Max řekl, že mě a mou rodinu zabije, jestli to udělám, takže jsem zůstala ticho. Každý den od toho dne toho lituji, že jsem šla do parku, abych viděla Charlieho a věděla jsem, že by můj syn nebyl mrtvý."

„To je strašné. Jak mohl být tak krutý? I když Daniel nebyl jeho, jak mohl zabít dítě, věřil, že bylo jeho tři roky?" byl jsem na toho vola Maxe rozzuřený a chtěl jsem ho zabít, i když vím, že musí být mrtvý.

„Ptala jsem se na to samé. O měsíc později jsem byla zasažena bleskem, měla jsem ten hrozný pocit ten den a nechtěla jsem strávit noc s Maxem, ale on na tom trval."

Nemůžu pochopit, jak ten muž byl krutý, doufám, že hnije v pekle. 

„Je mi to líto." Nejsem si jistý, co jiného říct. Vstávám, beru její ruku a vedu nás do lesa.

***
V tomhle díle je prozrazeno opravdu hodně a já bych moc ráda věděla, co si o tomhle všem myslíte.
Já si z toho sedla úplně na zadek.

Nezapomeňte se podívat na mě další překlady na mém profilu.:)
U dalšího dílu, zatím!^•^

Edited