The Sexton House // h.s. (CZECH TRANSLATION)

THIRTEEN

Ve slovech starého muže se zdála jiskra nějakého druhu strachu, hluboko uvnitř sebe jsem chtěl o Anně vědět více a jak je možné, že je.

„Co myslíte tím: pořád jsi?" ptám se, přiblížím se o pár kroků k němu. 

Postaví se trochu rovně, než řekne: „No, synu, jestli máš čas na šálek kávy, rád i řeknu velice strašidelný příběh."

Přikývnu hlavou, nervózně, ale taky horlivě, abych se dozvěděl, jaký mužův příběh je. 

„Sedni si, přinesu nějaké pití."

Jeho návrh pro mě je, abych se posadil ve vstupní hale.

Hádám, že tohle je můj nejlepší pokus o pohodlí na ohavném gauči s tištěnými květy, když čekám, až se starý muž vrátí. Po pár minutách se vrací se dvěma hrnky kávy, domýšlím si.

„Tady máš." Podá mi moje dřív, než si sedá naproti mně na téměř stejně hnusný gauč. 

„Dobře, předtím, než začneme, jsem George Harrington." Natahuje ruku k potřesení. Přijímám.

„Jsem Harry Styles."

„Rád tě poznávám, Harry," řekne, přikyvuje hlavou.

„Já taky, pane."

Oba v klidu sedíme na svých místech, než George znovu promluví.

„Dobře, všechno to začalo před šesti lety, v tu dobu jsem měl sedmnáct; mladý a pitomý věk." Uchechtne se, usmívá se nad vzpomínkou. „Sextonovic barák byl strašidelný okolo tak čtyřiceti let, než jsem se odvážil jít dovnitř," vysvětluje a ke konci trochu kašle.

„Byl jsem v kamarádově domě s nějakými dalšími přáteli, a oni se rozhodli mě poslat dovnitř... protože tehdy jsem se bál i velice malých věcí. Mysleli si, že to by to bylo vtipné." Kroutí hlavou, než pokračuje. „Slíbili mi, že půjdou se mnou a šli, ale když jsem byl v domě, řekli mi, že jsem dokázal, že nejsem kuře, musel jsem jít nahoru. Tak jsem šel, když déšť venku lil a blesky bily, dodávalo mi to nervozitu. Ale byl jsem rozhodnutý dokázat jim, že jsem to mohl udělat."

George a já jsme usrkávali ze svých káv. 

„Jednou jsem byl ve věžním pokoji, slyšel jsem, jak se dveře dole zavřely a já v tu chvíli věděl, že jsem ve velkém maléru. Ale neutekl jsem, nalhával jsem sám sobě, že je to v pořádku. A stejně jako jsem vyhlédl ven oknem, to bylo předtím, než ho zabednili, jsem ucítil chlad ve své přítomnosti za mnou a v tu chvíli jsem věděl, že jsem nebyl sám..."

Uchopím svůj hrnek, vzpomínám si na to, jak jsem se cítil minulou noc, když se objevila. V místnosti byl ledový chlad, než promluvila.

„Když jsem získal dost odvahy se otočit, byl jsem vyděšený. Anna stála pár palců ode mě. Já jsem, samozřejmě, křičel a vyběhnul jsem ke dveřím, ale právě když jsem byl vedle východu, hodila po mně něco ostrého." Vyhrnuje si rukáv, aby mi ukázal velkou jizvu táhnoucí se od zápěstí až po loket.

„O, můj Bože."

„Jo. Myslel jsem si, že bych tu noc zemřel. Nevejdu už do toho domu znovu ani za nic." Otře se se pod strašidelnou vzpomínkou, kroutí hlavou.

„Dříve jsi řekl, že tě pořád straší?" vzhlédne a ztvrdí pohled se mnou.

„Straší. Je každou noc v mých snech. Pořád cítím její chladnou přítomnost, dokonce i uprostřed léta." Přikývnu hlavou, skoro v pokušení zavolat Charliemu a říct mu, že si může vzít svůj zatracený strašidelný dům zpátky, ale mám pocit, že jsem v tom už moc hluboko.

„Sakra," vynadám sám sobě. Zapomněl jsem na celou dnešní práci na hřbitově! Charlie bude mít mou hlavu, jednou jdu zase pozdě.

„Co se děje, synu?" ptá se George.

„Akorát jsem si vzpomněl, že dnes musím do práce," říkám mu, když vstávám. Kontroluji hodinky a vidím, že je už po půl deváté. 

„Děkuji za vyprávění příběhu, jsem si jistý, že ho v brzké době nezapomenu." Položím šálek a děkuji mu za to.

„Bez problému," řekne, když jdu ke dveřím. 

„Ou, a Harry... Dávej pozor."

Přikývnu a sprintuji ke svému autu. Naštěstí je dneska skvělé počasí a není bouřka jako minulou noc.

***

Když se vrátím domů, jdu rovnou do kuchyně, beru si banán, než vyjdu na zadní dvorek a pokračuji k malé kůlně. Vidím Charlieho uvazujícího něco, co vypadá jako odpadky. Jednou mě vidí a kroutí hlavou, než se vrátí k vázání tašek.

„Je to o čase, kdy se ukážeš," říká naštvaně. „Cos dělal, zůstal venku s nějakou holkou?" nadzvedne na mě obočí.

Zasměju se, než řeknu: „Jo. Něco takového." Pokud jen chce vědět, s kým jsem se setkal minulou noc.

„Nestůj tady jen tak, seber tyhle pytle a vezmi je okolo zadku a vyhoď je do kontejnerů," nadiktuje mi.

Dělám, jak řekl a beru těžké pytle, než se pokouším je nést. 

„Co je, proboha, v těch pytlech?" ptám se, nadzvedávám obočí, když jsem zatáhl za svázané uzly.

„Těla," řekne jednoduše, dívá se mi přímo do očí. Na sekundu mu uvěřím, než se usměje.

„Ha, ha, velmi vtipné," řeknu mu sarkasticky. Přehodím si je přes rameno, sténám nad jejich velikostí, než je nesu na část zadního dvorku, kde jsou velké modré popelnice. Oddělám víko, zadržuji dech kvůli smradu a pak je hodím dovnitř. Zavřu to a vydám se zpátky ke kůlně. 

„Co kdybys zkusil použít řezačku a šel okolo náhrobků," říká mi a ukazuje ke kamenům.

„Všech?" vzhlédnu.

„Ano, je něco špatně?"

Zatřepu hlavou, než seberu řezačku a začnu sekat trávu okolo náhrobků.

***

Dostanu se zpátky ze hřbitova, kde leží známý kámen Daniela Sextona. Položil jsem řezačku plevele, než jsem si udělal přestávku před jeho náhrobkem. Čím déle jsem zíral na to, tím více jsem si přál vědět.

„Jistě si přeju, abys mohl mluvit, kámo," zašeptám a odhazuji cement. Začnu trhat trávu okolo plochy, než znovu promluvím. „Zjistím, kdo jsi."

Vstanu a vezmu plevelovou řezačku, vydám se zpátky ke kůlně. Plánuji jít do knihovny v nadějích, že o něm něco najdu. Pokud je každopádně příbuzný se Sextonovými, pak by tam mělo něco být.

Zapomenu na svou věc v malé chatrči, než se rozhodnu vejít dovnitř a svléknu se, abych se mohl osprchovat. Snažím se nenechávat vzpomínku o Anně z minulé noci strašit ve své hlavě, když si projíždím prsty vlasy s mýdlem.

Potom, co se osuším, vezmu nějaké oblečení a obleču se, než si nazuju boty a pokračuji do kuchyně. Jistě odložím klíče na linku, než za sebou zamknu dveře.

↓↓↓↓↓↓
Ták, dneska je to trochu delší díl. Fakt moc díky za ty všechny komentáře... Říká se, že co člověk dává se mu i vrací, u mě to asi neplatí. No, ale i tak děkuji, že se ke mně stále vracíte.:)
Doufám, že se podíváte na mé nové překlady, které mám na svém profilu, pokud to někdo nepostřehl.

Mirror Game - hororová FF, můžu jenom doporučit, pokud se vám líbí The Sexton House, je taky s Harrym.
Your Guardian Angel - Jak už z názvu lze poznat, je to FF s andělem/anděly, jak se to vezme. Je to od stejné autorky, která píše The Sexton House a Blackmail.

Edited