TWENTY-THREE

872 77 11
                                    

Její ruce zápasí s mým knoflíkem, když její oči hledí do těch mých. Začíná odpínat mé džíny, než ji zastavím.

„Nemyslím si, že je to dobrý nápad, chci, ale nemyslím si, že je ten správný čas," říkám ji, když si zapínám kalhoty.

„Oh, bože. Nevím, co jsem si myslela, omlouvám se, Harry." Postaví se a upravuje si šaty. Výraz v jejím obličeji je čistá hanba, vidím lítost, když se její tváře mění na červené a nenavazuje oční kontakt.

„Neciť se trapně, Jane."

„N – nevím, co jsem si myslela, nejsem ten typ holky," přiznává, když si projíždí rukama skrz vlasy.

„To je v pořádku, vážně," uklidňuji ji. „Měli bychom se tam pravděpodobně vrátit," konstatuji. Přikyvuje, vycházející z koupelny. Vracíme se na hřbitov, kde to vypadá, že pohřeb akorát začal. Po vyvedení Jane z domu a přes dvorek, zůstávám vzadu, když nejsem tady na pohřbu.

„Harry, tady jsi."

Otočím hlavu za zvukem hlasu, abych spatřil Charlieho mířícího ke mně.

„Všude jsem se po tobě díval."

Vím, že mu nemůžu říct pravdu, protože by byl naštvaný, pokud by zjistil, že jsem byl doma s holkou, vím to.

„Musel jsem utíkat do koupelny," lžu, modlím se, aby se mě neptal.

„Ou, no, měl jsi mi to říct, všude jsem se po tobě sháněl," řekne, mávající na celý prostor.

„Omlouvám se, příště si to budu pamatovat."

Po rozhovoru s Charliem mě poslal do zadní části hřbitova, abych vydrhnul ty, kteří padli během pár dnů. Když jsem dojel, ohnul jsem se a pustil jsem kolečko, které mi nabídl, abych si vzal s sebou. Není to, dokud si nevšimnu náhrobku Daniela Sextona, starý kámen je pokrytý větvemi, těžko jde kvůli tomu vidět, že tady je. Očistím kámen a kleknu si vedle něj, utírám mokrou trávu čepelí, která se přilepila na starý cement.

„Kdo jsi?" šeptám ke kameni, plně vědom toho, že to nemůže slyšet nebo mluvit. Jen si přeji, abych věděl, kdo byl, jaký byl jeho život. Jak byl spojený se Sextony. Potřebuji si přečíst ty knihy, které mi Jane dala, možná v nich o něm něco bude, něco, co upřímně pomůže zajímajícímu se hlasu v mé hlavě.

Mluvení o Jane, co si myslela? Bylo to tak pro ni bez charakteru dělat něco takového nebo se možná pletu, možná neznám pravou Jane. Pořád se mi ta holka líbí, ale cítím se, jako bych byl zneužitý. Nepotřebuji v životě další Madison.

„Hej, co tam děláš?" slyším skoro naštvaný hlas volat vedle mě. Otáčím se, abych viděl, odkud to přichází, a vidím mladého muže, který vypadá okolo mého věku, jdoucího ke mně.

„Uklízel jsem ten kámen," odpovím, postavím se ze země ze sedu na zemi.

„Proč? Nikdo není v téhle zadní části hřbitova," prská, pohybuje se okolo téměř prázdné plochy.

„Je to moje práce."

Muž si přejede po nagelovaných vlasech, než řekne: „No, možná bys měl odejít čistit něčí jiný."

Přistoupím o krok k němu.

„Proč jsi naštvaný? Tohle je moje práce, jsem za to placený," snažím se vysvětlit.

„Omlouvám se, nikdo tady nechodí a nečekal jsem, že tady někoho uvidím." Poslouchám, co tenhle muž musí říct, pomalu si uvědomuji, že vypadá známě. Předtím jsem ho viděl.

„Znám tě?" zeptám se náhodně. „Mám pocit, že jsem tě někde viděl." Nadzvednu obočí, čekající pozorně na jeho odpověď.

„Potkali jsme se nějakou chvíli zpátky, přišel jsem do tvého domu."

Vzpomínám, kdy jsem koupil dům. Vzpomínám si na muže, který se objevil na mém prahu, že tady bydlel starý přítel.

„Ou, jo, myslím, že si tě pamatuji," říkám mu. „Jaké je tvoje jméno?" ptám se, nechci toho kluka zmlátit jako před pár minutami.

„Max Williams. Ty jsi Harry Styles, že?"

Přikývnu hlavou, zajímalo by mě, jak si to pamatuje, bylo to před několika týdny. Bavíme se spolu, než odejde a zmizí za kamenem. Jdu zpátky do přední části hřbitova potom, co naložím kolečko plné klacků.

„Už hotovo?" ptá se Charlie, když jsem zpátky v kůlně.

„Udělal bych to dříve, ale narazil jsem na někoho vzadu na hřbitově."

Charlie otočí hlavu v mém směru, říkající: „Na koho jsi narazil?"

Začnu vyhazovat větve na hromadu, když je nasměroval sám starý muž.

„Jmenuje se Max Williams."

Charlie upustí malý nástroj, co měl v ruce, ztuhlý na místě, kde momentálně stojí.

„Max Williams?" jeho hlas je roztřesený, jakmile to jméno opouští jeho ústa.

↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓

Pátek a s ním další díl.:) Prý Jane "není ten typ holky", já tak z toho umírala, to byste nevěřili.:D Zdá se mi, že Harry je až nějak moc slušný, jestli mi jako rozumíte, jak to myslím:'DDD

A ten konec, myslíte, že ten Max je duch nebo tak něco? 
A chci slyšet VAŠE názory na JANE!!:*

Edited

The Sexton House // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat