The Sexton House // h.s. (CZECH TRANSLATION)

TEN

Položil jsem si kafe na linku, povzdechl jsem si sám pro sebe. Kdo by přišel v sedm hodin ráno? Omámeně jdu ke dveřím, doufám, že je to Charlie, aby mi řekl, že dnes nemusím přijít do práce.

Odemknu dveře, otevírám je k sobě.

„Ahoj! Jmenuji se Maggie Benningtonová a jsem z Russellvilleské střední školy. Jedna z mých vyučujících nám přidělila napsat příběh na něco, co nás zajímá, a já jsem doufala, že bych mohla udělat interview o tomhle domě. Jsem velká fanynka strašidelných příběhů."

Zatímco mladá čiperná dívka je hotová s její malou řečí, jsem připravený se posadit. Je pro mě brzy, abych jednal s teenagery.

„Uh... možná jindy, hádám? Myslím, že máš celé léto, dobře?" vážně nechci mladou dívku pobouřit něčím jiným o tomhle domě, ale zdá se tak nadšená a nechci být tím, kdo zničí její sen.

„Správně, ale ráda bych měla tyhle věci hotové. Plus, je tady hodně takových domů a tenhle příběh chci být schopná napsat do každého detailu - je to velmi důležité udělat tenhle úkol správně," vysvětluje Maggie, odhazuje si dlouhé kudrnaté vlasy za rameno.

„Dobře, dnes musím pracovat, takže možná někdy jindy?" snažím se odůvodnit.

„A co později? Přijdu, až skončíte v práci."

„Uh-."

„V kolik hodin končíte v práci?"

Hádám, že neodejde bez odpovědi.

„Dneska končím ve čtyři," říkám temperamentně ctižádostivé dívce.

„Dobře, uvidíme se brzy!" prakticky piští. Maggie mi mává „nashle" a pospíchá z verandy a nastupuje do jejího VW brouka. Zavírám dveře a zamykám.

„To bylo divné," řekl jsem si sám pro sebe.

„Co bylo?" ptá se mě máma přicházející do obýváku.

„Nic. Byla to jen nějaká holka prodávající skautské sušenky," lžu, protože nechci, aby máma zjistila, proč tady opravdu byla.

„Ou, vážně? Koupil sis nějaké?"

„Ne, omlouvám se, snažím se omezit sladkosti." Tohle je dokonce největší lež, to zaprvé.

„Ou, no, pravděpodobně bych měla udělat to samé..."

Mamka mi říká, jak získala dvě libry od doby, co jsem odešel a skoro se směju. Říká mi to, protože je tak vystresovaná ze mě, že jsem ji opustil, ale akorát si myslím, že to jen říká. I kdyby byla, to nevadí, nevypadá nějak lépe - ale dělá, jako by měla dvacet.

„Jdu do práce, budu zpátky okolo šesté," říkám mámě „šesté", doufám, že zůstane venku, také pak můžu mluvit s Maggie bez jejího vědomí.

„Rozhlédnu se po městě. Buď opatrný," řekne mi, líbající mě na líčko. Utřu si to, když se nedívá.

***

„Harry, jdeš pozdě." Je první věc, která vyletí z Charlieho úst, když dojdu ke kůlně.

„Jo, já vím. Omlouvám se, moje máma je ve městě."

Charlieho hlava vyletí nahoru na slovo „máma", hádám.

„Tvoje matka? Kolik má let?" neměl tam zacházet.

„Vážně? Ty jsi jak starý, bez urážky, ale moje mamka není dost stará," řeknu mu, trochu zhnusený, když představa mé matky a Charlieho společně vstoupí do mé hlavy.