The Sexton House // h.s. (CZECH TRANSLATION)

SEVEN

Další ráno se vzbudím kvůli zvuku, jak někdo buší na dveře. Vláčím se před dům a odemykám starý dřevěný vstup a nacházím Charlieho, jak stojí na mé přední verandě.

Utřel jsem si ospalky z očí.

„Klepal jsem na tvé dveře dvacet minut, proč jsi nebyl vzhůru?" zeptal se mě.

Natáhnul jsem ruce za sebe, než jsem odpověděl: „Proč bych potřeboval být vzhůru?"

„Dnes začínáš v práci, pamatuješ?"

Sakra. Zapomněl jsem na to, že jsem souhlasil s prací na hřbitově s Charliem.

„Omlouvám se, zapomněl jsem."

„To je v pohodě, teď se běž převléct, potřebujeme pracovat rychle, abychom dohnali čas, který jsme ztratili."

Potom mi Charlie řekl, že se potkáme na hřbitově, až se převléknu, odešel. Běžel jsem kolem mého pokoje, sebral jsem staré triko a kalhoty a tenisky, vešel jsem do kuchyně, vzal jsem si banán a pokračoval jsem k zadním dveřím.

Opravdu jsem si přál, aby mi Charlie minimálně říkal, jak dlouho jsem předpokládal, že ho dnes potkám, možná bych neměl zapomínat. Otevřel jsem klouzací dveře před setkáním Charlieho na zadním dvorku.

„Dost dlouho ti to trvalo, co musíš dělat, dávat si makeup?" ječel z druhé strany brány.

Zasmál jsem se a následoval jsem ho na hřbitov poté, co „odemkl" dveře.

„Dobře, chci po tobě, abys začal, vezmi si odpadkové pytle," řekl ukazující na černé pytle." A sbíral všechny umělé kytky, vyhoď ty, které vypadají staře."

Sebral jsem pytle a začal jsem sbírat staré květiny uspořádané u hrobů a vyhodil jsem je. Poté, co jsem měl půl hřbitovu hotového, který trval přes hodinu, všechny odpadkové pytle, které mi dal Charlie, byly plné. Vydal jsem se zpátky před hřbitov, takže jsem mohl tohle vyhodit a dostat něco více, ale než jsem mohl, staré ženy mě zastavily.

„Pane?  Mohl byste opravit mému manželovi kámen, zdá se být zasunutý vpravo dole uprostřed."

Následoval jsem její pohled na starý hrob, který vypadal hodně starý. „Nejsem si jistý... Akorát jsem tady dnes začal pracovat, ale jestli mě budete následovat, můžu se zeptat na vás šéfa." Nebyl jsem si jistý, jestli Charlie byl můj šéf nebo ne, ale co jiného mohl být?

„Oh, lepší bude jít každopádně." Otočil jsem se, kde stála, ale byla pryč.

Kde, sakra, šla? Rozhlížel jsem se všude kolem sebe snažící se najít pochopitelný důvod, kde by mohla jít, ale byla pryč. Rozešel jsem se zpátky před hřbitov najít Charlieho.

„Co ti trvalo tak dlouho?" ječel pár kroků ode mě.

Opravdu jsem mu chtěl říct o staré ženě? Bude si myslet, že jsem blázen? Pravděpodobně, ale Charlie je dost bláznivý jako tohle.

„Stará žena mě zastavila a zeptala se mě, jestli bych mohl opravit hrob jejího manžela," řekl jsem pokládající dva pytle na odpadky do odpadkového koše.

„No, musel sis představovat věci, protože hřbitov je dnes uzavřený pro údržbu."

Tohle nemůže být pravda. Možná se staré ženy jen sem vplížily nebo něco takového to muselo být. „Nebo možná byla duch," řekl se vší vážností, pak prolomil úsměv a řekl mi: „Žertuji, ale viděl si svůj obličej? Byl neocenitelný.!

Vím, že mi ústa musela spadnout na zem. „Jo, skutečně vtipné." Sebral jsem další pytel a vydal jsem se zpátky na hřbitov. Charlie se jistě choval divně, ještě jsem mluvil o staré ženě mluvící na mě.